„Z tvých bratří“ (Dt 24,14) – vyjma jiných; „tvého cizince“ – to je spravedlivý proselyta; „ve tvých branách“ – to je ten, kdo jí mršinu [usedlý cizinec].
מאחיך פרט לאחרים גרך זה גר צדק בשעריך זה אוכל נבילות
Mám jen mzdu člověka; odkud [víme], že se zahrnuje zvíře a nástroje? Verš říká: „ve tvé zemi“ – vše, co je ve tvé zemi. A ve všech případech přestupuje [zaměstnavatel] všechny tyto zákazy.
אין לי אלא שכר אדם מנין לרבות בהמה וכלים ת"ל בארצך כל שבארצך וכולן עוברים בכל השמות הללו
Odtud řekli: Ať mzda člověka, ať nájem za zvíře, ať nájem za nástroje – vztahuje se na to „v jeho den mu dáš jeho mzdu“ a vztahuje se na ně „nezůstane přes noc mzda najatého“. Rabi Josi, syn rabi Jehudy, říká: Na usedlého cizince se vztahuje „v jeho den mu dáš jeho mzdu“, ale nevztahuje se na něj „nenecháš přes noc“; na zvíře a nástroje se vztahuje jen „neutiskuj“.
מכאן אמרו אחד שכר אדם ואחד שכר בהמה ואחד שכר כלים יש בו משום ביומו תתן שכרו ויש בהן משום בל תלין פעולת שכיר רבי יוסי ברבי יהודה אומר גר תושב יש בו משום ביומו תתן שכרו ואין בו משום לא תלין בהמה וכלים אין בהן אלא משום בל תעשק בלבד
Kdo [je autor Mišny]? Je-li to první tanaj [baraity o] „z tvých bratří“, je potíž s usedlým cizincem; je-li to rabi Josi, je potíž se zvířetem a nástroji.
מני אי תנא קמא דמאחיך קשיא גר תושב אי רבי יוסי קשיא בהמה וכלים
Rava řekl: Tento tanaj je tanaj z domu rabi Jišmaele, neboť se učilo v domě rabi Jišmaele: Ať mzda člověka, ať nájem za zvíře, ať nájem za nástroje – vztahuje se na to „v jeho den mu dáš jeho mzdu“ a „nenecháš přes noc“. Na usedlého cizince se vztahuje „v jeho den mu dáš jeho mzdu“, ale nevztahuje se na něj „nenecháš přes noc“.
אמר רבא האי תנא תנא דבי ר' ישמעאל הוא דתנא דבי ר' ישמעאל אחד שכר אדם ואחד שכר בהמה ואחד שכר כלים יש בו משום ביומו תתן שכרו ומשום לא תלין גר תושב יש בו משום ביומו תתן שכרו ואין בו משום בל תלין
Budiž, že neodvozuje „najatý“ – „najatý“; u zvířete a nástrojů ať je [zaměstnavatel] povinen také kvůli „v jeho den mu dáš jeho mzdu“! Učil rabi Chananja: Verš říká: „A ať nad ní nezapadne slunce, neboť je chudý“ (Dt 24,15) – ten, kdo může upadnout do chudoby i bohatství; vyjma zvíře a nástroje, které neupadají do chudoby a bohatství.
נהי דלא גמר שכיר שכיר בהמה וכלים משום ביומו תתן שכרו נמי ניחייב תני רבי חנניא אמר קרא ולא תבא עליו השמש כי עני הוא מי שהן באין לידי עניות ועשירות יצאו בהמה וכלים שאינן באין לידי עניות ועשירות
A co dělá první tanaj s tím „neboť je chudý“? Potřebuje ho k tomu, aby chudý měl přednost před bohatým. A rabi Josi, syn rabi Jehudy? To vyplývá z „neutiskuj najatého chudého a nuzného“ (Dt 24,14).
ות"ק האי כי עני הוא מאי עביד ליה ההוא מיבעי להקדים עני לעשיר ורבי יוסי ברבי יהודה ההוא מלא תעשק שכיר עני ואביון נפקא
A je to potřebné [obojí]: kdyby nás to učilo [jen] o nuzném, [platilo by to], protože se nestydí [mzdu] požadovat; ale u bohatého, který se stydí ji požadovat, bych řekl, že ne. A kdyby nás to učilo [jen] o bohatém, [platilo by to], protože ji nepotřebuje; ale u nuzného, který ji potřebuje, bych řekl, že ne. Je to potřebné.
וצריכא דאי אשמעינן אביון משום דלא כסיף למתבעיה אבל עשיר דכסיף למתבעיה אימא לא ואי אשמעינן עשיר משום דלא צריך ליה אבל אביון דצריך ליה אימא לא צריכא
A náš tanaj – ať je to jakkoli: jestliže odvozuje „najatý“ – „najatý“, [ať to platí] i u usedlého cizince; jestliže neodvozuje „najatý“ – „najatý“, odkud má zvíře a nástroje?
ותנא דידן מה נפשך אי יליף שכיר שכיר אפילו גר תושב נמי אי לא יליף שכיר שכיר בהמה וכלים מנא ליה
Ve skutečnosti neodvozuje „najatý“ – „najatý“, a tam je to jiné, neboť verš říká: „Nezůstane u tebe přes noc mzda najatého až do rána“ – každý, jehož práce je „u tebe“. Jestliže je tomu tak, i usedlý cizinec! Verš říká: „tvého bližního“ – tvého bližního, a ne usedlého cizince.
לעולם לא יליף שכיר שכיר ושאני התם דאמר קרא ולא תלין פעולת שכיר אתך עד בקר כל שפעולתו אתך אי הכי אפילו גר תושב נמי אמר קרא רעך רעך ולא גר תושב
Jestliže je tomu tak, i zvíře a nástroje [vylučuje]! Vždyť je psáno „u tebe“. Co jsi viděl [za důvod], abys zahrnul zvíře a nástroje a vyloučil usedlého cizince? Je rozumné zahrnout zvíře a nástroje, neboť jsou zahrnuty v majetku tvého bližního; usedlý cizinec není zahrnut v majetku tvého bližního.
אי הכי אפילו בהמה וכלים נמי הא כתיב אתך מה ראית לרבות בהמה וכלים ולהוציא גר תושב מסתברא בהמה וכלים הוה ליה לרבות שכן ישנן בכלל ממון רעך גר תושב אינו בכלל ממון רעך
A co dělá první tanaj [baraity o] „z tvých bratří“ s tím „tvého bližního“? Potřebuje ho k tomu, co se učí: „tvého bližního“ – a ne Amalekovce. Amalekovec vyplývá z „tvých bratří“!
ות"ק דמאחיך האי רעך מאי עבדי ליה ההוא מיבעי ליה לכדתניא רעך ולא עמלקי עמלקי מאחיך נפקא
Jeden [verš] k tomu, aby bylo dovoleno jeho utiskování, a jeden k tomu, aby byla dovolena jeho loupež. A je to potřebné: kdyby nás to učilo [jen] o jeho loupeži, [bylo by to] proto, že se s tím nenamáhal; ale u jeho utiskování, kdy se u něj namáhal, bych řekl, že ne. A kdyby nás to učilo [jen] o jeho utiskování, [bylo by to] proto, že se mu [to] nedostalo do ruky; ale u jeho loupeže, kdy se mu to dostalo do ruky, bych řekl, že ne. Je to potřebné.
חד למשרא עושקו וחד למשרא גזלו וצריכי דאי אשמעינן גזלו משום דלא טרח ביה אבל עושקו דטרח גביה אימא לא ואי אשמעינן עושקו משום דלא אתא לידיה אבל גזלו דאתא לידיה אימא לא צריכא
A co dělá rabi Josi, syn rabi Jehudy, s tím „nezůstane u tebe přes noc mzda najatého až do rána“? Potřebuje ho k [výroku]Rav Asiho, neboť Rav Asi řekl: I když ho najal jen k tomu, aby mu otrhal jediný hrozen vína, přestupuje [zákaz] „nenecháš přes noc“.
ורבי יוסי ברבי יהודה האי לא תלין פעולת שכיר אתך עד בקר מאי עביד ליה מיבעיא ליה לכדרב אסי דאמר רב אסי אפילו לא שכרו אלא לבצור לו אשכול אחד של ענבים עובר משום בל תלין
A ten druhý [tanaj]? To vyplývá z „a k ní pozvedá svou duši“ (Dt 24,15) – [o každé] věci, pro niž nasazuje svůj život.
ואידך מואליו הוא נושא את נפשו נפקא דבר המוסר נפשו עליו
Originál: Bava Metzia 111b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.