Bava kama 65a בבא קמא

z toho mám jen jeho ruku; jeho střechu, jeho dvůr a jeho ohrazený pozemek odkud? Učí [Písmo]: „bude-li opravdu nalezeno“ (Ex 22,3) – v každém případě.

Je-li tomu tak, ať Písmo řekne buď „himace himace“, nebo „timace timace“. Protože Písmo [tvar] změnilo, vyvoď z toho obojí.

K věci samé: Řekl Rav: Jistina [se platí] podle [stavu], kdy ji ukradl; dvojnásobná náhrada a čtyřnásobná a pětinásobná náhrada podle doby, kdy stane před soudem.

Jaký je důvod Rava? Písmo praví „krádež“ a „živé“. Proč Milosrdný říká „živé“ u krádeže? Oživ jistinu tak, jak byla, když ji ukradl.

Řekl Rav Šešet: Řekl bych, že Rav vyslovil toto učení, když dřímal a ležel, neboť se učilo: [Ukradl-li zvíře] hubené a [to] ztloustlo, platí dvojnásobnou náhradu a čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu podle [stavu], kdy ho ukradl.

Říkají: [To] proto, že mu [zloděj] může říci: Já jsem ho vykrmil, a ty si [ho] bereš?

Pojď a slyš: [Ukradl-li zvíře] tlusté a [to] zhublo, platí dvojnásobnou náhradu a čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu podle [stavu], kdy ho ukradl.

Také tam [je to] proto, že mu říkáme: Co na tom, zda jsi ho zabil celého, či jsi zabil polovinu? Když Rav mluvil, mluvil o zdražení a zlevnění.

Jak to vypadá? Snad že původně měl hodnotu jednoho zuzu a nakonec měl hodnotu čtyř zuzů, [a] jistina [se platí] podle [stavu], kdy ho ukradl? Řekneme snad, že Rav se neshoduje s Rabou, neboť řekl Raba: Kdo uloupí svému bližnímu sud vína, který měl původně hodnotu jednoho zuzu a nakonec měl hodnotu čtyř zuzů – rozbil-li ho nebo vypil, platí čtyři; rozbil-li se sám od sebe, platí jeden zuz.

Říkají: Když Rav mluvil, [mluvil o případu], kdy například původně měl hodnotu čtyř a nakonec měl hodnotu jednoho zuzu: jistina [se platí] podle [stavu], kdy ho ukradl; dvojnásobná náhrada a čtyřnásobná a pětinásobná náhrada podle doby, kdy stane před soudem.

Učil rabi Chanina na podporu Rava: Pán domu, který u svěřené věci vznesl tvrzení o zloději, přísahal a doznal se, a přišli svědkové – doznal-li se dříve, než přišli svědkové, platí jistinu, pětinu a [přináší] oběť za provinění; a doznal-li se poté, co přišli svědkové, platí dvojnásobnou náhradu a [přináší] oběť za provinění, a jeho pětina se mu započítává do jeho dvojnásobku. To jsou slova rabi Jaakova.