Rav Achaj to rozebírá: Kdyby Milosrdný napsal [jen] jeden [verš], řekl bych: Věc, která byla zahrnuta v obecném [pravidlu] a vyšla z obecného, aby učila, nevyšla učit o sobě samé, nýbrž vyšla učit o celém obecném [pravidle] – a [vykupuje se] vždy jehnětem.
פריך רב אחאי אי כתב רחמנא חד הוה אמינא דבר שהיה בכלל ויצא מן הכלל ללמד לא ללמד על עצמו יצא אלא ללמד על הכלל כולו יצא ולעולם בשה
Milosrdný napsal další „prvorozené z oslice“ – prvorozená z oslic, a ne prvorozená koní a velbloudů. Ale řekni, že je vyloučil [jen] z jehněte, a [vykupují se] čímkoli!
כתב רחמנא פטר חמור אחרינא פטרי חמורים ולא פטרי סוסים וגמלים ואימא מעטינהו משה ולעולם בכל דבר
Pokud tak, ať Milosrdný napíše: „prvorozené z oslice vykoupíš jehnětem“ a „osla vykoupíš jehnětem“. Proč potřebuji „prvorozené z oslice vykoupíš jehnětem“ [a znovu] „prvorozené z oslice vykoupíš jehnětem“? O prvorozených z oslic jsem ti řekl, a ne o prvorozených koní a velbloudů.
א"כ לכתוב רחמנא פטר חמור תפדה בשה וחמור תפדה בשה פטר חמור תפדה בשה פטר חמור תפדה בשה למה לי פטרי חמורים אמרתי לך ולא פטרי סוסים וגמלים
Rav Papa řekl: „Všechen tvůj dobytek samčího pohlaví“ (Ex 34,19) – obecné; „býk a ovce“ (Ex 34,19) a „osel“ (Ex 34,20) – zvláštní. [Při] obecném a zvláštním není v obecném nic než to, co je ve zvláštním: býk, ovce a osel – ano, nic jiného – ne.
אמר רב פפא (שמות לד, יט) כל מקנך תזכר כלל שור ושה וחמור פרט כלל ופרט אין בכלל אלא מה שבפרט שור ושה וחמור אין מידי אחרינא לא
Koza, která porodila [mládě] ovčího druhu, a ovce, která porodila [mládě] kozího druhu, jsou povinny prvorozenstvím, má-li [mládě] některé znaky, protože ta je čistá a tento je čistý; toto je svatost těla a tamto svatost těla.
עז שילדה מין רחל ורחל שילדה מין עז דכי יש מקצת סימנין חייבת בבכורה דהא טהורה והא טהורה הא קדושת הגוף והא קדושת הגוף
Zde však, kde tento je nečistý a ta je čistá, toto je svatost těla a tamto svatost hodnoty – ne? Anebo, jelikož oba jsou způsobilí k posvěcení prvorozenstvím, je posvěcen?
הכא דהא טמאה והא טהורה הא קדושת הגוף והא קדושת דמים לא או דלמא כיון דאידי ואידי בני מיקדש בבכורה קדוש
A řekneš-li, že jelikož oba jsou způsobilí k posvěcení prvorozenstvím, je posvěcen: Oslice, která porodila [mládě] koňského druhu – jak je to? Zde jistě není [kůň] způsobilý k posvěcení prvorozenstvím; anebo, jelikož je [aspoň] druhu nečistého, je posvěcen?
ואת"ל כיון דאידי ואידי מיקדש בבכורה קדוש חמור שילדה מין סוס מהו הכא ודאי לא בת מיקדש בבכורה הוא או דלמא כיון דמין טמאה הוא קדוש
Řekneš-li, že jelikož je druhu nečistého, je posvěcen: Kráva, která porodila [mládě] koňského druhu – jak je to? Zde jistě ta je čistá a tento nečistý, ta je způsobilá k posvěcení prvorozenstvím a tento není způsobilý k posvěcení prvorozenstvím; anebo jsou znaky [rozhodující] věcí?
אם תמצא לומר כיון דמין טמאה הוא קדוש פרה שילדה מין סוס מהו הכא ודאי הא טהורה והא טמאה הא בת מיקדש בבכורה והא לא בת מיקדש בבכורה או דלמא סימנין מילתא היא
Pojď a slyš: Čisté zvíře, které porodilo [mládě] druhu nečistého zvířete, je osvobozeno od prvorozenství; má-li [mládě] některé znaky, je povinno prvorozenstvím. Neplatí to snad i o krávě, která porodila [mládě] koňského druhu? Ne, o krávě, která porodila [mládě] oslího druhu.
תא שמע בהמה טהורה שילדה מין בהמה טמאה פטורה מן הבכורה אם יש בו מקצת סימנין חייבת בבכורה מאי לאו אפי' פרה שילדה מין סוס לא פרה שילדה מין חמור
Pojď a slyš: Kráva, která porodila [mládě] oslího druhu, a oslice, která porodila [mládě] koňského druhu, jsou osvobozeny od prvorozenství; má-li [mládě] některé znaky, je povinno prvorozenstvím. Neplatí to snad o obou? Ne, o krávě, která porodila [mládě] oslího druhu.
ת"ש פרה שילדה מין חמור וחמור שילדה מין סוס פטורה מן הבכורה אם יש בו מקצת סימנין חייבת בבכורה מאי לאו אתרוייהו לא אפרה שילדה מין חמור
Ale oslice, která porodila [mládě] koňského druhu – k čemu ji [baraita] uvádí? K osvobození? To je samozřejmé! Jestliže u krávy, která porodila [mládě] oslího druhu, kde oba jsou způsobilí k posvěcení prvorozenstvím, jsi řekl: má-li některé znaky, ano, a jinak ne – je pak otázkou oslice, která porodila [mládě] koňského druhu?
אבל חמור שילדה מין סוס למאי קתני לה לפטורא פשיטא השתא ומה פרה שילדה מין חמור דאידי ואידי בני מיקדש בבכורה נינהו אמרת אם יש בו מקצת סימנין אין ואי לא לא חמור שילדה מין סוס מיבעיא
Je to jen pomůcka, aby ses nespletl: abys neřekl, že se máš řídit [mládětem] samým, a tento je zcela čistý a tento zcela nečistý; nýbrž se řiď jeho matkou.
סימנא בעלמא הוא דלא תיחלף לך דלא תימא זיל בתריה דידיה והאי טהור מעליא הוא והאי טמא מעליא הוא אלא זיל בתר אימיה
Odkud to máme? Neboť rabanové učili: „Avšak tyto nebudete jíst z těch, které přežvykují, a z těch, které mají rozdělená kopyta“ (Lv 11,4) – je takové, které přežvykuje a má rozdělená kopyta, a přece je nejíš. A které je to? Čisté, které se narodilo z nečistého. Anebo je to jen nečisté, které se narodilo z čistého, a [výraz] „z těch, které přežvykují, a z těch, které mají rozdělená kopyta“
מנא הני מילי דתנו רבנן (ויקרא יח) אך את זה לא תאכלו ממעלי הגרה וממפריסי הפרסה יש לך שהוא מעלה גרה ומפריס פרסה ואי אתה אוכלו ואיזה זה טהור שנולד מן הטמא או אינו אלא טמא הנולד מן הטהור ומאי ממעלי הגרה וממפריסי הפרסה
Originál: Bekhorot 6a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.