Talmud česky

Bava kama 68a בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 68a · 26 segmentů

Struktura debaty:Otázka 1Námitka 1Důkaz 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Je snad [tehdy] „zakořenil“? Nýbrž po vzdání se naděje. A kdyby tě napadlo, že vzdání se naděje získává, proč platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu? Zabíjí své vlastní, prodává své vlastní!
מי איכא נשתרש אלא לאחר יאוש ואי ס"ד יאוש קני אמאי משלם תשלומי ארבעה וחמשה שלו הוא טובח שלו הוא מוכר
2
Říkají: Jak řekl Rava: protože zopakoval hřích; také zde: protože zopakoval hřích.
אמרי כדאמר רבא מפני ששנה בחטא הכא נמי מפני ששנה בחטא
3
Pojď a slyš: „a zabije ho nebo prodá“ (Ex 21,37) – jako zabití je [čin], který se nevrací, tak i prodej, který se nevrací.
ת"ש (שמות כא, לז) וטבחו או מכרו מה טביחה שאינה חוזרת אף מכירה שאינה חוזרת
4
Kdy? Snad před vzdáním se naděje? Proč by se [prodej] nevracel? Nýbrž po vzdání se naděje. A kdyby tě napadlo, že je získal, proč platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu? Zabíjí své vlastní, prodává své vlastní!
אימת אילימא לפני יאוש אמאי אינה חוזרת אלא לאחר יאוש ואי ס"ד קנייה אמאי משלם ד' וה' שלו הוא טובח שלו הוא מוכר
5
Jak řekl Rav Nachman: vyjma toho, kdo [zvíře] převedl na třicet dní; také zde: vyjma toho, kdo převedl na třicet dní.
כדאמר רב נחמן פרט לשהקנה לשלשים יום הכא נמי פרט לשהקנה לשלשים יום
6
Namítají: Ukradl-li a přišel jiný a ukradl mu to, první platí dvojnásobnou náhradu a druhý platí jen jistinu.
מיתיבי גנב ובא אחר וגנבו הראשון משלם תשלומי כפל והשני אינו משלם אלא קרן בלבד
7
Ukradl-li a prodal a přišel jiný a ukradl to, první platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu a druhý platí dvojnásobnou náhradu. Ukradl-li a zabil a přišel jiný a ukradl to, první platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu a druhý neplatí dvojnásobnou náhradu, nýbrž jen jistinu.
גנב ומכר ובא אחר וגנבו הראשון משלם תשלומי ארבעה וחמשה והשני משלם תשלומי כפל גנב וטבח ובא אחר וגנבו הראשון משלם תשלומי ד' וה' והשני אינו משלם תשלומי כפל אלא קרן בלבד
8
Uvádí každopádně ve středním [případě]: Ukradl-li a prodal a přišel jiný a ukradl to, první platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu a druhý platí dvojnásobnou náhradu.
קתני מיהא מציעתא גנב ומכר ובא אחר וגנבו הראשון משלם תשלומי ד' וה' והשני משלם תשלומי כפל
9
Kdy? Snad před vzdáním se naděje? Proč druhý platí dvojnásobnou náhradu? Je snad někdo, kdo říká, že změna vlastnictví bez vzdání se naděje získává?
אימת אילימא לפני יאוש שני אמאי משלם תשלומי כפל שינוי רשות בלא יאוש מי איכא למ"ד דקני
10
Nýbrž zjevně po vzdání se naděje. A kdyby tě napadlo, že vzdání se naděje získává, proč [první] platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu? Vždyť prodal své vlastní!
אלא פשיטא לאחר יאוש ואי ס"ד יאוש קונה אמאי משלם תשלומי ד' וה' דידיה הוא דזבין
11
A dále, uvádí v úvodu: Ukradl-li a přišel jiný a ukradl mu to, první platí dvojnásobnou náhradu a druhý platí jen jistinu.
ותו דקתני רישא גנב ובא אחר וגנבו ראשון משלם תשלומי כפל והשני אין משלם אלא קרן
12
Vždyť se zabýváme [stavem] po vzdání se naděje; a kdyby tě napadlo, že vzdání se naděje získává, proč druhý platí jen jistinu? Není to snad důkaz, že vzdání se naděje nezískává? A to je obtížné pro Rava.
מכדי לאחר יאוש קיימינן ואי ס"ד יאוש קונה שני אמאי אינו משלם אלא קרן אלא לאו ש"מ יאוש לא קני וקשיא לרב
13
Řekl Rava: A myslíš si, že tato [baraita] je bez potíží? Vždyť závěr uvádí: Ukradl-li a zabil a přišel jiný a ukradl to, první platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu a druhý platí jen jistinu. Je snad někdo, kdo říká, že změna činem nezískává?
אמר רבא ותסברא הא מתרצתא היא אלא דקתני סיפא גנב וטבח ובא אחר וגנבו ראשון משלם תשלומי ארבעה וחמשה ושני אינו משלם אלא קרן ומי איכא למ"ד שינוי מעשה לא קני
14
Nýbrž ve skutečnosti je celá [baraita] o [stavu] před vzdáním se naděje, a prohoď závěr se středním [případem] a střední se závěrem, a řekni takto: Ukradl-li a prodal a přišel jiný a ukradl to, první platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu a druhý platí jen jistinu, neboť změna vlastnictví bez vzdání se naděje nezískává.
אלא לעולם כולה לפני יאוש ואיפוך סיפא למציעתא ומציעתא לסיפא ואימא הכי גנב ומכר ובא אחר וגנבו הראשון משלם תשלומי ארבעה וחמשה והשני אינו משלם אלא קרן דשינוי רשות בלא יאוש לא קני
15
Ukradl-li a zabil a přišel jiný a ukradl to, první platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu a druhý platí dvojnásobnou náhradu, neboť [první] to získal změnou činem.
גנב וטבח ובא אחר וגנבו הראשון משלם תשלומי ארבעה וחמשה והשני משלם תשלומי כפל דקנייה בשינוי מעשה
16
Rav Papa řekl: Ve skutečnosti [závěr] neprohazuj; závěr je [podle] Bejt Šamaj, kteří říkají, že [věc po] změně zůstává na svém místě.
רב פפא אמר לעולם לא תיפוך סיפא ב"ש היא דאמרי שינוי במקומה עומד
17
Je-li tomu tak, úvod a střední [případ] jsou obtížné pro Rava.
אי הכי קשיא רישא ומציעתא לרב
18
Řekl Rav Zevid: Ve skutečnosti je celá [baraita] o [stavu] před vzdáním se naděje, a zde se zabýváme případem, kdy se majitelé vzdali naděje u kupce, ale nevzdali se naděje u zloděje, takže je to vzdání se naděje (a změna vlastnictví).
א"ר זביד לעולם כולה לפני יאוש והב"ע שנתייאשו הבעלים בלוקח ולא נתייאשו בגנב דה"ל יאוש (ושינוי רשות)
19
A neříkej, že [je to] proto, že potřebujeme vzdání se naděje a změnu vlastnictví; nýbrž i samotným vzdáním se naděje zloděj také získává.
ולא תימא משום דבעינן יאוש ושינוי רשות אלא אפילו ביאוש לחודיה נמי קני גבי גנב
20
Avšak nenalezneš [případ], kdy by oba, první zloděj i druhý zloděj, platili, leda takto.
אלא דלא משכחת דמשלמי תרוייהו גנב ראשון וגנב שני אלא בהכי:
21
Bylo řečeno: Kdo prodá [ukradené zvíře] před vzdáním se naděje – Rav Nachman řekl: Je povinen. Rav Šešet řekl: Je osvobozen.
איתמר המוכר לפני יאוש רב נחמן אמר חייב רב ששת אמר פטור
22
Rav Nachman řekl: Je povinen, neboť Milosrdný řekl „a prodá ho“, a on prodal, ať je to před vzdáním se naděje, či po vzdání se naděje. Rav Šešet řekl: Je osvobozen; jeho povinnost [nastává] po vzdání se naděje, kdy jeho činy mají účinek; avšak před vzdáním se naděje, kdy jeho činy nemají účinek, není povinen. Potřebujeme [prodej] podobný zabití, kdy jeho činy mají účinek.
רב נחמן אמר חייב ומכרו אמר רחמנא והא זבין לא שנא לפני יאוש לא שנא לאחר יאוש רב ששת אמר פטור חיוביה לאחר יאוש הוא דאהנו מעשיו אבל לפני יאוש דלא אהנו מעשיו לא מיחייב דומיא דטביחה בעינן דאהנו מעשיו
23
Řekl Rav Šešet: Odkud to říkám? Neboť se učilo: Řekl rabi Akiva: Proč řekla Tóra, že zabil-li a prodal-li, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu? Protože zakořenil v hříchu.
א"ר ששת מנא אמינא לה דתניא א"ר עקיבא מפני מה אמרה תורה טבח ומכר משלם ד' וה' מפני שנשתרש בחטא
24
Kdy? Snad před vzdáním se naděje? Je snad [tehdy] „zakořenil“? Není to snad po vzdání se naděje? – Řekl Rava: [Znamená to], protože zopakoval hřích.
אימת אילימא לפני יאוש מי איכא נשתרש אלא לאו לאחר יאוש הוא אמר רבא מפני ששנה בחטא
25
Pojď a slyš: „a zabije ho nebo prodá“ – jako zabití je [čin], který se nevrací, tak i prodej, který se nevrací. Kdy? Snad před vzdáním se naděje? Proč by se nevracel? Nýbrž po vzdání se naděje; a vyvoď z toho, že povinnost [nastává] po vzdání se naděje. – Vyložil to Rav Nachman: vyjma toho, kdo mu [zvíře] převedl na třicet dní.
ת"ש וטבחו ומכרו מה טביחה שאינה חוזרת אף מכירה שאינה חוזרת אימת אילימא לפני יאוש אמאי אינה חוזרת אלא לאחר יאוש וש"מ חיובא לאחר יאוש הוא תרגמה רב נחמן פרט לשהקנה לו לשלשים יום
26
A také rabi Elazar se domnívá, že jeho povinnost [nastává] po vzdání se naděje, neboť řekl rabi Elazar:
ואף ר' אלעזר סבר חיוביה לאחר יאוש הוא דאמר ר' אלעזר

Originál: Bava Kamma 68a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu