Talmud česky

Bava mecia 33a בבא מציעא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 33a · 19 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 2Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
„Ležícího“ (Ex 23,5) – a ne takového, které ze zvyku uléhá; „ležícího“ – a ne stojícího; „pod svým nákladem“ – a ne zbaveného nákladu; „pod svým nákladem“ – náklad, který dokáže unést. A pokud řekneš, že [zákaz] trápení zvířat je z Tóry, co na tom, zda leží, zda ze zvyku uléhá, nebo zda stojí?
(שמות כג, ה) רובץ ולא רבצן רובץ ולא עומד תחת משאו ולא מפורק תחת משאו משאוי שיכול לעמוד בו ואי אמרת צער בעלי חיים דאורייתא מה לי רובץ ומה לי רבצן ומה לי עומד
2
Kdo je [autorem] tohoto? Je to rabi Josi Galilejský, který řekl, že [zákaz] trápení zvířat je rabínský.
הא מני ר' יוסי הגלילי היא דאמר צער בעלי חיים דרבנן
3
Tak je to i rozumné, neboť se učí: „Pod svým nákladem“ – náklad, který dokáže unést. O kom jsi slyšel, že zastává tento názor? O rabim Josim Galilejském. Vyvoď z toho.
ה"נ מסתברא דקתני תחת משאו משאוי שיכול לעמוד בו מאן שמעת ליה דאית ליה האי סברא רבי יוסי הגלילי ש"מ
4
Ale můžeš ji vskutku vyložit podle rabiho Josiho Galilejského? Vždyť se učí v závěrečné části: „Pod svým nákladem“ – a ne zbaveného nákladu. Co znamená „ne zbaveného nákladu“? Řekneš-li, že vůbec ne zbaveného nákladu – vždyť je psáno: „zdvihnout zdvihneš s ním“ (Dt 22,4)! Je tedy jasné, že zbaveného nákladu ne zdarma, ale za odměnu. O kom jsi slyšel, že zastává tento názor? O rabínech. Vskutku je to rabi Josi Galilejský, a ohledně nakládání soudí jako rabíni.
ומי מצית מוקמת לה כרבי יוסי הגלילי והא קתני סיפא תחת משאו ולא מפורק מאי לא מפורק אילימא לא מפורק כלל הא כתיב (דברים כב, ד) הקם תקים עמו אלא פשיטא לא מפורק בחנם אלא בשכר מאן שמעת ליה דאית ליה האי סברא רבנן לעולם ר' יוסי הגלילי היא ובטעינה סבר לה כרבנן
5
Rabíni učili: „Uvidíš-li“ (Ex 23,5) – mohl bych myslet, že i zdaleka; Písmo učí: „Narazíš-li“ (Ex 23,4). Pokud „narazíš-li“, mohl bych myslet, že jde o skutečné setkání; Písmo učí: „Uvidíš-li“. Co je tedy vidění, v němž je setkání? Mudrci to stanovili na jednu sedm a půltinu míle, a to je ris.
ת"ר (שמות כג, ה) כי תראה יכול אפי' מרחוק ת"ל כי תפגע אי כי תפגע יכול פגיעה ממש ת"ל כי תראה ואיזו היא ראייה שיש בה פגיעה שיערו חכמים אחד משבע ומחצה במיל וזה הוא ריס
6
Učilo se: A jde s ním až do vzdálenosti parsy. Raba bar bar Chana řekl: A bere si za to odměnu.
תנא ומדדה עמו עד פרסה אמר רבה בר בר חנה ונוטל שכר:
7
MIŠNA: Jeho vlastní ztracená věc a ztracená věc jeho otce – jeho vlastní ztracená věc má přednost. Jeho vlastní ztracená věc a ztracená věc jeho učitele – jeho vlastní má přednost.
מתני׳ אבדתו ואבדת אביו אבדתו קודמת אבדתו ואבדת רבו שלו קודם
8
Ztracená věc jeho otce a ztracená věc jeho učitele – [věc] jeho učitele má přednost, neboť jeho otec jej přivedl na tento svět, ale jeho učitel, který jej učil moudrosti, jej přivádí k životu budoucího světa. A je-li jeho otec učencem, [věc] jeho otce má přednost.
אבדת אביו ואבדת רבו של רבו קודמת שאביו הביאו לעולם הזה ורבו שלמדו חכמה מביאו לחיי העולם הבא ואם אביו חכם של אביו קודמת
9
Nesli-li jeho otec a jeho učitel náklad, složí [náklad] svého učitele a potom složí [náklad] svého otce. Byli-li jeho otec a jeho učitel v zajetí, vykoupí svého učitele a potom vykoupí svého otce. A je-li jeho otec učencem, vykoupí svého otce a potom vykoupí svého učitele.
היה אביו ורבו נושאין משאוי מניח את של רבו ואחר כך מניח את של אביו היה אביו ורבו בבית השבי פודה את רבו ואחר כך פודה את אביו ואם אביו חכם פודה את אביו ואח"כ פודה את רבו:
10
GEMARA: Odkud to [víme]? Rav Jehuda řekl jménem Rava: Písmo říká: „Jen ať není u tebe chudého“ (Dt 15,4) – tvé má přednost před [majetkem] kohokoli.
גמ׳ מנא הני מילי אמר רב יהודה אמר רב אמר קרא (דברים טו, ד) אפס כי לא יהיה בך אביון שלך קודם לשל כל אדם
11
A Rav Jehuda řekl jménem Rava: Kdo to na sobě [příliš přísně] uplatňuje, ten nakonec k tomu [k chudobě] dospěje.
ואמר רב יהודה אמר רב כל המקיים בעצמו כך סוף בא לידי כך:
12
„Nesli-li jeho otec a jeho učitel náklad“ atd. Rabíni učili: Jeho učitel, o němž mluvili, je učitel, který jej učil moudrosti, a ne učitel, který jej učil Písmu a Mišně – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Každý, od něhož [má] většinu své moudrosti. Rabi Josi říká: I kdyby mu osvítil oči jen v jediné mišně, ten je jeho učitelem.
היה אביו ורבו נושאין משאוי וכו': תנו רבנן רבו שאמרו רבו שלמדו חכמה ולא רבו שלמדו מקרא ומשנה דברי ר"מ רבי יהודה אומר כל שרוב חכמתו הימנו רבי יוסי אומר אפילו לא האיר עיניו אלא במשנה אחת זה הוא רבו
13
Rava řekl: Například Rav Sechora, který mi vysvětlil [výraz] „zuhama listron“. Šmuel si roztrhl oděv kvůli jednomu z učenců, který mu vysvětlil [slova] „jeden sestupuje k podpaží a jeden otevírá jako okno“.
אמר רבא כגון רב סחורה דאסברן זוהמא ליסטרון שמואל קרע מאניה עליה ההוא מרבנן דאסבריה אחד יורד לאמת השחי ואחד פותח כיון
14
Ula řekl: Učenci Tóry v Babylónii vstávají jeden před druhým a trhají si oděv jeden pro druhého; ale ohledně ztracené věci vůči [věci] jeho otce se vracejí jen ke svému hlavnímu učiteli.
אמר עולא תלמידי חכמים שבבבל עומדין זה מפני זה וקורעין זה על זה ולענין אבדה במקום אביו אינן חוזרין אלא לרבו מובהק
15
Rav Chisda se otázal Rava Huny: Žák, kterého jeho učitel potřebuje – jak je tomu? Řekl mu: Chisdo, Chisdo, já tě nepotřebuji, ty mě potřebuješ až do čtyřiceti let. Rozhněvali se na sebe a nechodili k sobě. Rav Chisda se postil čtyřicet postů, protože se Rav Huna cítil dotčen. Rav Huna se postil čtyřicet postů, protože Rava Chisdu podezříval.
קבעי מיניה רב חסדא מרב הונא תלמיד וצריך לו רבו מאי אמר ליה חסדא חסדא לא צריכנא לך את צריכת לי עד ארבעין שנין איקפדי אהדדי ולא עיילי לגבי הדדי יתיב רב חסדא ארבעין תעניתא משום דחלש דעתיה דרב הונא יתיב רב הונא ארבעין תעניתא משום דחשדיה לרב חסדא
17
A řekl to tak rabi Jochanan? Vždyť rabi Jochanan řekl: Halacha je podle anonymní mišny, a učili jsme se: „Jeho učitel, který jej učil moudrosti.“ Co je „moudrost“? Většina jeho moudrosti.
ומי אמר רבי יוחנן הכי והאמר רבי יוחנן הלכה כסתם משנה ותנן רבו שלמדו חכמה מאי חכמה רוב חכמתו
18
Rabíni učili: Ti, kdo se zabývají Písmem – je to [chvályhodná] míra, a není to míra. Mišnou – je to míra, a berou za ni odměnu. Gemarou – není větší míry nad tuto. A vždy spěchej spíše k Mišně než ke Gemaře.
ת"ר העוסקין במקרא מדה ואינה מדה במשנה מדה ונוטלין עליה שכר גמרא אין לך מדה גדולה מזו ולעולם הוי רץ למשנה יותר מן גמרא
19
Toto samo je obtížné. Řekl jsi: Gemara – není větší míry nad tuto, a pak říkáš: A vždy spěchej spíše k Mišně než ke Gemaře! Rabi Jochanan řekl:
הא גופא קשיא אמרת בגמרא אין לך מדה גדולה מזו והדר אמרת ולעולם הוי רץ למשנה יותר מן הגמרא אמר רבי יוחנן

Originál: Bava Metzia 33a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu