Bava kama 34b בבא קמא

je neoznačený [býk] přísnější než označený!

A kdybys řekl, že je tomu skutečně tak, jak jsme se učili: Rabi Jehuda říká: [U] neoznačeného je [majitel] povinen a [u] označeného je osvobozen – řekněme, že jsi to od rabi Jehudy slyšel ohledně hlídání, o němž jsou psány verše; ohledně placení jsi to od něj slyšel?

Vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Mohl bych myslet, že [když] býk v hodnotě sta [zuzů] nabral býka v hodnotě pěti sel'ů a mršina má cenu jednoho sel'u, tento si vezme polovinu živého a polovinu mrtvého a tamten si vezme polovinu živého a polovinu mrtvého.

Řekl jsi: Proč byl označený [býk] vyčleněn? Aby se s ním zacházelo přísněji, nebo mírněji? Řekni: aby se s ním zacházelo přísněji. A jestliže označený platí jen to, co poškodil, neoznačený, který je mírnější, tím spíše!

Rabi Jochanan tedy řekl: Je mezi nimi rozdíl ve zhodnocení mršiny. Jeden soudí, že jde na poškozeného, a druhý soudí, že napůl.

A to je to, co bylo obtížné pro rabi Jehudu: Nyní, když jsi řekl, že Milosrdný šetří škůdce, takže se podílí na zhodnocení, mohl bych myslet, že [když] býk v hodnotě pěti sel'ů nabral býka v hodnotě sta [zuzů] a mršina má cenu padesát zuzů, tento si vezme polovinu živého a polovinu mrtvého a tamten si vezme polovinu živého a polovinu mrtvého.

Řekl jsi: Kde jsme nalezli, že by škůdce vydělal, aby tento vydělal? A [Písmo] říká: „Jistě zaplatí“ (Ex 21,36) – majitelé platí, a majitelé neberou.

Co [znamená] „a [Písmo] říká“? Kdybys řekl, že to platí jen tam, kde vzniká ztráta poškozenému, ale tam, kde poškozenému ztráta nevzniká, jako [když] býk v hodnotě pěti sel'ů nabral býka v hodnotě pěti sel'ů a mršina má cenu třicet zuzů, ať si i škůdce vezme podíl na zhodnocení –

– [proto] říká: „Jistě zaplatí“ – majitelé platí, a majitelé neberou.

Rav Acha bar Tachlifa řekl Ravovi: Je-li tomu tak, shledáváme, že podle rabi Jehudy neoznačený platí více než polovinu škody, a Tóra přece řekla: „Ať prodají živého býka a rozdělí si peníze za něj“!

Rabi Jehuda zastává [názor, že] ztrátu hodnoty, kterou způsobila smrt, rozdělují [a platí] ze živého.

Odkud to má? Z [verše] „i mrtvého si rozdělí“ (Ex 21,35). Ale ten přece rabi Jehuda použil na [pravidlo], že tento si vezme polovinu živého a polovinu mrtvého a tamten si vezme polovinu živého a polovinu mrtvého!

Kdyby tomu tak [jen] bylo, ať verš napíše „a mrtvého“. Co [znamená] „i“? Plynou z toho obě [věci].

MIŠNA: Někdy je [člověk] povinen za čin svého býka a osvobozen za vlastní čin; [jindy je] osvobozen za čin svého býka a povinen za vlastní čin.

Jak to? Jeho býk, který [někoho] zostudil – je osvobozen; a on sám, když zostudil, je povinen. Jeho býk, který oslepil oko jeho otroka nebo mu vyrazil zub – je osvobozen; a on sám, když oslepil oko svého otroka nebo mu vyrazil zub, je povinen [otroka propustit].

Jeho býk, který poranil jeho otce nebo matku – je povinen; a on sám, když poranil svého otce nebo matku, je osvobozen. Jeho býk, který zapálil stoh o Šabatu – je povinen; a on sám, když zapálil stoh o Šabatu, je osvobozen, neboť propadá životem.

GEMARA: Rabi Abahu učil před rabi Jochananem: Všichni, kdo [o Šabatu] kazí, jsou osvobozeni, kromě toho, kdo zraňuje, a toho, kdo zapaluje. Řekl mu: Jdi a uč to venku! „Kdo zraňuje a kdo zapaluje“ není [platná] mišna. A pokud bys chtěl říci, že je to mišna: Kdo zraňuje – když [krev] potřebuje pro svého psa; kdo zapaluje – když potřebuje jeho popel.

Učili jsme se: „Jeho býk, který zapálil stoh o Šabatu – je povinen; a on sám, když zapálil stoh o Šabatu, je osvobozen.“ A učí se o něm podobně jako o jeho býku: Jako jeho býk [, který popel] nepotřebuje,