Pak měl Milosrdný napsat „a spásá na poli svého bližního“; anebo [stačilo] „pole jiného“. Proč „na poli jiného“? Že se odhaduje vzhledem k jinému poli.
א"כ לכתוב רחמנא ובער בשדה חבירו א"נ שדה אחר מאי בשדה אחר ששמין על גב שדה אחר
Pak to měl Milosrdný napsat u náhrady: „nejlepším ze svého pole a nejlepším ze své vinice zaplatí“ (Ex 22,4). Proč „na poli jiného“, když to Milosrdný napsal u „a spásá“? Vyvoď z toho obojí.
אם כן לכתביה רחמנא גבי תשלומין (שמות כב, ד) מיטב שדהו ומיטב כרמו ישלם בשדה אחר ל"ל דכתביה רחמנא גבי ובער ש"מ תרתי
Jak odhadujeme? Řekl rabi Josi bar Chanina: Jednu seu v šedesáti seách. Rabi Janaj řekl: Jeden tarkav v šedesáti tarkavech. Chizkija řekl: Jeden stonek v šedesáti stoncích.
היכי שיימינן א"ר יוסי בר חנינא סאה בששים סאין ר' ינאי אמר תרקב בששים תרקבים חזקיה אמר קלח בששים קלחים
Namítají: Snědla-li jeden kav nebo dva kavy, neříká se, že má zaplatit jejich cenu, nýbrž se na to pohlíží, jako by to byl malý záhon, a odhaduje se to. Není to snad samo o sobě?
מיתיבי אכלה קב או קביים אין אומרים תשלם דמיהן אלא רואין אותה כאילו היא ערוגה קטנה ומשערים אותה מאי לאו בפני עצמה
Co to říká? Řekl Rav Papa: Takto to míní: Neodhaduje se kav v šedesáti kavech, protože se tím zvýhodňuje škůdce, ani kor v šedesáti korech, protože se tím poškozuje škůdce.
מאי קאמר א"ר פפא ה"ק אין שמין קב בששים קבים מפני שמשביח מזיק ולא כור בששים כורין מפני שפוגם מזיק
Nýbrž řekl Rav Huna bar Manoach jménem Rav Achy, syna Rav Iky: Takto učí: Neodhaduje se kav sám o sobě, protože se tím zvýhodňuje poškozený, ani kav v ploše o výsevu jednoho kor, protože se tím poškozuje poškozený, nýbrž v šedesáti.
אלא אמר רב הונא בר מנוח משמיה דרב אחא בריה דרב איקא הכי קתני אין שמין קב בפני עצמו מפני שמשביח ניזק ולא קב בבית כור מפני שפוגם ניזק אלא בששים
Jeden muž porazil palmu svého bližního. Přišel [poškozený] před exilarchu. Ten mu řekl: Já sám jsem to viděl: tři palmy stály v jednom shluku a měly hodnotu sto zuzů. Jdi a dej mu třicet tři a třetinu. [Škůdce] řekl: Nač potřebuji exilarchu, který soudí podle perského práva? Přišel před Rav Nachmana a ten mu řekl: V šedesáti.
ההוא גברא דקץ קשבא מחבריה אתא לקמיה דריש גלותא א"ל לדידי חזי לי ותלתא תאלתא בקינא הוו קיימי והוו שוו מאה זוזי זיל הב ליה תלתין ותלתא ותילתא אמר גבי ריש גלותא דדאין דינא דפרסאה למה לי אתא לקמיה דר"נ א"ל בששים
Řekl AbajeRavovi: Co máš na mysli u škod způsobených jeho tělem? Že se učilo: Kdo zničí vinici svého bližního ve stadiu květu, pohlíží se na ni, kolik měla hodnotu předtím a kolik má hodnotu potom; a o šedesáti se nemluví?
אמר ליה אביי לרבא בנזקי גופו מאי דעתיך דתניא המבכיר כרמו של חבירו סמדר רואין אותו כמה היתה יפה קודם לכן וכמה היא יפה לאחר מכאן ואילו בששים לא קתני
Copak se u jeho dobytka také neučilo podobně? Neboť se učilo: Okousala-li sazenici, rabi Josi říká: Ti, kdo vydávali nařízení v Jeruzalémě, říkají: Za jednoletou sazenici dvě stříbrné, za dvouletou čtyři stříbrné. Snědla-li zelené obilí, rabi Josi Galilejský říká: Posuzuje se podle toho, co z něj zbylo. A mudrci říkají: Pohlíží se, kolik měla hodnotu [předtím] a kolik má hodnotu [nyní].
אטו גבי בהמתו נמי מי לא תניא כי האי גוונא דתניא קטמה נטיעה רבי יוסי אומר גוזרי גזירות שבירושלים אומרים נטיעה בת שנתה שתי כסף בת שתי שנים ארבעה כסף אכלה חזיז רבי יוסי הגלילי אומר נידון במשוייר שבו וחכמים אומרים רואין אותה כמה היתה יפה וכמה היא יפה
Originál: Bava Kamma 58b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.