Bava kama 32a בבא קמא

A jestliže nosič trámu zůstal stát, je povinen [platit]; a jestliže řekl nosiči sudu: Zastav se! – je osvobozen.

Šel-li nosič sudu první a nosič trámu poslední a sud se rozbil o trám, je [nosič trámu] povinen [platit]. A jestliže nosič sudu zůstal stát, je osvobozen; a jestliže řekl nosiči trámu: Zastav se! – je povinen. A stejně tak, jde-li jeden se svou svící a druhý se svým lnem.

GEMARA: Raba bar Natan se zeptal Rava Huny: Kdo poraní svou ženu při manželském styku – jak je to? Protože jedná se svolením, je osvobozen, nebo snad měl dávat pozor?

Řekl mu: Učili jsme se to: „neboť tento má právo chodit a tamten má právo chodit.“

Rava řekl: [Je to] úsudek a minori ad maius: Jestliže v lese, kam tento vstupuje do [prostoru], k němuž má právo, a tamten vstupuje do [prostoru], k němuž má právo, se [ten, kdo zabije,] stává jakoby vstoupivším do prostoru druhého a je povinen – tím spíše tento, který vstupuje do prostoru druhého!

Ale vždyť se učí: „neboť tento má právo chodit a tamten má právo chodit“!

Tam jsou oba na tom stejně; zde čin koná on.

A ona ne? Vždyť je psáno: „Ty duše, které to činí, budou vyťaty ze středu svého lidu“ (Lv 18,29)!

Požitek mají oba, ale čin koná on.

„Šel-li nosič trámu první atd.“ Reš Lakiš řekl: Dvě krávy na veřejném prostranství, jedna leží a jedna jde: jestliže ta, která jde, kopla tu, která leží, je [majitel] osvobozen; jestliže ta, která leží, [kopla] tu, která jde, je povinen.

Řekněme, že ho podporuje [Mišna]: Šel-li nosič trámu první a nosič sudu poslední a sud se rozbil o trám, je osvobozen; a jestliže nosič trámu zůstal stát, je povinen. A zde je to přece, jako by ležící [kopla] tu, která jde, a učí se, že je povinen.

A myslíš si to? Nejenže ho [Mišna] nepodporuje, ale naopak je proti němu námitkou: Důvodem [povinnosti] je, že kopla; ale kdyby [jdoucí kráva] utrpěla škodu sama od sebe, byl by osvobozen. A naše Mišna je [případ škody] sama od sebe, a přesto se učí, že je povinen!

[V] Mišně [jde o to], že [trám] přehradil cestu jako mrtvola. Zde [jde o případ], kdy [kráva] ležela na jedné straně – [ta druhá] měla jít po druhé straně.

Ale závěr Mišny podporuje Reš Lakiše, neboť se učí: Šel-li nosič sudu první a nosič trámu poslední a sud se rozbil o trám, je povinen; a jestliže nosič sudu zůstal stát, je osvobozen. A zde je to přece, jako by jdoucí [kopla] ležící, a učí se, že je osvobozen.

V Mišně [nosič trámu] šel svou obvyklou cestou; zde [ležící kráva jdoucí] říká: I když máš právo jít přese mne, kopnout mě právo nemáš.

MIŠNA: Dva šli po veřejném prostranství, jeden běžel a druhý šel, nebo oba běželi, a poranili se navzájem – oba jsou osvobozeni.

GEMARA: Naše Mišna není podle Isiho ben Jehudy, neboť se učí [v baraitě]: Isi ben Jehuda říká: Ten, kdo běží, je povinen, protože se chová neobvykle. A Isi uznává, že v předvečer Šabatu za soumraku je osvobozen, protože běží oprávněně.

Rabi Jochanan řekl: Halacha je podle Isiho ben Jehudy. Řekl snad rabi Jochanan něco takového? Vždyť rabi Jochanan řekl: Halacha je podle anonymní Mišny, a učili jsme se: „Jeden běžel a druhý šel, nebo oba běželi – jsou osvobozeni.“

Naše Mišna [mluví] o předvečeru Šabatu za soumraku.

Z čeho [to plyne]? Z toho, že se učí „nebo oba běželi – jsou osvobozeni“. Proč to bylo potřeba? Jestliže tehdy, když jeden běží a druhý jde, je osvobozen, je třeba [učit] o tom, když oba běží? Smysl je tedy tento: Jeden běží a druhý jde – je osvobozen. Kdy to platí? V předvečer Šabatu za soumraku; ale ve všední den, jeden běží a druhý jde – je povinen. Oba běží – i ve všední den jsou osvobozeni.

Mistr řekl: „A Isi uznává, že v předvečer Šabatu za soumraku je osvobozen, protože běží oprávněně.“ Jaké oprávnění je v předvečer Šabatu?

Podle [výroku] rabi Chaniny, neboť rabi Chanina říkával: