Býk a býk [z] nezpůsobilých zasvěcených [zvířat], kteří [společně] trkli (co to je? Prvorozený býk, kterého nelze vykoupit) – Abaje řekl: [Majitel obyčejného býka] platí polovinu škody. Ravina řekl: Platí čtvrtinu škody.
שור ושור פסולי המוקדשין שנגחו (מאי ניהו שור בכור דלא פריק ליה) אביי אמר משלם ח"נ רבינא אמר משלם רביע נזק
Někteří říkají: Abaje řekl: polovinu škody; Ravina řekl: celou škodu. Tento i tento [mluví] o varovaném: tento podle mudrců a tento podle rabiho Natana.
איכא דאמרי אביי אמר ח"נ רבינא אמר כוליה נזק הא והא במועד הא כרבנן והא כר' נתן
Rava řekl: Býk a člověk, kteří [společně] strčili [někoho] do jámy – ohledně škod jsou všichni povinni; ohledně čtyř věcí a náhrady za plod je člověk povinen a [majitelé] býka a jámy jsou osvobozeni;
אמר רבא שור ואדם שדחפו לבור לענין נזקין כולן חייבין לענין ארבעה דברים ודמי ולדות אדם חייב ושור ובור פטור
ohledně výkupného a třiceti [šekelů] za otroka je [majitel] býka povinen a člověk a [majitel] jámy jsou osvobozeni; ohledně nádob a býka [z] nezpůsobilých zasvěcených [zvířat] jsou člověk a [majitel] býka povinni a [majitel] jámy je osvobozen.
לענין כופר ושלשים של עבד שור חייב אדם ובור פטורים לענין כלים ושור פסולי המוקדשין אדם ושור חייבין ובור פטור
Chceš říci, že to bylo Ravovi samozřejmé? Vždyť se na to Rava ptal! Neboť se Rava ptal: Býk [z] nezpůsobilých zasvěcených [zvířat], který spadl do jámy – jak je tomu? [Znamená] toto „a mrtvé bude jeho“: u toho, komu mrtvé náleží, a vylučuje se tento, komu mrtvé nenáleží? Anebo snad „a mrtvé bude jeho“ přichází [učit], že majitelé se starají o mršinu?
למימרא דפשיטא ליה לרבא והא מיבעיא בעי ליה לרבא דבעי רבא שור פסולי המוקדשין שנפל לבור מהו האי והמת יהיה לו במי שהמת שלו יצא זה שאין המת שלו או דילמא והמת יהיה לו לבעלים מטפלין בנבילה הוא דאתא
Ale odkud má, že majitelé se starají o mršinu? Vyvozuje to z [verše] „a mrtvé bude jeho“ u býka. – Co jsi viděl [za důvod], že „a mrtvé bude jeho“ u býka vykládáš, že majitelé se starají o mršinu, a „a mrtvé bude jeho“ u jámy vykládáš [o tom], komu mrtvé náleží? Já to obrátím!
אלא בעלים מטפלין בנבילה מנא ליה נפקא ליה מן והמת יהיה לו דשור מאי חזית דוהמת יהיה לו דשור מפקת ליה לבעלים מטפלין בנבילה והמת יהיה לו דבור מפקת ליה למי שהמת שלו איפוך אנא
Je rozumné [vyvodit] osvobození u jámy, protože u ní [Písmo] osvobodilo od nádob. – Naopak, [vyvoď] osvobození u býka, neboť u něj [Písmo] osvobodilo od poloviny škody! – Celou škodu však [od níž by osvobodilo] alespoň nenalézáme.
מסתברא פטור גבי בור הואיל ופטר בו את הכלים אדרבה פטור גבי שור שכן פטר בו חצי נזק כוליה נזק מיהת לא אשכחן:
„Spadl-li do ní býk se svými nádobami a ty se rozbily atd.“ Naše mišna není podle rabiho Jehudy, neboť se učí v baraitě: Rabi Jehuda zavazuje [k náhradě] za škody na nádobách v jámě.
נפל לתוכו שור וכליו ונשתברו כו': מתניתין דלא כר' יהודה דתניא ר"י מחייב על נזקי כלים בבור
Jaký je důvod mudrců? Verš praví: „a spadne do ní býk nebo osel“ (Ex 21,33) – býk, a nikoli člověk; osel, a nikoli nádoby. A rabi Jehuda? „Nebo“ [má] zahrnout nádoby. A mudrci?
מאי טעמא דרבנן דאמר קרא (שמות כא, לג) ונפל שמה שור או חמור שור ולא אדם חמור ולא כלים ורבי יהודה או לרבות את הכלים ורבנן
Originál: Bava Kamma 53b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.