Talmud česky

Bava kama 41a בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 41a · 24 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 1Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
že je to jako by ho [zvíře] usmrtilo; proto nás učí [, že ne].
כמאן דקטלה דמי קמ"ל
2
Rava řekl: Ve skutečnosti [jde o případ], kdy obcovalo a usmrtilo. A co se týče obtíže „co je mi do toho, zda ho usmrtilo rohy, nebo obcováním“ – u rohu je jeho úmyslem škodit, u tohoto je jeho úmyslem vlastní požitek.
רבא אמר לעולם דרבעה וקטלה ודקא קשיא לך מה לי קטלה בקרנים מה לי קטלה ברביעה קרן כוונתו להזיק האי כוונתו להנאת עצמו הוא
3
V čem se rozcházejí? U nohy, která pošlapala dítě na dvoře poškozeného: Podle Abajeho se platí výkupné, podle Ravy se výkupné neplatí.
במאי פליגי ברגל שדרסה על גבי תינוק בחצר הניזק לאביי משלם כופר לרבא לא משלם כופר
4
Učí se [v baraitě] podle Rava: Býk ze stadionu nepropadá smrti a je způsobilý pro oltář, protože je jako donucený.
תניא כוותיה דרב שור האיצטדין אינו חייב מיתה וכשר לגבי מזבח מפני שהוא כמעושה:
5
MIŠNA: Býk, který nabral člověka a ten zemřel: [Je-li] označený, platí [majitel] výkupné; a [je-li] neoznačený, je osvobozen od výkupného. A ten i onen propadají smrti. A stejně tak u syna a stejně tak u dcery. Nabral-li otroka nebo otrokyni, dá třicet sel'ů, ať je [otrok] hoden sto min, nebo je hoden jen jeden dinár.
מתני׳ שור שנגח את האדם ומת מועד משלם כופר ותם פטור מן הכופר וזה וזה חייבין מיתה וכן בבן וכן בבת נגח עבד או אמה נותן שלשים סלעים בין שהוא יפה מאה מנה ובין שאינו יפה אלא דינר אחד:
6
GEMARA: Jestliže ho zabíjíme už jako neoznačeného, jak se najde [případ] označeného?
גמ׳ וכי מאחר דמתם קטלינן ליה מועד היכי משכחת לה
7
Raba řekl: S čím se zde zabýváme? Například když [zranění] tří lidí odhadli [jako smrtelná].
אמר רבה הכא במאי עסקינן כגון שאמדוהו לשלשה בני אדם
8
Rav Aši řekl: Odhad není nic. Nýbrž s čím se zde zabýváme? Například když ohrozil tři lidi.
רב אשי אמר אומדנא לאו כלום הוא אלא הכא במאי עסקינן כגון שסיכן לשלשה בני אדם
9
Rav Zevid řekl: Například když zabil tři zvířata.
רב זביד אמר כגון שהרג שלשה בהמות
10
Je snad označený vůči zvířeti označený vůči člověku? Rav Šimi tedy řekl: Například když zabil tři modloslužebníky.
ומועד לבהמה הוי מועד לאדם אלא אמר רב שימי כגון שהרג שלשה עובדי כוכבים
11
Je snad označený vůči modloslužebníkům označený vůči Izraelitovi? Reš Lakiš tedy řekl: Například když zabil tři smrtelně nemocné lidi.
ומועד לעובדי כוכבים הוי מועד לישראל אלא אמר רשב"ל כגון שהרג שלשה בני אדם טרפה
12
Je snad označený vůči smrtelně nemocnému označený vůči zdravému? Rav Papa tedy řekl: Že zabil a utekl do bažin, zabil a utekl do bažin, [zabil a utekl do bažin].
ומועד לטרפה הוי מועד לשלם אלא אמר רב פפא דקטל וערק לאגמא דקטל וערק לאגמא
13
Rav Acha, syn Rava Iky, řekl: Například když byli usvědčeni z křivého svědectví ti, kdo usvědčili [svědky] z křivého svědectví.
רב אחא בריה דרב איקא אמר כגון שהוזמו זוממי זוממין
14
To je v pořádku, potřebujeme-li označení býka. Ale potřebujeme-li označení člověka [majitele], ať [majitel] řekne: Nevěděl jsem! – Například když se říká: Kdykoli jeho býk zabil, on stál u něj.
הניחא אי לייעודי תורא בעינן שפיר אלא אי לייעודי גברא בעינן מימר אמר ליה לא הוה ידענא כגון דאמרי כל אימת דקטיל תוריה גביה הוה קאי
15
Ravina řekl: Když znají majitele býka, ale neznají býka.
רבינא אמר במכירין את בעל השור ואין מכירין את השור
16
Co měl udělat? – Protože mu říkají: Máš ve svém stádě trkavého býka; měl jsi hlídat celé své stádo.
מאי ה"ל למעבד משום דאמרי ליה תורא נגחנא אית לך בבקרך איבעי לך נטורי כולי בקרך:
17
„A ten i onen propadají smrti atd.“ Naši učitelé učili: Z toho, že je řečeno: „Býk bude ukamenován“ (Ex 21,28), copak nevím, že je to mršina a mršina je zakázána k jídlu? Proč Písmo říká: „Jeho maso se nebude jíst“ (Ex 21,28)? Písmo ti oznamuje, že jestliže ho porazil poté, co byl vynesen jeho rozsudek, je zakázán k jídlu.
וזה וזה חייבין מיתה כו': ת"ר ממשמע שנאמר (שמות כא, כח) סקל יסקל השור איני יודע שנבילה היא ונבילה אסורה באכילה מה ת"ל לא יאכל את בשרו מגיד לך הכתוב שאם שחטו לאחר שנגמר דינו אסור באכילה
18
Mám [tak] jen [zákaz] jídla; [zákaz] užitku – odkud? Písmo říká: „A majitel býka je čistý“ (Ex 21,28).
אין לי אלא באכילה בהנאה מנין ת"ל (שמות כא, כח) ובעל השור נקי
19
Z čeho to plyne? Šimon ben Zoma říká: Jako když člověk říká druhému: Ten a ten vyšel čistý ze svého majetku a nemá z něj vůbec žádný užitek.
מאי משמע שמעון בן זומא אומר כאדם שאומר לחבירו יצא איש פלוני נקי מנכסיו ואין לו בהם הנאה של כלום
20
A z čeho [plyne], že „jeho maso se nebude jíst“ [je] pro [případ], kdy ho porazil poté, co byl vynesen jeho rozsudek, že je zakázán k jídlu? Řekni, že tam, kde ho porazil poté, co byl vynesen jeho rozsudek, je dovolen k jídlu, a toto „jeho maso se nebude jíst“ [je] pro [případ], kdy ho ukamenoval, že je zakázán k užitku, podle [výroku] rabi Abahua.
וממאי דלא יאכל את בשרו להיכא דשחטו אחר שנגמר דינו שאסור באכילה אימא דהיכא דשחטו לאחר שנגמר דינו שרי באכילה הוא והאי לא יאכל את בשרו להיכא דסקליה מסקל דאסור בהנאה הוא כדר' אבהו
21
Neboť rabi Abahu řekl jménem rabi Elazara: Všude, kde je řečeno „nebude se jíst“, „nebudeš jíst“, „nebudete jíst“, je zahrnut jak zákaz jídla, tak zákaz užitku,
דאמר רבי אבהו אמר ר' אלעזר כל מקום שנאמר לא יאכל לא תאכל לא תאכלו אחד איסור אכילה ואחד איסור הנאה במשמע
22
dokud ti to Písmo neupřesní tak, jak ti upřesnilo u mršiny: cizinci [přistěhovalci] darováním a modloslužebníkovi prodejem.
עד שיפרט לך הכתוב כדרך שפרט לך בנבילה לגר בנתינה ולעובד כוכבים במכירה
23
Říkají: To platí tam, kde se zákaz jídla a zákaz užitku vyvozují z verše „nebude se jíst“. Ale zde, kde se zákaz jídla vyvozuje z „bude ukamenován“, kdyby tě napadlo, že toto „jeho maso se nebude jíst“ je zákaz užitku, ať Milosrdný napíše „nebude se užívat“. Anebo také: K čemu potřebuji „jeho maso se nebude jíst“? [K tomu, že] ačkoli s ním naložil jako s masem, které porazil, je zakázán.
אמרי הני מילי היכא דנפיק ליה איסור אכילה ואיסור הנאה מקרא מלא יאכל אבל הכא דאיסור אכילה מסקל יסקל נפקא אי סלקא דעתך האי לא יאכל את בשרו איסור הנאה הוא נכתוב רחמנא לא יהנה אי נמי לא יאכל את בשרו למה לי דאף על גב דעבדיה כעין בשר דשחטיה אסור
24
Mar Zutra to napadl: Řekni, že to platí
מתקיף לה מר זוטרא אימא הני מילי

Originál: Bava Kamma 41a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu