Talmud česky

Bava mecia 44a בבא מציעא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 44a · 15 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
GEMARA: Odkud to [plyne]? Neboť rabíni učili: „Ve všech věcech přestupku“ (Ex 22,8) — Bejt Šamaj říkají: To učí, že je povinen za úmysl jako za čin. A Bejt Hilel říkají: Není povinen, dokud si ji nepřivlastní, neboť je řečeno: „zda nevztáhl ruku na majetek svého bližního“. Řekli Bejt Šamaj Bejt Hilel: Copak už není řečeno „ve všech věcech přestupku“? Řekli Bejt Hilel Bejt Šamaj: Copak už není řečeno „zda nevztáhl ruku na majetek svého bližního“?
גמ׳ מנהני מילי דתנו רבנן (שמות כב, ח) על כל דבר פשע בית שמאי אומרים מלמד שחייב על המחשבה כמעשה ובית הלל אומרים אינו חייב עד שישלח בו יד שנאמר (שמות כב, ז) אם לא שלח ידו במלאכת רעהו אמרו להן ב"ש לב"ה והלא כבר נאמר על כל דבר פשע אמרו להן ב"ה לב"ש והלא כבר נאמר אם לא שלח ידו במלאכת רעהו
2
Jestliže tak, k čemu Písmo říká „ve všech věcech přestupku“? Neboť bych si mohl myslet: mám [povinnost] jen [když to udělal] on sám; [když] to řekl svému otroku a svému zmocněnci, odkud [víme, že je povinen]? Písmo říká: „ve všech věcech přestupku“.
א"כ מה תלמוד לומר על כל דבר פשע שיכול אין לי אלא הוא אמר לעבדו ולשלוחו מנין תלמוד לומר על כל דבר פשע:
3
„Naklonil-li sud“ atd.: Řekl Raba: Neučili to jinak než [o případu], kdy se rozbil; ale zkysal-li, platí celý. Jaký je důvod? Jeho šípy [jeho čin] na něj působily.
הטה את החבית כו': אמר רבה לא שנו אלא נשברה אבל החמיצה משלם את כולה מאי טעמא גירי דידיה הוא דאהנו לה:
4
„Zvedl-li jej a vzal z něj“ atd.: Řekl Šmuel: „Vzal“ neznamená, že doopravdy vzal, nýbrž jakmile jej zvedl, aby vzal, ačkoli nevzal.
הגביהה ונטל הימנה כו': אמר שמואל לא נטל נטל ממש אלא כיון שהגביהה ליטול אע"פ שלא נטל
5
Řekneme, že Šmuel má za to, že přivlastnění nevyžaduje úbytek? Říkají: Ne. Zde je to jiné, protože je mu vhod, aby celý tento sud byl podstavcem pro tuto čtvrtinu.
לימא קא סבר שמואל שליחות יד אינה צריכה חסרון אמרי לא שאני הכא דניחא ליה דתיהוי הא חבית כולה בסיס להא רביעית
6
Otázal se Rav Aši: Zvedl-li měšec, aby z něj vzal dinár, jak je to? Je to [jen] víno, které se neuchová jinak než ve spojení s [ostatním] vínem, ale peníz se uchová [i sám]? Anebo se snad střežení měšce liší od střežení dináru? Zůstává nerozhodnuto.
בעי רב אשי הגביה ארנקי ליטול הימנה דינר מהו חמרא הוא דלא מינטר אלא אגב חמרא אבל זוזא מינטר או דלמא שאני נטירותא דארנקי מנטירותא דדינר תיקו:
7
Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Kdo uloží“.
הדרן עלך המפקיד
8
MIŠNA: Zlato získává stříbro, stříbro nezískává zlato.
מתני׳ הזהב קונה את הכסף הכסף אינו קונה את הזהב
9
Měď získává stříbro, a stříbro nezískává měď. Špatné mince získávají dobré, a dobré nezískávají špatné.
הנחשת קונה את הכסף והכסף אינו קונה את הנחשת מעות הרעות קונות את היפות והיפות אינן קונות את הרעות
10
Neražený kov získává raženou minci, a ražená mince nezískává neražený kov. Movitosti získávají minci, mince nezískává movitosti.
אסימון קונה את המטבע והמטבע אינו קונה את אסימון מטלטלין קונין את המטבע מטבע אינו קונה את המטלטלין
11
(Toto je pravidlo:) Všechny movitosti se získávají navzájem. Jak? Přitáhl-li od něho plodiny a nedal mu peníze, nemůže odstoupit. Dal-li mu peníze a nepřitáhl od něho plodiny, může odstoupit.
(זה הכלל) כל המטלטלים קונין זה את זה כיצד משך הימנו פירות ולא נתן לו מעות אינו יכול לחזור בו נתן לו מעות ולא משך הימנו פירות יכול לחזור בו
12
Ale řekli: Ten, který se potrestal na lidech pokolení potopy a pokolení rozptýlení, ten se potrestá na tom, kdo nestojí za svým slovem.
אבל אמרו מי שפרע מאנשי דור המבול ומדור הפלגה הוא עתיד להפרע ממי שאינו עומד בדבורו
13
Rabi Šimon říká: Kdo má peníze v ruce, ten má navrch.
רבי שמעון אומר כל שהכסף בידו ידו על העליונה:
14
GEMARA: Rabi učil rabiho Šimona, svého syna: Zlato získává stříbro. Řekl mu: Mistře, učil jsi nás ve svém mládí: Stříbro získává zlato, a ty nás znovu učíš ve svém stáří: Zlato získává stříbro?
גמ׳ מתני ליה רבי לרבי שמעון בריה הזהב קונה את הכסף א"ל רבי שנית לנו בילדותיך הכסף קונה את הזהב ותחזור ותשנה לנו בזקנותיך הזהב קונה את הכסף
15
Co se domníval ve svém mládí a co se domníval ve svém stáří? Ve svém mládí se domníval: zlato, které je vzácné, je platidlem; stříbro, které není vzácné, je zbožím; a zboží získává platidlo. Ve svém stáří se domníval: stříbro,
בילדותיה מאי סבר ובזקנותיה מאי סבר בילדותיה סבר דהבא דחשיב הוי טבעא כספא דלא חשיב הוי פירא וקני ליה פירא לטבעא בזקנותיה סבר כספא

Originál: Bava Metzia 44a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu