Talmud česky

Bava kama 64b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 64b · 21 segmentů

Struktura debaty:Námitka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Je-li tomu tak, oprávněně mu to činí potíž.
אי הכי שפיר קשיא ליה
2
Protože má námitku: „K zahrnutí každé věci“ – odkud to vyvozuje? Z posledního obecného pravidla; a v samotném obecném pravidle je psáno „živé“.
משום דאית ליה פירכא לרבות כל דבר מהיכא קמייתי ליה מכלל בתרא כללא גופיה חיים כתיב ביה
3
Obecné pravidlo, jednotlivosti a obecné pravidlo – co mu to přináší? Kdyby to bylo k zahrnutí každé věci, vždyť je psáno „živé“: živí tvorové ano, jiná věc ne. Kvůli tomu je potřeba „bude-li opravdu nalezeno“.
כלל ופרט וכלל מאי קא מהני ליה אי לאתויי כל דבר הא חיים כתיב בעלי חיים אין מידי אחרינא לא משום הכא איצטריך אם המצא
4
Říkají: Ale vždyť jsou to dvě obecná pravidla, která jsou vedle sebe! Řekl Ravina: Jak říkají na Západě: Všude, kde nalezneš dvě obecná pravidla vedle sebe, vlož mezi ně jednotlivost a vykládej je jako obecné pravidlo a jednotlivost.
אמרי והא שני כללות דסמיכי אהדדי נינהו אמר רבינא כדאמרי במערבא כל מקום שאתה מוצא שני כללות הסמוכים זה לזה הטל פרט ביניהם ודונם בכלל ופרט
5
Vlož „býka“ mezi „himace“ a „timace“ [„opravdu nalezeno“]. K zahrnutí čeho? Kdyby k zahrnutí živých tvorů, to se vyvozuje z „živé“. Nýbrž k zahrnutí věci, která není živým tvorem, a vykládej takto: Jako jednotlivost výslovně uvedená je movitá věc, jejíž podstata je majetkem, tak i každá movitá věc, jejíž podstata je majetkem.
שדי שור בין המצא לתמצא לאתויי מאי אי לאתויי ב"ח מחיים נפקא אלא לאתויי דבר שאין בעלי חיים ודרוש הכי מה הפרט מפורש דבר המטלטל וגופו ממון אף כל דבר המטלטל וגופו ממון
6
A dále vlož „osla“ mezi „himace“ a „timace“. K zahrnutí čeho? Kdyby k zahrnutí věci, která není živým tvorem, to se vyvozuje z „býka“. Nýbrž k zahrnutí věci určité.
ותו שדי חמור בין המצא לתמצא לאתויי מאי אי לאתויי דבר שאין בעלי חיים משור נפקא אלא לאתויי דבר מסויים
7
Je-li tomu tak, proč potřebuji „ovci“? Nýbrž je to rozšíření, zúžení a rozšíření, jak učil tanaita z domu rabi Jišmaela.
א"ה שה למה לי אלא ריבה ומיעט וריבה הוא כדתנא דבי רבי ישמעאל
8
Neboť učil tanaita z domu rabi Jišmaela: „Ve vodě“, „ve vodě“ dvakrát – to není obecné pravidlo a jednotlivost, nýbrž rozšíření, zúžení a rozšíření; rozšířilo vše.
דתנא דבי ר' ישמעאל במים במים ב' פעמים אין זה כלל ופרט אלא ריבה ומיעט וריבה ריבה הכל
9
Co rozšířilo? Rozšířilo všechny věci. Je-li tomu tak, proč potřebuji všechny tyto jednotlivosti? Jednu k vyloučení pozemků, jednu k vyloučení otroků a jednu k vyloučení listin. „Krádež“ a „živé“ pro [výrok] Rava, který řekl: Oživ jistinu tak, jak byla, když ji ukradl.
מאי רבי רבי כל מילי אי הכי כל הני פרטי למה לי חד למעוטי קרקע וחד למעוטי עבדים וחד למעוטי שטרות גניבה וחיים לכדרב דאמר אחייה לקרן כעין שגנב
10
A podle toho, kdo říká, že jeden [verš je] o zloději a jeden o tom, kdo vznese tvrzení o zloději, a zloděje samotného vyvozuje z „najde-li se zloděj“ – co vykládá z tohoto „bude-li opravdu nalezeno“?
ולמ"ד חד בגנב וחד בטוען טענת גנב וגנב עצמו נפקא ליה מאם ימצא הגנב האי אם המצא תמצא מאי דריש ביה
11
Potřebuje to pro [výrok] Ravy bar Ahilaje, neboť řekl Rava bar Ahilaj: Jaký je důvod Rava, který řekl, že kdo se dozná k [činu podléhajícímu] pokutě a potom přišli svědkové, je osvobozen? Neboť je psáno: „bude-li opravdu nalezeno“ – „bude-li nalezeno“ svědky, „nalezeno“ soudci; vyjma toho, kdo usvědčí sám sebe.
מבעי לי' לכדרבא בר אהילאי דאמר רבא בר אהילאי מאי טעמא דרב דאמר מודה בקנס ואחר כך באו עדים פטור דכתיב אם המצא תמצא אם המצא בעדים תמצא בדיינים פרט למרשיע את עצמו
12
A podle toho, kdo říká, že oba [verše jsou] o tom, kdo vznese tvrzení o zloději, takže toto „bude-li opravdu nalezeno“ vykládá o zloději samotném, odkud víme [, že je osvobozen] ten, kdo usvědčí sám sebe? „Koho usvědčí soudci“ (Ex 22,8) – a ne toho, kdo usvědčí sám sebe.
ולמ"ד תרוייהו בטוען טענת גנב דהאי אם המצא תמצא מפיק ליה לגנב עצמו מרשיע עצמו מנלן (שמות כב, ח) מאשר ירשיעון אלהים ולא המרשיע את עצמו
13
A podle toho, kdo říká, že jeden [verš je] o zloději a jeden o tom, kdo vznese tvrzení o zloději, takže toho, kdo usvědčí sám sebe, vyvozuje z „bude-li opravdu nalezeno“, co vykládá z tohoto „koho usvědčí“? Řekne ti: To potřebuje [k výuce], že kdo se dozná k [činu podléhajícímu] pokutě, je osvobozen.
ולמ"ד חד בגנב וחד בטוען טענת גנב דאייתי ליה מהמצא תמצא למרשיע את עצמו האי אשר ירשיעון מאי דריש ביה אמר לך ההוא מיבעי ליה למודה בקנס דפטור
14
A ten, kdo říká, že oba [verše jsou] o tom, kdo vznese tvrzení o zloději, se domnívá, že kdo se dozná k [činu podléhajícímu] pokutě a potom přišli svědkové, je povinen.
ומ"ד תרוייהו בטוען טענת גנב קסבר מודה בקנס ואח"כ באו עדים חייב
15
A podle toho, kdo říká, že jeden [verš je] o zloději a jeden o tom, kdo vznese tvrzení o zloději, takže zloděje vyvozuje odtamtud – je pochopitelné, že „bude-li opravdu nalezeno“ je pro [výrok] Ravy bar Ahilaje; ale proč potřebuje všechny tyto jednotlivosti?
ולמ"ד חד בגנב וחד בטוען טענת גנב דנפקא ליה גנב מהתם בשלמא אם המצא תמצא לכדרבא בר אהילאי אבל כל הני פרטי למה לי
16
Jak učil tanaita z domu rabi Jišmaela, neboť učil tanaita z domu rabi Jišmaela: Každý oddíl, který byl řečen a [pak] zopakován, byl zopakován jen kvůli věci, která v něm byla nově zavedena.
כדתנא דבי רבי ישמעאל דתנא דבי רבי ישמעאל כל פרשה שנאמרה ונשנית לא נשנית אלא לדבר שנתחדש בה
17
A řekni [raději], že zloděj samotný [platí dvojnásobek jen] s přísahou!
ואימא גנב עצמו בשבועה
18
To tě nemůže napadnout, neboť se učilo: Rabi Jaakov říká: „zaplatí dvojnásobek“ – bez přísahy. Říkáš, bez přísahy; nebo snad jen s přísahou? Řekl jsi: Tak tomu nebylo.
לא ס"ד דתניא רבי יעקב אומר שנים ישלם שלא בשבועה אתה אומר שלא בשבועה או אינו אלא בשבועה אמרת לא כך היה
19
Co znamená „tak tomu nebylo“? Řekl Abaje: Ať Milosrdný nenapíše „zaplatí dvojnásobek“ u zloděje, a ať se to vyvodí úsudkem a fortiori z toho, kdo vznese tvrzení o zloději: Jestliže u toho, kdo vznese tvrzení o zloději, k němuž [věc] přišla povoleně, Písmo řeklo, ať zaplatí dvojnásobek, tím spíše zloděj samotný, k němuž přišla zakázaně!
מאי לא כך היה אמר אביי לא לכתוב רחמנא שנים ישלם בגנב וליתי בק"ו מטוען טענת גנב ומה טוען טענת גנב דבהיתירא אתא לידיה אמר קרא לישלם תרי גנב עצמו דבאיסורא אתא לידיה לא כל שכן
20
Proč tedy Milosrdný napsal „zaplatí dvojnásobek“ u zloděje samotného? Že [platí] i bez přísahy.
אלא שנים ישלם דכתב רחמנא בגנב עצמו למה לי דאפילו שלא בשבועה
21
A toto „bude-li nalezeno“ přichází k tomu? Vždyť je potřebuje pro to, co se učilo: „v jeho ruce“ –
והאי אם המצא להכי הוא דאתא הא מיבעי ליה לכדתניא ידו

Originál: Bava Kamma 64b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu