Berachot 23a ברכות

jeden soudí: prodlel-li tak dlouho, že by ji mohl celou dokončit, vrací se na začátek; a druhý soudí: k místu, kde přerušil.

Rav Aši řekl: Pak by bylo třeba říci ‚prodlel-li‘ a ‚neprodlel-li‘! Spíše všichni [souhlasí], že prodlel-li tak dlouho, že by ji mohl celou dokončit, vrací se na začátek; a přou se o případ, kdy neprodlel: jeden soudí, že ten muž byl odmítnutý a nezpůsobilý a jeho modlitba není modlitbou; a druhý soudí, že ten muž je způsobilý a jeho modlitba je modlitbou.

Rabíni učili: Kdo potřebuje vykonat potřebu, ať se nemodlí; a pomodlil-li se, jeho modlitba je ohavností. Rav Zevid, a někteří říkají Rav Jehuda, řekl: Učili to jen o tom, kdo se nedokáže zdržet; ale dokáže-li se zdržet, jeho modlitba je modlitbou.

A jak dlouho? Rav Šešet řekl: [Než by ušel] parsu. Někteří to vztahují k baraitě: Kdy to platí? Když se nedokáže ovládnout; ale dokáže-li se ovládnout, jeho modlitba je modlitbou. A jak dlouho? Rav Zevid řekl: [Než by ušel] parsu.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl jménem rabiho Jonatana: Kdo potřebuje vykonat potřebu, ať se nemodlí, protože je řečeno: „Připrav se vstříc svému Bohu, Izraeli“ (Am 4,12).

A rabi Šmuel bar Nachmani řekl jménem rabiho Jonatana: Co znamená verš „Střež svou nohu, když jdeš do Božího domu“ (Kaz 4,17)? Střež se, abys nezhřešil; a zhřešíš-li, přines přede mne oběť. „A přistoupit, abys slyšel“ – Rava řekl: Buď blízko k tomu, abys slyšel slova mudrců, kteří, když zhřeší, přinášejí oběť a činí pokání. „Než dávat obětní hody bláznů“ – nebuď jako blázni, kteří hřeší a přinášejí oběť, ale pokání nečiní.

„Neboť nevědí, jak činit zlo“ (Kaz 4,17) – je-li tomu tak, pak jsou to spravedliví! Spíše: nebuď jako blázni, kteří hřeší a přinášejí oběť, a nevědí, zda ji přinášejí za dobré, či za zlé. Řekl Svatý, budiž požehnán: Mezi dobrem a zlem nerozlišují, a přinášejí přede mne oběť!

Rav Aši, a někteří říkají rabi Chanina bar Papa, řekl: Střez své tělesné otvory, když stojíš v modlitbě přede mnou.

Rabíni učili: Kdo vstupuje do záchodu, sundá své tefilin ve vzdálenosti čtyř loktů a vstoupí. Rav Acha bar Rav Huna řekl jménem Rava Šešeta: Učili to jen o stálém záchodě; ale u příležitostného záchodu je sundá a hned se vyprázdní; a když vychází, vzdálí se čtyři lokty a nasadí si je, protože z [toho místa] učinil stálý záchod.

Byli tázáni: Smí člověk vstoupit s tefilin do stálého záchodu, aby močil? Ravina to dovolil, Rav Ada bar Matna to zakázal. Přišli a zeptali se Ravy. Řekl jim: Je to zakázáno; obáváme se, že by se v nich vyprázdnil; a někteří říkají: že by v nich vypustil plyn.

Jiná [baraita] učí: Kdo vstupuje do stálého záchodu, sundá své tefilin ve vzdálenosti čtyř loktů, položí je do okna přiléhajícího k veřejnému prostranství a vstoupí; a když vychází, vzdálí se čtyři lokty a nasadí si je – to jsou slova školy Šamaje. Škola Hilela říká: Drží je v ruce a vstoupí. Rabi Akiva říká: Drží je ve svém oděvu a vstoupí.

Ve svém oděvu – to tě napadlo? Někdy na ně zapomene a spadnou! Řekni spíše: drží je ve svém oděvu a v ruce a vstoupí.

A položí je do otvorů přiléhajících k záchodu; ale nepoloží je do otvorů přiléhajících k veřejnému prostranství, aby je nevzali kolemjdoucí a on neupadl v podezření.

Stalo se, že jeden žák položil tefilin do otvorů přiléhajících k veřejnému prostranství. Přišla jedna nevěstka, vzala je, přišla do domu studia a řekla: Hleďte, co mi dal ten a ten jako mzdu. Jakmile to ten žák uslyšel, vystoupil na střechu, skočil a zemřel. Tehdy nařídili, že je má držet ve svém oděvu a v ruce a [tak] vstoupit.

Rabíni učili: Zpočátku kladli tefilin do otvorů přiléhajících k záchodu, a přicházely myši a odnášely je. Nařídili, aby je kladli do oken přiléhajících k veřejnému prostranství, a přicházeli kolemjdoucí a brali je. [Proto] nařídili, že je má držet v ruce a [tak] vstoupit.

Rabi Mejaša, syn rabiho Jehošuy ben Levi, řekl: Halacha je, že je svine jako svitek a drží je v pravici proti svému srdci. Rav Josef bar Manjomi řekl jménem Rava Nachmana: Jen aby řemínek nevisel zpod jeho ruky na šířku dlaně.

Rabi Jaakov bar Acha řekl jménem rabiho Zery: Učili to jen tehdy, když je ještě ve dne dost času si je nasadit; ale není-li ve dne dost času si je nasadit, udělá pro ně jakýsi váček [velký] dlaň a uloží je [do něj].

Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Ve dne je svine jako svitek a drží je v ruce proti srdci; v noci pro ně udělá jakýsi váček [velký] dlaň a uloží je [do něj].

Abaje řekl: Učili to jen o nádobě, která je pro ně určena; ale u nádoby, která pro ně určena není, [stačí] i menší než dlaň.

Mar Zutra, a někteří říkají Rav Aši, řekl: Pochop to [z toho], že i malé džbánky chrání [obsah] ve stanu mrtvého.

Raba bar bar Chana také řekl: Když jsme chodili za rabim Jochananem a on chtěl vstoupit do záchodu, držel-li knihu agady, dal ji nám; držel-li tefilin, nedal nám je. Řekl: Když je rabíni dovolili,