Bava kama 110a בבא קמא

A je-li starý nebo nemocný, dá ji kterémukoli kohenovi, kterému chce, a služba při ní i její kůže připadnou mužům té služby.

Jak vypadá ten starý nebo nemocný? Může-li vykonat službu, ať služba při ní i její kůže jsou také jeho; a nemůže-li vykonat službu, jak může ustanovit zástupce?

Rav Papa řekl: [Jde o takového,] který může [službu] vykonat s obtížemi. Služba – když ji koná s obtížemi, je to služba, a proto může ustanovit zástupce; jedení – když jí s obtížemi, je to přejídání, a přejídání nic neznamená. Proto služba při ní i její kůže připadnou mužům té služby.

Rav Šešet řekl: Byl-li kohen nečistý, u veřejné oběti ji dá komukoli, komu chce, a služba při ní i její kůže připadnou mužům té služby. Jak to vypadá? Jsou-li tam čistí, mohou snad nečistí konat službu? A nejsou-li tam čistí – [jak to, že] služba při ní i její kůže připadnou mužům té služby, vždyť jsou nečistí a nemohou jíst?

Rava řekl: Řekni: [připadnou] čistým kohanim s tělesnou vadou, kteří jsou v té službě.

Rav Aši řekl: Byl-li velekněz v době smutku [onen], dá ji kterémukoli kohenovi, kterému chce, a služba při ní i její kůže připadnou mužům té služby. Co nás tím učí? Učili jsme se: Velekněz přináší oběti jako onen, ale nejí a nedostává podíl k jídlu večer.

Mohlo by tě napadnout, že když Milosrdný ušetřil velekněze, [dovolil mu jen] přinášet oběti, ale ustanovit zástupce nemůže. Proto nás to učí.

MIŠNA: Kdo oloupí proselytu, přísahá mu [falešně] a [proselyta] zemře, ten zaplatí jistinu a pětinu kohanim a oběť za vinu na oltář, jak je řečeno: „Nemá-li však ten muž příbuzného, jemuž by se vrátila vina, vina vrácená Hospodinu připadne knězi, kromě berana smíření, jímž ho smíří“ (Nu 5,8).

Nesl-li peníze a oběť za vinu [do Jeruzaléma] a zemřel, peníze se dají jeho synům a oběť za vinu se pase, dokud nedostane vadu, pak se prodá a její cena připadne na dobrovolné oběti. Dal-li peníze mužům té služby a zemřel, dědicové je nemohou vzít z jejich ruky, jak je řečeno: „Co kdo dá knězi, bude jeho“ (Nu 5,10).

Dal-li peníze [službě] Jehojariv a oběť za vinu [službě] Jedaja, splnil [povinnost]. [Dal-li] oběť za vinu Jehojariv a peníze Jedaja: existuje-li oběť za vinu [dosud], ať ji přinesou synové Jedaji; a ne-li, ať přinese jinou oběť za vinu. Neboť kdo přinese uloupenou věc dříve, než přinesl svou oběť za vinu, splnil [povinnost]; kdo přinesl svou oběť za vinu dříve, než přinesl uloupenou věc, nesplnil [povinnost].

Dal-li jistinu a nedal pětinu, pětina nebrání [smíření].

GEMARA: Rabíni učili: „Vina“ [ašam] – to je jistina; „vrácená“ – to je pětina. Anebo snad „vina“ je beran?

A jaký je v tom rozdíl? Aby se vyloučil [názor] Ravy, neboť Rava řekl: Uloupenou věc proselyty, kterou vrátil v noci, nesplnil [povinnost]; vrátil-li ji po polovinách, nesplnil [povinnost]. Proč? Milosrdný ji nazval „ašam“.

Když se říká „kromě berana smíření“, musíš říci, že „vina“ je jistina.

Jiná baraita učí: „Vina“ – to je jistina; „vrácená“ – to je pětina. Anebo snad „vina“ je pětina? Jaký je v tom rozdíl? Aby se vyloučila naše mišna, neboť jsme se učili: Dal mu jistinu a nedal mu pětinu, pětina nebrání – naopak, pětina by bránila.

Když se říká: „ať vrátí, co je vinen, v plné výši a připojí pětinu“ (Nu 5,7), musíš říci, že „vina“ je jistina.

Jiná baraita učí: „Vina“ – to je jistina; „vrácená“ – to je pětina; a Písmo mluví o oloupení proselyty. Anebo snad „vrácená“ je dvojnásobek a Písmo mluví o krádeži u proselyty? Když se říká: „ať vrátí, co je vinen, v plné výši a připojí pětinu“, hle, Písmo mluví o majetku, který se platí v plné výši [jistinou].

K věci samé: Rava řekl: Uloupenou věc proselyty, kterou vrátil v noci, nesplnil [povinnost]; vrátil-li ji po polovinách, nesplnil [povinnost]. Proč? Milosrdný ji nazval „ašam“.

A Rava řekl: Uloupená věc proselyty, která nemá hodnotu peruty pro každého kohena, nesplnil svou povinnost. Proč? Neboť je psáno: „vina vrácená“ – musí to být vrácení pro každého kohena.

Rava se otázal: Nemá-li to [hodnotu peruty] pro službu Jehojariv, ale má