Bava kama 108a בבא קמא

a přišli svědci ohledně první [přísahy] a on přiznal tu poslední – co [platí]?

Osvobozuje ho od pětiny majetek, který ho zavazuje k dvojnásobku? Pak je přece kvůli němu zavázán dvojnásobkem. Anebo ho od pětiny osvobozuje přísaha, která ho zavazuje k dvojnásobku? Pak ta poslední přísaha, protože ho nezavazuje k dvojnásobku, ať ho zaváže k pětině.

Rava řekl: Pojď a slyš: Řekl někomu z ulice: „Kde je můj býk, kterého jsi ukradl?“ A on řekne: „Neukradl jsem.“ [Řekl:] „Zapřísahám tě,“ a on řekl „amen“, a svědci dosvědčí, že ho ukradl – platí dvojnásobnou náhradu. A pokud přiznal sám od sebe, platí jistinu, pětinu a [přináší] oběť za vinu.

A tady jsou to svědci, kdo ho zavazují k dvojnásobku. [Pětinu platí, jen když] přiznal sám od sebe; ale přiznal-li po svědcích, ne.

A kdyby tě napadlo, že od pětiny osvobozuje přísaha, která zavazuje k dvojnásobku, proč ne, když přiznal po svědcích? Vždyť tato přísaha ho nezavazuje k dvojnásobku, ať ho tedy zaváže k pětině!

Neplyne snad z toho, že od pětiny osvobozuje majetek, který zavazuje k dvojnásobku? Plyne z toho.

Ravina se otázal: Pětina a dvojnásobek u dvou lidí – co [platí]? Jak to vypadá? Například svěřil svého býka dvěma lidem a oni o něm tvrdili, že byl ukraden; jeden přísahal a přiznal, a druhý přísahal a přišli svědci – co [platí]?

Říkáme, že Milosrdnému záleží na tom, aby jeden člověk neplatil pětinu i dvojnásobek, takže tento ať zaplatí dvojnásobek a tamten pětinu? Anebo Milosrdnému záleží na tom, aby se za jeden majetek neplatila pětina i dvojnásobek, a zde je to také jeden majetek? Zůstává to nerozhodnuto.

Rav Papa se otázal: Dvě pětiny nebo dva dvojnásobky u jednoho člověka – co [platí]? Jak to vypadá? Když tvrdil, že se [věc] ztratila, přísahal a přiznal, a pak znovu tvrdil, že se ztratila, přísahal a přiznal; anebo například tvrdil, že byla ukradena, přísahal a přišli svědci, a pak znovu tvrdil, že byla ukradena, přísahal a přišli svědci – co [platí]?

Říkáme, že Milosrdný řekl, že dva druhy plateb se nemají platit za jeden majetek, a zde je to jeden druh? Anebo Milosrdný řekl, že dvě platby se nemají platit za jeden majetek, a zde jsou to také dvě platby?

Pojď a slyš, neboť Rava řekl: „A jeho pětinu k tomu přidá“ (Lv 5,24) – Tóra rozšířila mnoho pětin na jednu jistinu. Plyne z toho [odpověď].

Majitelé [svěřené věci] žalovali strážce a on přísahal a zaplatil, a pak byl zloděj odhalen – komu [připadne] dvojnásobek? Abaje řekl: Majiteli svěřené věci. Rava řekl: Tomu, u koho byla věc svěřena.

Abaje řekl: Majiteli svěřené věci – protože mu [strážce] způsobil námahu přísahou, nepřevádí na něj [majitel] dvojnásobek. Rava řekl: Tomu, u koho byla věc svěřena – protože zaplatil, převádí na něj dvojnásobek.

A přou se o výklad mišny, neboť jsme se učili: Kdo svěří svému bližnímu zvíře nebo předměty a ty byly ukradeny nebo se ztratily, a on zaplatil a nechtěl přísahat – vždyť řekli, že bezplatný strážce přísahá a je osvobozen – a zloděj byl nalezen, platí dvojnásobnou náhradu; pokud porazil nebo prodal, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu. Komu ji platí? Tomu, u koho byla věc svěřena.

Přísahal a nechtěl zaplatit, a zloděj byl nalezen, platí dvojnásobnou náhradu; pokud porazil nebo prodal, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu. Komu ji platí? Majiteli svěřené věci.

Abaje vyvozuje z první části, Rava vyvozuje ze závěrečné části. Abaje vyvozuje z první části, neboť se učí: „zaplatil a nechtěl přísahat“ – důvodem je, že nechtěl přísahat;