Talmud česky

Bava kama 116b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 116b · 22 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 3Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
aby přinesl zelí a švestky pro nemocného, a on šel a zjistil, že [nemocný] zemřel nebo se uzdravil, dá mu jeho mzdu v plné výši.
להביא כרוב ודורמסקנין לחולה והלך ומצאו שמת או שהבריא נותן לו שכרו משלם
2
Odpověděl mu: Je to srovnatelné? Tam posel vykonal své poslání, zde posel své poslání nevykonal.
א"ל מי דמי התם עביד שליח שליחותיה הכא לא עביד שליח שליחותיה:
3
Rabíni učili: Karavana, která šla pouští, a vytáhlo proti ní vojsko, aby ji vyplenilo – [výkupné] se počítá podle majetku a nepočítá se podle osob.
ת"ר שיירא שהיתה מהלכת במדבר ועמד עליה גייס לטורפה מחשבין לפי ממון ואין מחשבין לפי נפשות
4
A najali-li si průvodce, který jde před nimi, počítá se i podle osob. A ať se neodchylují od zvyklostí oslařů.
ואם שכרו תייר ההולך לפניהם מחשבין אף לפי נפשות ולא ישנו ממנהג החמרין
5
Oslaři smějí stanovit podmínku, že každému, komu zahyne osel, poskytnou jiného osla. [Zahynul-li] vlastní vinou, neposkytnou mu ho; ne vlastní vinou, poskytnou mu ho. A řekne-li: „Dejte mi [peníze] a já budu hlídat [sám]“, neposlouchá se ho.
רשאין החמרין להתנות שכל מי שיאבד לו חמורו יעמיד לו חמור אחר בכוסיא אין מעמידין שלא בכוסיא מעמידין לו ואם אמר תנו לי ואני אשמור אין שומעין לו
6
To je samozřejmé! Ne, je to potřeba [pro případ], kdy má jiného osla. Mohl bys říci, že ten je [přece] hlídán; proto nás to učí, že hlídání jednoho se liší od hlídání dvou.
פשיטא לא צריכא דאית ליה חמרא אחרינא מהו דתימא הא קא מינטר ליה קמ"ל שאני נטירותא דחד מנטירותא דבי תרי:
7
Rabíni učili: Loď, která plula po moři, a zvedla se proti ní vlna, aby ji potopila, a ulehčili jí od nákladu – počítá se podle váhy nákladu a nepočítá se podle hodnoty. A ať se neodchylují od zvyklostí lodníků.
ת"ר ספינה שהיתה מהלכת בים עמד עליה נחשול לטובעה והקילו ממשאה מחשבין לפי משאוי ואין מחשבין לפי ממון ולא ישנו ממנהג הספנים
8
A lodníci smějí stanovit podmínku, že každému, komu se ztratí loď, poskytnou jinou loď. Ztratila-li se mu vlastní vinou, neposkytnou mu ji; ne vlastní vinou, poskytnou mu ji. A plul-li do místa, kam lodě nejezdí, neposkytnou.
ורשאין הספנים להתנות שכל מי שאבדה לו ספינה יעמיד לו ספינה אחרת אבדה לו בכוסיא אין מעמידין שלא בכוסיא מעמידין לו ואי פירש למקום שאין הספינות הולכין אין מעמידין
9
To je samozřejmé! Ne, je to potřeba [pro případ], kdy se v nisanu [od břehu] vzdalují na jedno lano a v tišri na dvě lana, a on plul ve dnech nisanu do místa [vzdálenosti] tišri. Mohl bys říci, že se drží vyjeté [cesty] a jede; proto nás to učí.
פשיטא לא צריכא דבניסן מרחקי חד אשלא ובתשרי מרחקי תרי אשלי וקא אזיל ביומי ניסן למקום תשרי מהו דתימא דוושיה נקיט ואזיל קמ"ל
10
Rabíni učili: Karavana, která šla pouští, a vytáhlo vojsko a vyplenilo ji, a jeden z nich vstal a zachránil [majetek] – zachránil pro všechny. A řekl-li: „Zachráním pro sebe“, zachránil pro sebe.
ת"ר שיירא שהיתה מהלכת במדבר ועמד גייס וטרפה ועמד אחד מהן והציל הציל לאמצע ואם אמר אני אציל לעצמי הציל לעצמו
11
Jak to vypadá? Mohl-li [každý] zachránit, i v závěrečné části [to patří] všem; a nemohl-li zachránit, i v první části [to patří] jemu.
היכי דמי אי דיכול להציל אפילו סיפא נמי לאמצע ואי דלא יכול להציל אפילו רישא נמי לעצמו
12
Rami bar Chama řekl: Zde jde o společníky; a v takovém případě společník dělí [majetek] bez vědomí svého druha. Řekl-li [to], rozdělil; neřekl-li, nerozdělil.
אמר רמי בר חמא הכא בשותפין עסקינן וכגון זה שותף חולק שלא לדעת חבירו אמר פליג לא אמר לא פליג
13
Rava řekl: Zde jde o dělníky, a podle Rava, neboť Rav řekl: Dělník může odstoupit [od práce] i uprostřed dne.
רבא אמר הכא בפועלין עסקינן וכרב דאמר רב פועל יכול לחזור בו אפילו בחצי היום
14
A dokud neodstoupil, je jako v moci hospodáře; a když odstoupil, je to jiný důvod, neboť je psáno: „Neboť synové Izraele jsou mými otroky“ (Lv 25,55) – a ne otroky otroků.
וכמה דלא הדר ביה כברשותיה דבעל הבית דמי וכי הדר ביה טעמא אחרינא הוא דכתיב (ויקרא כה, נה) כי לי בני ישראל עבדים ולא עבדים לעבדים
15
Rav Aši řekl: [Jde o případ,] kdy mohl zachránit s obtížemi. Projevil-li úmysl [zachránit] pro sebe, [patří to jemu]; neprojevil-li úmysl, [patří to] všem.
רב אשי אמר כשיכול להציל ע"י הדחק גלי דעתיה לעצמו לא גלי דעתיה לאמצע:
16
MIŠNA: Kdo uloupí pole svému bližnímu a vzali mu je masikin [násilníci] – je-li to pohroma celé krajiny, řekne mu: „Hle, máš před sebou své.“ Je-li to kvůli lupiči, je povinen mu poskytnout jiné pole.
מתני׳ הגוזל שדה מחבירו ונטלוה מסיקין אם מכת מדינה היא אומר לו הרי שלך לפניך אם מחמת הגזלן חייב להעמיד לו שדה אחר:
17
GEMARA: Rav Nachman bar Jicchak řekl: Kdo učí „masikin“, nemýlí se, a kdo učí „mecikin“, nemýlí se. Kdo učí „mecikin“, nemýlí se, neboť je psáno: „v obležení a v tísni [macok]“ (Dt 28,53).
גמ׳ אמר רב נחמן בר יצחק מאן דתני מסיקין לא משתבש ומאן דתני מציקין לא משתבש מאן דתני מציקין לא משתבש דכתיב (דברים כח, נג) במצור ובמצוק
18
A kdo učí „masikin“, nemýlí se, neboť je psáno: „zmocní se ho cvrček“ (Dt 28,42), a [aramejsky] překládáme: „zdědí ho saka [kobylka]“.
ומאן דתני מסיקין לא משתבש דכתיב (דברים כח, מב) יירש הצלצל ומתרגמינן יחסניניה סקאה:
19
„Je-li to kvůli lupiči, je povinen“: Jak to vypadá? Řekneš-li, že zabrali jeho pozemek, ale nezabrali všechny pozemky – to přece slyšíš z první části: „je-li to pohroma celé krajiny [atd.]“; když ne, tak ne.
אם מחמת הגזלן חייב: היכי דמי אילימא דאנסוה לארעא דידיה ולא אנסוה כולי ארעתא הא מרישא שמעת מינה אם מכת מדינה היא כו' אי לא לא
20
Ne, je to potřeba [pro případ], kdy [lupič] [pole] udal. Jiná verze: Zde jde o případ, kdy ho pohané přinutili a řekli mu: „Ukaž nám jeho pozemky“, a on jim ukázal [i] tento s nimi.
לא צריכא דאחוי אחוויי לישנא אחרינא הב"ע כגון דאנסוה עכו"ם ואמרי ליה אחויי ארעתיה ואחוי ההוא בהדייהו
21
Jeden muž udal hromady pšenice z domu exilarchy. [Případ] přišel před Rav Nachmana, a Rav Nachman ho zavázal k zaplacení. Rav Josef seděl za Rav Hunou bar Chijou a Rav Huna bar Chija seděl před Rav Nachmanem. Rav Huna bar Chija řekl Rav Nachmanovi: Je to zákon, nebo pokuta?
ההוא גברא דאחוי אכריא דחטי דבי ריש גלותא אתא לקמיה דרב נחמן חייביה רב נחמן לשלומי יתיב רב יוסף אחוריה דרב הונא בר חייא ויתיב רב הונא בר חייא קמיה דרב נחמן א"ל רב הונא בר חייא לרב נחמן דינא או קנסא
22
Odpověděl mu: Je to mišna, neboť jsme se učili: „Je-li to kvůli lupiči, je povinen mu poskytnout jiné pole“, a vyložili jsme to [o případu], kdy [pole] udal. Když vyšel, řekl Rav Josef Rav Hunovi bar Chijovi: Co z toho pro tebe plyne,
א"ל מתניתין היא דתנן אם מחמת הגזלן חייב להעמיד לו שדה ואוקימנא דאחוי אחוויי בתר דנפק א"ל רב יוסף לרב הונא בר חייא מאי נפקא לך מיניה

Originál: Bava Kamma 116b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu