Berachot 17b ברכות

„Žádná trhlina“ – ať naše družina není jako družina Davidova, z níž vzešel Achitofel; „a žádné vycházení“ – ať naše družina není jako družina Saulova, z níž vzešel Doeg Edomský; „a žádný křik“ – ať naše družina není jako družina Elíšova, z níž vzešel Géchazi; „na našich náměstích“ – ať nemáme syna ani žáka, který by připálil svůj pokrm na veřejnosti [tj. veřejně zkazil své učení].

„Slyšte mě, vy zatvrzelého srdce, kteří jste daleko od spravedlnosti“ (Iz 46,12). Rav a Šmuel – a někteří říkají rabi Jochanan a rabi Elazar. Jeden říká: Celý svět je živen z [Boží] milosti, a oni jsou živeni silou [vlastní zásluhy]. A druhý říká: Celý svět je živen pro jejich zásluhu, a oni nejsou živeni ani pro svou vlastní zásluhu – podle toho, co řekl Rav Jehuda jménem Rava.

Neboť řekl Rav Jehuda jménem Rava: Každý den vychází z hory Choreb nebeský hlas a říká: Celý svět je živen kvůli Chaninovi, mému synu, a Chaninovi, mému synu, stačí kav rohovníku od předvečera Šabatu do předvečera Šabatu.

A to se rozchází s Ravem Jehudou, neboť Rav Jehuda řekl: Kdo jsou ti zatvrzelého srdce? Hloupí Gobejci. Řekl Rav Josef: Věz, [že je tomu tak], neboť z nich nikdy nekonvertoval žádný proselyta.

Řekl Rav Aši: Obyvatelé Mata Mechasji jsou zatvrzelého srdce, neboť dvakrát do roka vidí slávu Tóry, a přesto z nich nekonvertuje žádný proselyta.

„Ženich, chce-li číst“ atd.

Má to snad znamenat, že Raban Šimon ben Gamliel se obává domýšlivosti, kdežto rabíni se domýšlivosti neobávají? Vždyť jsme od nich slyšeli opak! Neboť jsme se učili: Kde je zvykem pracovat na Devátého avu, pracuje se; kde je zvykem nepracovat, nepracuje se; a všude učenci zahálejí. Raban Šimon ben Gamliel říká: Vždy ať se každý člověk chová jako učenec.

To je rozpor mezi [výroky] rabínů navzájem a rozpor mezi [výroky] Rabana Šimona ben Gamliela navzájem.

Řekl rabi Jochanan: Názory jsou [v jedné z mišen] prohozeny. Rav Šiša, syn Rava Idiho, řekl: Vůbec je neprohazuj. Mezi výroky rabínů není rozpor: u čtení Šema, protože všichni čtou a on také čte, nevypadá to jako domýšlivost; zde však, protože všichni pracují a on nepracuje, vypadá to jako domýšlivost.

Mezi výroky Rabana Šimona ben Gamliela není rozpor: tam věc závisí na soustředění, a my jsme svědky, že [ženich] se nedokáže soustředit; zde však ten, kdo ho vidí, řekne: Nemá práci. Jdi a podívej se, kolik zahalečů je na trhu!

Vracíme se k tobě, [kapitolo] „Četl“.

MIŠNA: Ten, jehož mrtvý leží před ním, je osvobozen od čtení Šema, od Tefily, od tefilin a ode všech přikázání uvedených v Tóře.

Nosiči máry, ti, kdo je střídají, a ti, kdo střídají jejich střídače – ti, kdo jsou před márou, i ti, kdo jsou za márou: ti před márou, jsou-li zapotřebí, jsou osvobozeni, a ti za márou, [i když] jsou zapotřebí, jsou povinni. Jedni i druzí jsou osvobozeni od Tefily.

Když pohřbili mrtvého a vracejí se: mohou-li [čtení Šema] začít a dokončit dříve, než dojdou k řadě [utěšitelů], ať začnou; a pokud ne, ať nezačínají.

Z těch, kdo stojí v řadě, jsou vnitřní osvobozeni a vnější povinni. (Ženy, otroci a nezletilí jsou osvobozeni od čtení Šema a od tefilin a jsou povinni Tefilou, mezuzou a požehnáním po jídle.)

GEMARA: „Leží před ním“ – ano; a když neleží před ním – ne [není osvobozen]?

Postavme proti tomu [barajtu]: Ten, jehož mrtvý leží před ním, jí v jiném domě. Nemá-li jiný dům, jí v domě svého přítele. Nemá-li dům přítele, udělá přepážku a jí. Nemá-li čím udělat přepážku, odvrátí tvář a jí. Nejí vleže [na lehátku], nejí maso a nepije víno, neříká požehnání a nesvolává ke společnému požehnání (zimun),