Bechorot 60b בכורות

Nazval-li deváté desátým, desáté devátým a jedenácté desátým. Učili naši mistři: Odkud [víme], že nazval-li deváté desátým, desáté devátým a jedenácté desátým, všechna tři jsou posvěcena?

Proto se praví: „A každý desátek skotu a bravu, vše, co prochází pod holí, desáté bude svaté“ (Lv 27,32). Mohl bych [myslet], že zahrnuji i osmé a dvanácté?

Řekl jsi: Jelikož [desáté] je svaté a [i] jeho omyl se posvěcuje – jako ono samo je posvěceno jen [jako] sousední, tak i jeho omyl se posvěcuje jen [u] sousedního.

Ale vždyť se učí: Jako ono je jediné, tak i jeho omyl je jediný!

Tanaita učil před rabim Jochananem: Čí je to [názor]? Rabiho Elazara, syna rabiho Šimona, neboť se učí: Rabi Elazar, syn rabiho Šimona, říká: Jedenácté není nikdy svaté, ledaže mlčel u devátého a nazval desáté devátým a jedenácté desátým.

Zastává [názor] rabiho Jehudy, který říká: Omyl při desátku je výměnou; a zastává [názor] svého otce, který říká: Nelze provést výměnu a pak znovu výměnu.

Řekl Rava: Vyšla-li dvě [najednou] jako deváté a nazval je ‚deváté, desáté‘ – desáté a nesvaté jsou navzájem smíšeny: desáté je svaté samo od sebe a deváté nazval devátým.

Nazval-li je ‚desáté, desáté‘ – desáté a deváté jsou navzájem smíšeny. Jaký je důvod? Obě nazval desátým.

Vyšla-li dvě jako desáté a nazval je ‚desáté, desáté‘ – desáté a jedenácté jsou navzájem smíšeny; nazval-li je ‚jedenácté, desáté‘ – desáté a nesvaté jsou navzájem smíšeny.

K čemu ještě toto? To je totéž! – Učí nás toto: že [vyjdou-li] najednou, jsou svatá obě, ačkoli z něj nebylo vykořeněno označení ‚desáté‘.

Rav Kahana seděl a přednášel tento výrok. Řekl Rav Aši Ravu Kahanovi: Ale vždyť z něj nebylo vykořeněno označení ‚desáté‘, a učili jsme se: Toto je pravidlo: Dokud z něj nebylo vykořeněno označení ‚desáté‘, jedenácté není posvěceno! – To platí [jen], když [vyjdou] jedno po druhém; ale najednou jsou svatá obě.

[Případ] jedno po druhém [mišna] uvádí výslovně: Nazval-li deváté desátým, desáté desátým a jedenácté desátým, jedenácté není posvěceno. ‚Toto je pravidlo‘ – co tím zahrnuje? Ne-li [případ, kdy vyjdou] najednou?

Ne, zahrnuje [případ], kdy vyšlo desáté a nic neřekl, neboť z něj nebylo vykořeněno označení ‚desáté‘.

Neboť kdybys neřekl tak, [jak vysvětlíš] to, co se učí: Vyšla-li dvě jako desáté, žádné z nich nepředběhlo druhé a nazval je ‚desáté, desáté‘, desáté a jedenácté jsou navzájem smíšeny? Vždyť z něj nebylo vykořeněno označení ‚desáté‘! Ne-li proto, že říkáme: Kdykoli [vyjdou] najednou, jsou svatá obě?

To není důkaz: Zde jde o případ, kdy jedno z nich předběhlo [druhé] a vystrčilo hlavu, a nazval je jedenáctým, pak se znovu smísilo, vyšla spolu a nazval je desátým, takže z něj bylo vykořeněno označení ‚desáté‘.

Ale vždyť [baraita] učí ‚nepředběhlo‘! – Co [znamená] ‚nepředběhlo‘? Že se znovu smísilo.

A podle koho [to je]? Ne podle Rabiho; neboť je-li to Rabi, ten řekl, že [nazvání] ‚jedenácté‘ není vykořeněním.

Můžeš říct, [že je to] i [podle] Rabiho: Když to Rabi řekl, [šlo o případ], kdy má mnoho zvířat, a říkáme, že [slovem ‚jedenácté‘] mínil ‚první z dalšího desátkování‘; zde však [jde o případ, kdy] nemá více zvířat.

Co [učí] Rabi? Neboť se učí: Nazval-li desáté jedenáctým a jedenácté desátým, jedenácté není svaté – slova Rabiho; rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Jedenácté je svaté. Rabi stanovil pravidlo: Dokud z něj nebylo vykořeněno označení ‚desáté‘, jedenácté není svaté. Řekl Rava: Zde jde o případ, kdy má mnoho zvířat, a říkáme, že mínil ‚první z dalšího desátkování‘.

Vyšla-li dvě jako desáté – jedna [baraita] učí: ať se pasou; druhá učí: ať se obětují; a další učí: ať zemřou.

To není rozpor: Ta, která učí ‚ať se pasou‘, je [podle] mudrců, kteří říkají: Svaté oběti se neuvádějí do stavu nezpůsobilosti.