Rava řekl: Ve skutečnosti [jde o případ], kdy obcovalo a usmrtilo. A co se týče obtíže „co je mi do toho, zda ho usmrtilo rohy, nebo obcováním“ – u rohu je jeho úmyslem škodit, u tohoto je jeho úmyslem vlastní požitek.
רבא אמר לעולם דרבעה וקטלה ודקא קשיא לך מה לי קטלה בקרנים מה לי קטלה ברביעה קרן כוונתו להזיק האי כוונתו להנאת עצמו הוא
MIŠNA: Býk, který nabral člověka a ten zemřel: [Je-li] označený, platí [majitel] výkupné; a [je-li] neoznačený, je osvobozen od výkupného. A ten i onen propadají smrti. A stejně tak u syna a stejně tak u dcery. Nabral-li otroka nebo otrokyni, dá třicet sel'ů, ať je [otrok] hoden sto min, nebo je hoden jen jeden dinár.
מתני׳ שור שנגח את האדם ומת מועד משלם כופר ותם פטור מן הכופר וזה וזה חייבין מיתה וכן בבן וכן בבת נגח עבד או אמה נותן שלשים סלעים בין שהוא יפה מאה מנה ובין שאינו יפה אלא דינר אחד:
Je snad označený vůči smrtelně nemocnému označený vůči zdravému? Rav Papa tedy řekl: Že zabil a utekl do bažin, zabil a utekl do bažin, [zabil a utekl do bažin].
ומועד לטרפה הוי מועד לשלם אלא אמר רב פפא דקטל וערק לאגמא דקטל וערק לאגמא
To je v pořádku, potřebujeme-li označení býka. Ale potřebujeme-li označení člověka [majitele], ať [majitel] řekne: Nevěděl jsem! – Například když se říká: Kdykoli jeho býk zabil, on stál u něj.
הניחא אי לייעודי תורא בעינן שפיר אלא אי לייעודי גברא בעינן מימר אמר ליה לא הוה ידענא כגון דאמרי כל אימת דקטיל תוריה גביה הוה קאי
„A ten i onen propadají smrti atd.“ Naši učitelé učili: Z toho, že je řečeno: „Býk bude ukamenován“ (Ex 21,28), copak nevím, že je to mršina a mršina je zakázána k jídlu? Proč Písmo říká: „Jeho maso se nebude jíst“ (Ex 21,28)? Písmo ti oznamuje, že jestliže ho porazil poté, co byl vynesen jeho rozsudek, je zakázán k jídlu.
וזה וזה חייבין מיתה כו': ת"ר ממשמע שנאמר (שמות כא, כח) סקל יסקל השור איני יודע שנבילה היא ונבילה אסורה באכילה מה ת"ל לא יאכל את בשרו מגיד לך הכתוב שאם שחטו לאחר שנגמר דינו אסור באכילה
A z čeho [plyne], že „jeho maso se nebude jíst“ [je] pro [případ], kdy ho porazil poté, co byl vynesen jeho rozsudek, že je zakázán k jídlu? Řekni, že tam, kde ho porazil poté, co byl vynesen jeho rozsudek, je dovolen k jídlu, a toto „jeho maso se nebude jíst“ [je] pro [případ], kdy ho ukamenoval, že je zakázán k užitku, podle [výroku]rabi Abahua.
וממאי דלא יאכל את בשרו להיכא דשחטו אחר שנגמר דינו שאסור באכילה אימא דהיכא דשחטו לאחר שנגמר דינו שרי באכילה הוא והאי לא יאכל את בשרו להיכא דסקליה מסקל דאסור בהנאה הוא כדר' אבהו
Neboť rabi Abahu řekl jménem rabi Elazara: Všude, kde je řečeno „nebude se jíst“, „nebudeš jíst“, „nebudete jíst“, je zahrnut jak zákaz jídla, tak zákaz užitku,
דאמר רבי אבהו אמר ר' אלעזר כל מקום שנאמר לא יאכל לא תאכל לא תאכלו אחד איסור אכילה ואחד איסור הנאה במשמע
Říkají: To platí tam, kde se zákaz jídla a zákaz užitku vyvozují z verše „nebude se jíst“. Ale zde, kde se zákaz jídla vyvozuje z „bude ukamenován“, kdyby tě napadlo, že toto „jeho maso se nebude jíst“ je zákaz užitku, ať Milosrdný napíše „nebude se užívat“. Anebo také: K čemu potřebuji „jeho maso se nebude jíst“? [K tomu, že] ačkoli s ním naložil jako s masem, které porazil, je zakázán.
אמרי הני מילי היכא דנפיק ליה איסור אכילה ואיסור הנאה מקרא מלא יאכל אבל הכא דאיסור אכילה מסקל יסקל נפקא אי סלקא דעתך האי לא יאכל את בשרו איסור הנאה הוא נכתוב רחמנא לא יהנה אי נמי לא יאכל את בשרו למה לי דאף על גב דעבדיה כעין בשר דשחטיה אסור
Originál: Bava Kamma 41a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.