Bava kama 43b בבא קמא

Avšak u svobodného, za kterého se platí výkupné na základě vlastního přiznání – jak to vypadá? Přijdou-li svědkové a dosvědčí, že [býk] zabil, ale nevědí, zda byl neškodný, nebo varovaný, a jeho majitel řekne: „Je varovaný,“ pak platí výkupné na základě vlastního přiznání; tam, kde nejsou svědkové, platí náhradu hodnoty.

U otroka, kde se neplatí pokuta na základě vlastního přiznání – jak to vypadá? Přijdou-li svědkové a dosvědčí, že zabil, ale nevědí, zda byl neškodný, nebo varovaný, a jeho majitel řekne: „Je varovaný,“ neplatí pokutu na základě vlastního přiznání; tam, kde nejsou svědkové, neplatí ani náhradu hodnoty.

Rav Šmuel bar Rav Jicchak namítl: Kdokoli je povinen vůči svobodnému, je povinen i vůči otroku, ať jde o výkupné, nebo o smrt.

Copak existuje výkupné u otroka? Není to tedy [míněno jako] náhrada hodnoty?

Někteří říkají, že on sám to namítl a on sám to vyřešil; jiní říkají, že mu Raba řekl: Takto se učí: Kdokoli je povinen vůči svobodnému [za čin] s úmyslem na základě svědků výkupným, je povinen vůči otroku pokutou; a kdokoli je povinen vůči svobodnému [za čin] bez úmyslu na základě svědků náhradou hodnoty, je povinen vůči otroku [za čin] bez úmyslu na základě svědků náhradou hodnoty.

Rava mu řekl: Je-li tomu tak, ať za svůj oheň, [který zabil] bez úmyslu, na základě svědků platí náhradu hodnoty!

A odkud má Rava, že neplatí?

Chceš-li říci, že z toho, co jsme se učili: Byl-li u něj přivázán kozlík a vedle něj stál otrok a shořel s ním, je povinen; byl-li u něj přivázán otrok a vedle něj stál kozlík a shořel s ním, je osvobozen –

vždyť Reš Lakiš řekl: [Jde o případ,] kdy zapálil přímo tělo otroka, takže podléhá přísnějšímu [trestu].

Nýbrž snad z toho, co se učí v baraitě: Přísnější je oheň než jáma, neboť oheň je varovaný, že pozře jak to, co je mu vhodné, tak to, co mu vhodné není, což neplatí o jámě. Avšak to, že za oheň se platí náhrada hodnoty [za usmrcení] bez úmyslu, což neplatí o jámě, se neučí.

Možná [tanaita] učil jen něco a něco vynechal.

Nýbrž Rava sám si kladl otázku: Platí za svůj oheň [, který zabil] bez úmyslu, náhradu hodnoty, či nikoli?

Říkáme snad: U býka, kde se za [usmrcení] s úmyslem platí výkupné, se za [usmrcení] bez úmyslu platí náhrada hodnoty; ale u ohně, kde se za [usmrcení] s úmyslem výkupné neplatí, se ani za [usmrcení] bez úmyslu náhrada hodnoty neplatí? Anebo snad: Protože u jeho býka se za [usmrcení] bez úmyslu platí náhrada hodnoty, přestože tam výkupné není, platí se i u ohně, ačkoli se za [usmrcení] s úmyslem výkupné neplatí, alespoň za [usmrcení] bez úmyslu náhrada hodnoty?

A nevíme. Otázka zůstává nerozhodnuta.

Když přišel Rav Dimi, řekl, že rabi Jochanan řekl: Výkupné – proč Písmo praví „bude-li mu uloženo výkupné“ (Ex 21,30)? Aby zahrnulo výkupné [za usmrcení] bez úmyslu stejně jako výkupné [za usmrcení] s úmyslem.

Abaje mu řekl: Pak tedy i u otroka – proč Písmo praví „jestliže otroka“ (Ex 21,32)? Aby zahrnulo otroka [usmrceného] bez úmyslu stejně jako otroka [usmrceného] s úmyslem. A chceš-li říci, že tomu tak skutečně je – vždyť Reš Lakiš řekl: Býk, který zabil otroka bez úmyslu, je osvobozen od třiceti šekelů!

Řekl mu: Stavíš jednoho muže proti druhému?

Když přišel Ravin, řekl, že rabi Jochanan řekl: Otrok – proč Písmo praví „jestliže otroka“? Aby zahrnulo otroka [usmrceného] bez úmyslu stejně jako otroka [usmrceného] s úmyslem.

A řekněme i podle Reš Lakiše: Jelikož u otroka nevykládá „jestliže otroka“, nevykládá ani u výkupného „bude-li výkupné“!

Odpovídají: Ne. „Jestliže otroka“ nevykládá, „bude-li výkupné“ vykládá.

A v čem se to liší? „Jestliže otroka“ není napsáno v místě [pojednávajícím o] platbě, „bude-li výkupné“ je napsáno v místě [pojednávajícím o] platbě.

„A tak i v případě syna či dcery.“ Rabíni učili: „ať trkne syna, nebo trkne dceru“ (Ex 21,31) – aby byl povinen za nezletilé stejně jako za dospělé.

Neplyne to snad úsudkem? Jelikož člověk je povinen za člověka a býk je povinen za člověka: jako když je člověk povinen za člověka, nerozlišuje se mezi nezletilými a dospělými, tak ani když je býk povinen za člověka, nerozlišuj u toho mezi nezletilými a dospělými.

A dále je to úsudek a fortiori: Jestliže [u škody, kterou způsobí] člověk člověku, kde [Písmo] nepostavilo nezletilé na roveň dospělým, je povinen za nezletilé stejně jako za dospělé,