Bava mecia 6a בבא מציעא

Ale to, co řekl Rav Nachman, že ho zavazují k přísaze hesset – řekněme [tam]: Protože je podezřelý ohledně peněz, je podezřelý ohledně přísahy!

A dále to, co učil rabi Chija, že oba přísahají a berou od hospodáře – řekněme [tam]: Protože je podezřelý ohledně peněz, je podezřelý ohledně přísahy!

A dále to, co řekl Rav Šešet: Zavazují ho ke třem přísahám – přísaze, že nebyl nedbalý, přísaze, že si [věc] nepřivlastnil, a přísaze, že [věc] není v jeho moci – řekněme [tam]: Protože je podezřelý ohledně peněz, je podezřelý ohledně přísahy!

Spíše tedy neříkáme: Protože je podezřelý ohledně peněz, je podezřelý ohledně přísahy.

Abaje řekl: Obáváme se, že [ten druhý] má vůči němu starou půjčku.

Pokud tak, ať si [to] vezme bez přísahy!

Spíše se obáváme, že možná má vůči němu pochybnou starou půjčku.

Ale neříkáme snad: [Kdo si] na základě pochybnosti bere peníze, ten na základě pochybnosti i přísahá?

Řekl Rav Šešet, syn Rav Idiho: Lidé se vyhýbají pochybné přísaze, ale nevyhýbají se pochybným penězům. Jaký je důvod? Peníze lze vrátit, přísahu vrátit nelze.

Rabi Zira se ptal: Co [platí], když se ho jeden zmocnil před námi?

Jaký je to případ? Jestliže [druhý] mlčel, přiznal mu [to]; a jestliže křičel, co jiného měl dělat?

Je to potřeba [jen] tam, kde zprvu mlčel a pak křičel. Co [platí]? Tím, že mlčel, mu [to] přiznal? Anebo snad, protože teď křičí, vyšlo najevo, že zprvu mlčel, protože si myslel: „Vždyť to mudrci vidí“?

Řekl Rav Nachman: Pojď a slyš: „Kdy to platí? Když se ho oba drží; ale pokud plášť vychází zpod ruky jednoho z nich, na tom, kdo chce vymoci od svého druha, je důkaz.“ Jaký je to případ? Pokud řekneme, jak se učí [doslova], je to samozřejmé! Spíše [jde o případ], kdy se ho jeden zmocnil před námi.

Ne. Čím se zde zabýváme? Například když k nám přišli, když ho drželi oba, a řekli jsme jim: „Jděte a rozdělte se,“ a odešli a pak se vrátili, když ho držel jeden z nich. Tento říká: „Přiznal mi [to],“ a onen říká: „Pronajal jsem mu ho za peníze.“ Tehdy mu řekneme: „Až dosud jsi ho podezříval jako lupiče, a teď mu ho pronajímáš bez svědků?“

A chceš-li, řekni [případ], jak se učí: přišli k nám, když ho držel jeden z nich, a ten druhý se ho [jen] chytal za třásně. A i podle Symmacha, který říká, že majetek, o němž je pochybnost, se dělí bez přísahy, Symmachos uznává, že [držení] za třásně není nic.

Kdybys dospěl k závěru, že když se ho jeden zmocnil před námi, odnímají mu ho z ruky, [pak] posvětil-li ho [Chrámu], není posvěcen. Kdybys dospěl k závěru, že když se ho jeden zmocnil před námi, neodnímají mu ho z ruky – co [platí], když ho posvětil, aniž se ho zmocnil?

Protože Mistr řekl, že ústní prohlášení vůči Nejvyššímu je jako předání vůči obyčejnému člověku, je to, jako by se ho zmocnil?

Anebo snad teď se ho přece nezmocnil, a je psáno: „Když někdo posvětí svůj dům jako svatý“ atd. (Lv 27,14) – tak jako jeho dům je v jeho moci, tak i všechno, co je v jeho moci; to vylučuje toto, co není v jeho moci?

Pojď a slyš: Jistá