Talmud česky

Bava kama 57b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 57b · 16 segmentů

Struktura debaty:Otázka 3Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Ne! Řekl-li jsi to o bezplatném strážci, který platí dvojnásobnou náhradu, řekneš to o placeném strážci, který dvojnásobnou náhradu neplatí?
לא אם אמרת בשומר חנם שכן משלם תשלומי כפל תאמר בשומר שכר שאינו משלם תשלומי כפל
2
A kdyby tě napadlo, že ozbrojený lupič je zloděj, pak shledáváme, že placený strážce platí dvojnásobnou náhradu, když vznese tvrzení o ozbrojeném lupiči!
ואי ס"ד לסטים מזויין גנב הוא נמצא בשומר שכר משלם תשלומי כפל בטוען טענת לסטים מזויין
3
Odpověděl mu: Takto to míní: Ne! Řekl-li jsi to o bezplatném strážci, který platí dvojnásobnou náhradu při všech svých tvrzeních, řekneš to o placeném strážci, který dvojnásobnou náhradu neplatí, leda když vznese tvrzení o ozbrojeném lupiči?
א"ל הכי קאמר לא אם אמרת בשומר חנם שכן משלם תשלומי כפל בכל טענותיו תאמר בשומר שכר שאינו משלם תשלומי כפל אלא בטוען טענת לסטים מזויין
4
Namítl mu: „A zlomí si [údy] nebo uhyne“ (Ex 22,13) – z toho mám jen zlomené a uhynulé; krádež a ztrátu odkud? Řekni úsudek a fortiori: Jestliže placený strážce, kterého [Písmo] osvobodilo u zlomeného a uhynulého, je povinen u krádeže a ztráty, vypůjčitel, který je povinen u zlomeného a uhynulého, není snad správné, že je povinen u krádeže a ztráty? A to je úsudek a fortiori, proti němuž není námitky.
איתיביה (שמות כב, יג) ונשבר או מת אין לי אלא שבורה ומתה גניבה ואבידה מנין אמרת ק"ו ומה שומר שכר שפטר בו שבורה ומתה חייב בגניבה ואבידה שואל שחייב בשבורה ומתה אינו דין שחייב בגניבה ואבידה וזהו ק"ו שאין עליו תשובה
5
A kdyby tě napadlo, že ozbrojený lupič je zloděj, proč proti němu není námitky? Dá se vyvrátit: Co platí o placeném strážci, že totiž platí dvojnásobnou náhradu, když vznese tvrzení o ozbrojeném lupiči [, neplatí o vypůjčiteli]!
ואי ס"ד לסטים מזויין גנב הוא אמאי אין עליו תשובה איכא למפרך מה לשומר שכר שכן משלם תשלומי כפל בטוען טענת לסטים מזויין
6
Odpověděl mu: Tento tanaita se domnívá, že jistina bez přísahy je lepší než dvojnásobek s přísahou.
א"ל קסבר האי תנא קרנא בלא שבועה עדיפא מכפילא בשבועה
7
Má to snad podpořit [Rav Josefa]: Kdo si najme krávu od svého bližního a ta byla ukradena, a on řekl: Hle, zaplatím a nebudu přísahat, a potom se zloděj našel, zaplatí [zloděj] dvojnásobnou náhradu nájemci.
לימא מסייע ליה השוכר פרה מחבירו ונגנבה ואמר הלה הריני משלם ואיני נשבע ואח"כ נמצא הגנב משלם תשלומי כפל לשוכר
8
Mysleli, že je to podle rabi Jehudy, který říká, že nájemce je jako placený strážce. A protože uvádí „a řekl: Hle, zaplatím a nebudu přísahat“, vyplývá z toho, že kdyby chtěl, osvobodil by se přísahou.
סברוה כרבי יהודה דאמר שוכר כנושא שכר דמי ומדקתני ואמר הריני משלם ואיני נשבע מכלל דאי בעי פטר ליה נפשיה בשבועה
9
Jak to vypadá? Například když vznese tvrzení o ozbrojeném lupiči; a uvádí „a potom se zloděj našel, zaplatí dvojnásobnou náhradu nájemci“. Vyvoď z toho, že ozbrojený lupič je zloděj.
ה"ד כגון דקא טעין טענת לסטים מזויין וקתני ואח"כ נמצא הגנב משלם תשלומי כפל לשוכר ש"מ לסטים מזויין גנב הוא
10
Říkají: Copak se domníváš, že je to podle rabi Jehudy, který říká, že nájemce je jako placený strážce? Možná zastává názor rabi Meira, který říká, že nájemce je jako bezplatný strážce.
אמרי מי סברת כר"י דאמר שוכר כנושא שכר דמי דלמא כר"מ ס"ל דאמר שוכר כשומר חנם דמי
11
Chceš-li, řekni podle toho, jak [názory] obrátil Raba bar Avuha a učil: Jak platí nájemce? Rabi Meir říká: Jako placený strážce. Rabi Jehuda říká: Jako bezplatný strážce.
איבעית אימא כדמחליף רבה בר אבוה ותני שוכר כיצד משלם ר"מ אומר כשומר שכר ר"י אומר כשומר חנם
12
Rabi Zera řekl: Zde se zabýváme případem, kdy vznesl tvrzení o ozbrojeném lupiči, a ukázalo se, že to byl lupič, který nebyl ozbrojen.
רבי זירא אמר הכא במאי עסקינן בטוען טענת לסטים מזויין ונמצא לסטים שאינו מזויין:
13
Spadla-li do zahrady a měla z toho prospěch, platí [majitel], co měla za prospěch: Řekl Rav: [To platí], když dopadla [na plodiny, které ztlumily pád].
נפלה לגינה ונהנית משלמת מה שנהנית: אמר רב בנחבטה
14
Avšak snědla-li [je], neplatí ani to, co měla za prospěch. Řekneme snad, že Rav [zde jde] podle svého [jinde vysloveného] názoru, neboť řekl Rav: Měla nejíst?
אבל אכלה אפילו מה שנהנית אינה משלמת לימא רב לטעמיה דאמר רב היה לה שלא תאכל
15
Říkají: Jak to lze srovnávat? Dejme tomu, že Rav řekl tam: „Měla nejíst“, kde je poškozena ona sama, takže majitel plodin mu může říci: Nezaplatím, měla nejíst. Ale aby řekl, že je osvobozena od placení, když poškodí jiné?
אמרי הכי השתא אימור דאמר רב התם היה לה שלא תאכל היכא דאיתזקא היא דמצי א"ל מריה דפירי לא משלמנא היה לה שלא תאכל לאזוקי היא אחריני דפטירה לשלומי מי אמר
16
Nýbrž
אלא

Originál: Bava Kamma 57b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu