Rabi se domnívá, že se nevykládá podle obecného a zvláštního, a ben Azaj se domnívá, že se vykládá podle obecného a zvláštního. A řekneš-li: proč podle Rabiho potřebuji „zranění“? – Kvůli vyšší náhradě.
רבי סבר אין דנין אותו בכלל ופרט ובן עזאי סבר דנין אותו בכלל ופרט וכי תימא חבורה לרבי למה לי לדמים יתרים:
Otec Šmuela řekl: Odhadne se, kolik by člověk chtěl dostat, aby mu usekli ruku. – Aby mu usekli ruku? To přece není jen bolest, vždyť jsou tam všech pět věcí! A navíc, máme snad co do činění s blázny? – Nýbrž [kolik by chtěl dostat], aby mu usekli ruku, která je [již] useknutá [tj. mrtvou ruku]. – Ani u useknuté ruky to není jen bolest, vždyť je tam bolest i potupa, neboť je mu ponižující, aby se vzalo z jeho masa a hodilo se psům.
אמר אבוה דשמואל אומדין כמה אדם רוצה ליטול לקטוע לו ידו לקטוע לו ידו לא צער לחודיה הוא הא כולהו חמשה דברים איכא ועוד בשופטני עסקינן אלא לקטוע ידו הקטועה ידו הקטועה נמי לא צער לחודיה איכא הא צער ובושת איכא דכסיפא ליה מילתא למשקל מבשרו למשדייה לכלבים
Nýbrž odhadne se, kolik by chtěl dostat, aby mu usekli ruku ten, kdo je odsouzen vládou [ke ztrátě ruky], [aby to bylo] buď drogou, nebo mečem. – Odpovídají: Ani zde by nic nedostal, a [přesto] by trpěl.
אלא אומדין כמה אדם רוצה ליטול לקטוע לו ידו המוכתב למלכות בין סם לסייף אמרי הכא נמי לא שקיל ומצער נפשיה
Toto [slovo] „dostat“ – mělo by tam být „dát“! Rav Huna, syn Rava Jehošuy, řekl: [Znamená to] dostat od tohoto [škůdce] to, co by onen [poškozený] dal.
האי ליטול ליתן מבעי ליה אמר רב הונא בריה דרב יהושע ליטול זה מזה מה שנתן זה:
Za léčení – udeřil-li ho, je povinen ho léčit atd. Učili naši rabíni: Vyrazily-li se mu vředy následkem rány a rána se znovu otevřela, je povinen ho léčit a je povinen mu dát náhradu za ušlý výdělek. Nikoli následkem rány – není povinen ho léčit a není povinen mu dát náhradu za ušlý výdělek.
רפוי הכהו חייב לרפאותו וכו': [ת"ר] עלו בו צמחים מחמת המכה ונסתרה המכה חייב לרפאותו וחייב ליתן לו דמי שבתו שלא מחמת המכה אינו חייב לרפאותו ואינו חייב ליתן לו דמי שבתו
Rabi Jehuda říká: I následkem rány je povinen ho léčit, ale není povinen mu dát náhradu za ušlý výdělek. A mudrci říkají: Ušlý výdělek i léčení – kdo je povinen [platit] ušlý výdělek, je povinen [platit] léčení, a kdo není povinen [platit] ušlý výdělek, není povinen [platit] léčení.
ר' יהודה אומר אף מחמת המכה חייב לרפאותו ואינו חייב ליתן לו דמי שבתו וחכמים אומרים שבתו ורפואתו כל שחייב בשבת חייב בריפוי ושאינו חייב בשבת אינו חייב בריפוי
Rabíni se domnívají, že rána podléhá odhadu, a rabi Jehuda se domnívá, že rána nepodléhá odhadu: léčení, které Písmo opakuje, je povinen [platit]; ušlý výdělek, který Písmo neopakuje, není povinen [platit].
רבנן סברי מכה ניתנה לאגד ורבי יהודה סבר מכה לא ניתנה לאגד ריפוי דתנא ביה קרא מיחייב שבת דלא תנא ביה קרא לא מיחייב
A já jsem jim řekl: Kdyby rána nepodléhala odhadu, nebyl by povinen [platit] ani léčení! Nýbrž všichni [souhlasí, že] rána podléhá odhadu, ale nepodléhá odhadu ohledně toho, co je navíc.
ואמינא להו אנא אי מכה לא ניתנה לאגד ריפוי נמי לא מיחייב אלא דכולי עלמא מכה ניתנה לאגד ולא ניתנה לאגד יתירה
Rabi Jehuda se domnívá: protože nepodléhá odhadu ohledně toho, co je navíc, léčení, které Písmo opakuje, je povinen [platit], ušlý výdělek, který Písmo neopakuje, není povinen [platit]. A rabíni se domnívají: protože Písmo opakuje léčení, je povinen [platit] i ušlý výdělek, neboť je přirovnán k léčení.
ר' יהודה סבר כיון דלא ניתנה לאגד יתירה ריפוי דתנא ביה קרא מיחייב שבת דלא תנא ביה קרא לא מיחייב ורבנן סברי כיון דתנא ביה קרא בריפוי אשבת נמי מיחייב דאיתקש לריפוי
A rabi Jehuda se domnívá, že ušlý výdělek není povinen [platit], neboť ho Milosrdný vyloučil [slovem] „jen“. A rabíni: „Jen“ přichází [vyloučit případ], kdy [vředy] nejsou následkem rány.
ור' יהודה סבר שבת לא מיחייב דמעטיה רחמנא רק ורבנן רק לשלא מחמת המכה הוא דאתא
A podle pozdějších rabínů, kteří říkají: kdo je povinen [platit] ušlý výdělek, je povinen [platit] léčení, a kdo není povinen [platit] ušlý výdělek, není povinen [platit] léčení – proč potřebuji, že Písmo opakuje léčení? Je to potřebné k tomu, co učili v domě rabi Jišmaela, neboť v domě rabi Jišmaela učili: „A dá ho zcela vyléčit“ (Ex 21,19) – odtud [plyne], že lékaři bylo dáno svolení léčit.
ולרבנן בתראי דאמרי כל שחייב בשבת חייב בריפוי וכל שאינו חייב בשבת אינו חייב בריפוי ריפוי דתנא ביה קרא למה לי מיבעי ליה לכדתנא דבי ר' ישמעאל דתניא דבי ר' ישמעאל אומר (שמות כא, יט) ורפא ירפא מכאן שניתן רשות לרופא לרפאות
Učili naši rabíni: Odkud [víme], že vyrazily-li se mu vředy následkem rány a rána se znovu otevřela, je povinen ho léčit a je povinen mu dát [náhradu za] ušlý výdělek? Písmo říká: „Jen jeho ušlý výdělek dá a dá ho zcela vyléčit“ (Ex 21,19). Mohl bych myslet, že i [když vředy] nejsou následkem rány – Písmo říká: „jen“. Rabi Josi bar Jehuda říká: I následkem rány je osvobozen, neboť je řečeno: „jen“.
ת"ר מנין שאם עלו בו צמחים מחמת המכה ונסתרה המכה שחייב לרפאותו וחייב ליתן לו שבתו ת"ל רק שבתו יתן ורפא ירפא יכול אפילו שלא מחמת המכה ת"ל רק ר' יוסי בר יהודה אומר אף מחמת המכה פטור שנאמר רק
Jsou, kdo říkají: I následkem rány je zcela osvobozen, jako [podle] pozdějších rabínů. A jsou, kdo říkají: I následkem rány je osvobozen od ušlého výdělku, ale povinen [platit] léčení. Podle koho? Podle svého otce.
איכא דאמרי אף מחמת המכה פטור לגמרי כרבנן בתראי ואיכא דאמרי אף מחמת המכה פטור משבת וחייב בריפוי כמאן כאבוה:
Odpovídají: Co [znamená] „nikoli následkem rány“? Jako bylo učeno: Přestoupil-li slova lékaře a jedl med nebo jakékoli sladkosti, neboť med a všechny sladkosti škodí ráně, a jeho rána se zanítila [garguteni] – mohl bych myslet, že je povinen ho léčit? Písmo říká: „jen“. Co je garguteni? Abaje řekl: [Zánět s] obalem [z masa]. Co je jeho lék? Aloe, vosk a pryskyřice.
אמרי מאי שלא מחמת המכה כדתניא הרי שעבר על דברי רופא ואכל דבש או כל מיני מתיקה מפני שדבש וכל מיני מתיקה קשין למכה והעלה מכתו גרגותני יכול יהא חייב לרפאותו ת"ל רק מאי גרגותני אמר אביי נאתא כריכתא מאי אסותיה אהלא וקירא וקלבא
A řekne-li mu [škůdce]: Vyléčím tě sám, [poškozený] mu odpoví: Jsi mi jako lev číhající v záloze. A řekne-li mu: Přivedu ti lékaře zadarmo, odpoví mu: Lékař, který léčí zadarmo, za nic nestojí.
A řekne-li mu [poškozený]: Dej mi to [peníze] mně a já se vyléčím sám, odpoví mu: Zanedbáš se a vezmeš ode mne víc. A řekne-li mu: Stanov mi pevnou částku, odpoví mu: Tím spíše se zanedbáš a budou mě nazývat škodícím býkem.
ואי א"ל היאך הב לי לדידי ואנא מסינא נפשאי א"ל פשעת בנפשך ושקלת מינאי טפי ואי א"ל קוץ לי מקץ א"ל כל שכן דפשעת בנפשך וקרו לי שור המזיק
Bylo učeno: A všechny se platí [i] tam, kde je škoda. Odkud to [víme]? Rav Zevid řekl jménem Ravy: Písmo říká: „Ránu za ránu“ (Ex 21,25) – aby se platilo za bolest i tam, kde je škoda.
תנא וכולן משתלמין במקום נזק מנהני מילי אמר רב זביד משמיה דרבא אמר קרא (שמות כא, כה) פצע תחת פצע ליתן צער במקום נזק
Originál: Bava Kamma 85a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.