Bechorot 37a בכורות

to vylučuje [názor] rabiho Josiho. Tři ruší slib v místě, kde není mudrc – to vylučuje [názor] rabiho Jehudy, jak se učí: Rušení slibů [se děje] třemi; rabi Jehuda říká: Jeden z nich [musí být] mudrc.

V místě, kde není mudrc – jako kdo [je ten mudrc]? Rav Nachman řekl: Jako já. Rabi Jehuda říká: Jeden z nich [musí být] mudrc – z toho plyne, že ostatní mohou být kdokoli? Ravina řekl: [Takoví,] kterým se věc vysvětlí a pochopí ji.

Rabi Josi říká: I kdyby tam byl velekněz atd.: Rav Chananel řekl, že Rav řekl: Halacha není podle rabiho Josiho. To je samozřejmé: [jde-li o spor] jednotlivce a většiny, halacha je podle většiny! Mohl bys říci, že jeho důvod je s ním [a je silný] – proto nás to učí.

Rozhodni z toho, že ten první [výrok] byl řečen jménem Šmuela; neboť kdyby jménem Rava, proč dva [výroky]?

Jeden byl řečen jako odvození z druhého.

MIŠNA: Kdo porazil prvorozené [a prodal maso] a vyšlo najevo, že je [odborníkovi] neukázal – co snědli, snědli, a vrátí jim peníze; a co nesnědli, maso se pohřbí a vrátí [jim] peníze.

A stejně tak kdo porazil krávu, prodal ji a vyšlo najevo, že je terefa – co snědli, snědli; a co nesnědli, vrátí mu maso a on jim vrátí peníze. Prodali-li ho pohanovi nebo ho hodili psům, zaplatí cenu terefy.

GEMARA: Rabíni učili: Kdo prodá druhovi maso a ukáže se, že je to maso prvorozeného; plody, a ukáže se, že jsou to neodesátkované plody [tevel]; víno, a ukáže se, že je to víno úliteb [modlám] – co snědli, snědli, a vrátí jim peníze.

Rabi Šimon ben Elazar říká: [Za] věci, které se duši hnusí, jim vrátí peníze; [za] věci, které se duši nehnusí, jim [z ceny] odečte. Toto jsou věci, které se duši hnusí: zdechliny, roztrhaná zvířata, havěť a plazi. Toto jsou věci, které se duši nehnusí: prvorozená, neodesátkované plody a víno úliteb.

Prvorozené – ať mu řekne: Čím jsem ti způsobil ztrátu?

Je to potřeba [v případu], kdy mu prodal [maso] z místa vady, a [kupující] mu řekne: Kdybys ho [sám] nesnědl, ukázal bych ho [odborníkovi] a on by mi ho povolil, podle rabiho Jehudy.

Neodesátkované plody – byl bych je upravil a snědl; víno úliteb – prostřednictvím směsi, a podle Rabana Šimona ben Gamliela.

Jak jsme se učili: Víno úliteb, které spadlo do cisterny – všechno je zakázáno k jakémukoli užitku. Raban Šimon ben Gamliel říká: Celé se prodá pohanům, kromě ceny vína úliteb, které je v něm.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Všechna diskvalifikovaná posvěcená zvířata“.

MIŠNA: Kvůli těmto vadám se prvorozené poráží: Bylo-li mu ucho ulomeno na chrupavce, ale ne [jen] na kůži; bylo-li rozštípnuto, i když nic nechybí; bylo-li propíchnuto [otvorem] o velikosti zrnka vikve; nebo uschlo-li. Co je to uschlé? Každé, které se propíchne a nevyjde z něj ani kapka krve. Rabi Josi ben ha-Mešulam říká: Uschlé je takové, které se drolí.

GEMARA: Proč? Je přece psáno: „chromé nebo slepé“ (Dt 15,21)!

Je psáno také: „Bude-li na něm vada“ (Dt 15,21). Řekni tedy: „Bude-li na něm vada“ je obecné pravidlo, „chromé nebo slepé“ je jednotlivost; [je-li] obecné pravidlo a jednotlivost, obecné pravidlo zahrnuje jen to, co je v jednotlivosti: chromé a slepé ano, nic jiného ne.

„[Jakákoli] zlá vada“ (Dt 15,21) – znovu obecné pravidlo. [Je-li] obecné pravidlo, jednotlivost a obecné pravidlo, smíš odvozovat jen to, co je podobné jednotlivosti: jako jednotlivost výslovně [uvádí] viditelné vady, které se nevracejí [do původního stavu], tak i všechny viditelné vady, které se nevracejí.

Řekni tedy: jako jednotlivost výslovně [uvádí] viditelné vady, kdy je [zvíře] vyřazeno ze své práce a nevrací se, tak i všechny viditelné vady, kdy je vyřazeno ze své práce a nevrací se. Proč jsme se tedy učili: Bylo-li mu ucho ulomeno na chrupavce, ale ne na kůži?

„Jakákoli zlá vada“ je rozšíření. Je-li tomu tak, i skryté vady! Proč jsme se tedy učili: Vnější zuby, které byly ulomeny nebo obroušeny, a vnitřní, které byly vytrženy?