Talmud česky

Bava kama 106b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 106b · 21 segmentů

1
Pokud řekneš, že když přísahal a přišli svědci, je zavázán [platit], pak právě proto jej zavazujeme obětí za tu poslední přísahu, protože se mohl vrátit a přiznat.
אי אמרת בשלמא נשבע כי אתו עדים מיחייב אמטו להכי מחייבינן ליה קרבן אשבועה בתרייתא הואיל ויכול לחזור ולהודות
2
Pokud však řekneš, že když přijdou svědci, je osvobozen – copak existuje něco takového, že kdyby přišli svědci a svědčili proti němu, byl by osvobozen, a my bychom ho měli zavázat obětí za přísahu jen proto, že se mohl vrátit a přiznat? Vždyť teď v každém případě nepřiznal!
אלא אי אמרת כי אתו עדים פטור מי איכא מידי דאילו אתי סהדי ומסהדי ביה פטור ואנן ניקו ניחייביה קרבן אשבועה הואיל ויכול לחזור ולהודות השתא מיהת לא אודי:
3
Rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo u svěřené věci tvrdí, že byla ukradena, platí dvojnásobnou náhradu; pokud [zvíře] porazil nebo prodal, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu.
אמר רבי חייא בר אבא א"ר יוחנן הטוען טענת גנב בפקדון משלם תשלומי כפל טבח ומכר משלם תשלומי ארבעה וחמשה
4
Protože zloděj platí dvojnásobnou náhradu a ten, kdo tvrdí, že věc byla ukradena, platí dvojnásobnou náhradu: jako zloděj, který platí dvojnásobek, platí čtyřnásobek a pětinásobek, když porazil nebo prodal, tak i ten, kdo u svěřené věci tvrdí, že byla ukradena – když platí dvojnásobek a porazil nebo prodal, platí čtyřnásobek a pětinásobek.
הואיל וגנב משלם תשלומי כפל וטוען טענת גנב משלם תשלומי כפל מה גנב שהוא משלם כפל טבח ומכר משלם תשלומי ארבעה וחמשה אף טוען טענת גנב בפקדון כשהוא משלם תשלומי כפל טבח ומכר משלם תשלומי ארבעה וחמשה
5
[Lze namítnout:] Zloděj se liší tím, že platí dvojnásobek i bez přísahy; co říci o tom, kdo tvrdí, že věc byla ukradena, který platí dvojnásobek jen na základě přísahy?
מה לגנב שכן משלם תשלומי כפל שלא בשבועה תאמר בטוען טענת גנב שאין משלם תשלומי כפל אלא בשבועה
6
Odpovídají: Je to srovnání [veršů, hekeš], a proti srovnání se nenamítá.
אמרי היקישא היא ואין משיבין על היקישא
7
To je v pořádku podle toho, kdo říká, že jeden [verš] mluví o zloději a jeden o tom, kdo tvrdí, že věc byla ukradena. Ale podle toho, kdo říká, že obě [části] – „jestliže bude zloděj nalezen“ a „jestliže zloděj nebude nalezen“ – mluví o tom, kdo tvrdí, že věc byla ukradena, co se dá říci?
הניחא למ"ד חד בגנב וחד בטוען טענת גנב שפיר אלא למ"ד האי אם ימצא הגנב ואם לא ימצא תרוייהו בטוען טענת גנב מאי איכא למימר
8
Odpovídají: [Píše se] „zloděj“, „ten zloděj“ [určitý člen rozšiřuje výklad].
אמרי גנב הגנב
9
Rabi Chija bar Aba namítl rabi Jochananovi: [Řekl:] „Kde je můj býk?“ [On odpověděl:] „Byl ukraden.“ [Řekl:] „Zapřísahám tě,“ a on řekl „amen“, a svědci dosvědčí, že ho snědl – platí dvojnásobnou náhradu. Vždyť tady, protože nelze [sníst] olivu masa bez porážky, a přesto se učí, že platí dvojnásobnou náhradu: dvojnásobnou náhradu ano, čtyřnásobnou a pětinásobnou ne!
איתיביה רבי חייא בר אבא לר' יוחנן היכן שורי נגנב משביעך אני ואמר אמן והעדים מעידים אותו שאכלו משלם תשלומי כפל והא הכא דאי אפשר לכזית בשר בלא שחיטה וקתני משלם תשלומי כפל תשלומי כפל אין תשלומי ד' וה' לא
10
Zde jde o případ, kdy ho snědl jako zdechlinu.
הכא במאי עסקינן כגון שאכלו נבילה
11
Ale ať mu odpoví, že ho snědl jako trefa [smrtelně zraněné zvíře] – podle rabi Meira, který říká, že porážka, jež nečiní [maso] vhodným, se přesto nazývá porážkou!
ולישני ליה כגון שאכלו טריפה כר"מ דאמר שחיטה שאינה ראויה שמה שחיטה
12
Ať mu odpoví [že šlo] o plod vyjmutý z poražené matky – podle rabi Meira, který říká, že plod vyjmutý z poražené matky vyžaduje porážku!
ולישני ליה בבן פקועה כר"מ דאמר בן פקועה טעון שחיטה
13
Ať mu odpoví [že šlo o případ], kdy stál před soudem a řekli mu: „Jdi, dej mu [zaplať].“ Vždyť Rava řekl: [Když mu řekli] „Jdi, dej mu“, a on porazil nebo prodal, je osvobozen. Proč? Protože jakmile mu rozhodli jeho věc a on porazil nebo prodal, je lupičem, a lupič neplatí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu.
ולישני ליה כגון שעמד בדין ואמרו לו צא תן לו דהא אמר רבא צא תן לו טבח ומכר פטור מאי טעמא כיון דפסקיה למילתיה וטבח ומכר הוי גזלן וגזלן לא משלם תשלומי ארבעה וחמשה
14
[Když mu řekli] „Jsi povinen mu dát“, a on porazil nebo prodal, je zavázán. Proč? Dokud mu věc nebyla rozhodnuta, je stále zlodějem.
חייב אתה ליתן לו וטבח ומכר חייב מאי טעמא כל כמה דלא פסיקא ליה מילתא אכתי גנב הוא
15
Odpovídají: A podle tvého názoru, ať mu odpoví [že šlo] o společníka, který porazil bez vědomí druhého! Ale uvedl jednu odpověď ze dvou či tří [možných].
אמרי וליטעמיך לישני ליה בשותף שטבח שלא מדעת חבירו אלא חדא מתרי ותלתא נקט
16
A rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo u ztracené věci tvrdí, že byla ukradena, platí dvojnásobnou náhradu. Proč? Neboť je psáno: „o jakoukoli ztracenou věc, o níž řekne“ (Ex 22,8).
ואמר רבי חייא בר אבא א"ר יוחנן הטוען טענת גנב באבידה משלם תשלומי כפל מאי טעמא דכתיב (שמות כב, ח) על כל אבדה אשר יאמר
17
Rabi Aba bar Memel namítl rabi Chijovi bar Abovi: „Když dá člověk“ (Ex 22,6) – svěření [věci] nezletilým nic neznamená. Mám jen [případ], kdy [mu] ji dal, když byl nezletilý, a žádal ji, když byl nezletilý; odkud [víme], že když [mu] ji dal jako nezletilý a žádal ji jako dospělý [je také osvobozen]? Učí se: „Před Boha přijde věc obou“ (Ex 22,8) – teprve když svěření i požadavek jsou na stejné úrovni.
איתיביה רבי אבא בר ממל לרבי חייא בר אבא (שמות כב, ו) כי יתן איש אין נתינת קטן כלום ואין לי אלא שנתנו כשהוא קטן ותבעו כשהוא קטן נתנו כשהוא קטן ותבעו כשהוא גדול מנין ת"ל (שמות כב, ח) עד האלהים יבא דבר שניהם עד שתהא נתינה ותביעה שוין כאחד
18
A pokud tomu tak je [jak říká rabi Jochanan], ať je to také jako ztracená věc! Odpověděl mu: Zde jde o případ, kdy ji snědl, když byl ještě nezletilý.
ואם איתא תיהוי נמי כאבידה א"ל הכא במאי עסקינן כגון שאכלו כשהוא קטן
19
Ale kdyby [ji snědl], když byl dospělý, co? Skutečně by platil? Pokud ano, místo aby učil „teprve když svěření i požadavek jsou na stejné úrovni“, ať učí „teprve když snědení i požadavek jsou na stejné úrovni“! Odpověděl mu: Uč: „teprve když snědení i požadavek jsou na stejné úrovni“.
אבל כשהוא גדול מאי הכי נמי דמשלם אי הכי אדתנא עד שתהא נתינה ותביעה שוין כאחד ליתני עד שתהא אכילה ותביעה שוין כאחד א"ל תני עד שתהא אכילה ותביעה שוין כאחד
20
Rav Aši řekl: Není to srovnatelné. Ztracená věc přichází [do jeho rukou] skrze svéprávného člověka, kdežto toto nepřichází skrze svéprávného člověka.
רב אשי אמר לא דמי אבידה קא אתיא מכח בן דעת והא לא אתיא מכח בן דעת
21
A rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo u svěřené věci tvrdí, že byla ukradena, není zavázán, dokud část nezapře a část nepřizná. Proč? Neboť verš říká: „že je to ono“ (Ex 22,8). A to je ve sporu s rabi Chijou bar Josefem, neboť rabi Chija bar Josef řekl:
ואמר ר' חייא בר אבא א"ר יוחנן הטוען טענת גנב בפקדון אינו חייב עד שיכפור במקצת ויודה במקצת מאי טעמא דאמר קרא (שמות כב, ח) כי הוא זה ופליגא דר' חייא בר יוסף דאמר ר' חייא בר יוסף

Originál: Bava Kamma 106b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu