Bava mecia 33b בבא מציעא

Ve dnech Rabiho byla tato mišna učena. Všichni opustili Mišnu a šli za Gemarou. Znovu jim tedy vyložil: A vždy spěchej spíše k Mišně než ke Gemaře.

Co vyložil? Jak vykládal rabi Jehuda, syn rabiho Elaje: Co znamená, co je psáno: „Oznam mému lidu jeho přestoupení a domu Jákobovu jejich hříchy“ (Iz 58,1)?

„Oznam mému lidu jeho přestoupení“ – to jsou učenci Tóry, jimž se neúmyslné chyby počítají jako úmyslné; „a domu Jákobovu jejich hříchy“ – to jsou nevzdělanci, jimž se úmyslné [hříchy] počítají jako neúmyslné. A to je to, co jsme se učili: Rabi Jehuda říká: Buď opatrný při studiu, neboť neúmyslná chyba při studiu se počítá jako úmysl.

Rabi Jehuda, syn rabiho Elaje, vykládal: Co znamená, co je psáno: „Slyšte slovo Hospodinovo, vy, kdo se chvějete před jeho slovem“ (Iz 66,5)? To jsou učenci Tóry. „Řekli vaši bratři“ – to jsou znalci Písma; „kteří vás nenávidí“ – to jsou znalci Mišny; „kteří vás vyobcovávají“ – to jsou nevzdělanci.

Snad řekneš, že jejich naděje skončila a jejich vyhlídka zanikla? Písmo učí: „a uvidíme vaši radost“. Snad řekneš, že Izrael bude zahanben? Písmo učí: „a oni budou zahanbeni“ – modloslužebníci budou zahanbeni a Izrael se bude radovat.

Vracíme se k tobě, [kapitolo] „Toto jsou nálezy“.

MIŠNA: Kdo uloží u druhého zvíře nebo věci a byly ukradeny nebo se ztratily, a [strážce] zaplatil a nechtěl přísahat – neboť řekli: Bezplatný strážce přísahá a je zproštěn –

najde-li se zloděj, platí dvojnásobnou náhradu; porazil-li [zvíře] a prodal, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu. Komu platí? Tomu, u něhož byla úschova.

Přísahal-li a nechtěl zaplatit, najde-li se zloděj, platí dvojnásobnou náhradu; porazil-li a prodal, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu. Komu platí? Majiteli úschovy.

GEMARA: Proč bylo třeba učit „zvíře“ a proč bylo třeba učit „věci“?

Obojí je potřebné. Kdyby učil „zvíře“, řekl bych, že u zvířete na něj [majitel] převádí dvojnásobnou náhradu, protože je velká námaha uvádět je dovnitř a vyvádět ven; ale u věcí, kde námaha není velká, bych řekl, že na něj dvojnásobnou náhradu nepřevádí.

A kdyby učil „věci“, řekl bych, že u věcí na něj převádí dvojnásobnou náhradu, protože jejich dvojnásobek není velký; ale u zvířete, za něž, když je porazil a prodal, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu, bych řekl, že na něj dvojnásobnou náhradu nepřevádí. Obojí je potřebné.

Rami bar Chama to napadl: Vždyť člověk nemůže převést věc, která ještě nepřišla na svět! A i podle rabiho Meira, který řekl, že člověk může převést věc, která ještě nepřišla na svět, to platí jen například o plodech palmy, které obvykle přijdou;

ale zde –