Nýbrž jak, „do a ne včetně“? Uveď konec: „A [modlitba] přídavných obětí celý den; rabi Jehuda říká: do sedmi hodin.“ A učí se: Měl-li před sebou dvě modlitby, jednu přídavnou a jednu odpolední, modlí se nejprve odpolední a potom přídavnou, protože tato je častá a tamta není častá. Rabi Jehuda říká: Modlí se přídavnou a potom odpolední, protože [čas] této pomíjí a [čas] tamté nepomíjí.
אלא מאי עד ולא עד בכלל אימא סיפא ושל מוספין כל היום ר' יהודה אומר עד שבע שעות ותניא היו לפניו שתי תפלות אחת של מוסף ואחת של מנחה מתפלל של מנחה ואחר כך של מוסף שזו תדירה וזו אינה תדירה רבי יהודה אומר מתפלל של מוסף ואחר כך של מנחה שזו עוברת וזו אינה עוברת
Řekneš-li „do a včetně“, je to v pořádku, tak lze najít obě modlitby zároveň. Ale řekneš-li „do a ne včetně“, jak lze najít obě modlitby zároveň? Jakmile nastane [čas] odpolední, pomine [čas] přídavné.
אי אמרת בשלמא עד ועד בכלל היינו דמשכחת להו שתי תפלות בהדי הדדי אלא אי אמרת עד ולא עד בכלל היכי משכחת להו שתי תפלות בהדי הדדי כיון דאתיא לה של מנחה אזלא לה של מוספין
Nýbrž jak, „do a včetně“? Pak je obtížný začátek: jaký je rozdíl mezi rabim Jehudou a rabíny? – Myslíš, že ta „polovina minchy“ znamená poslední polovinu? Znamená první polovinu, a říká toto: Kdy končí první polovina a začíná poslední? Jakmile uplyne jedenáct hodin bez čtvrtiny.
אלא מאי עד ועד בכלל קשיא רישא מאי איכא בין רבי יהודה לרבנן מי סברת דהאי פלג מנחה פלג אחרונה קאמר פלג ראשונה קאמר והכי קאמר אימת נפיק פלג ראשונה ועייל פלג אחרונה מכי נפקי י"א שעות חסר רביע
Rabi Jehuda ben Bava dosvědčil pět věcí: že nezletilá [dívka] smí odmítnout [manžela]; že ženu lze znovu provdat na základě [svědectví] jediného svědka; o kohoutovi, který byl v Jeruzalémě ukamenován, protože zabil člověka; o víně starém čtyřicet dní, které bylo vylito na oltář; a o ranní denní oběti, která byla přinesena ve čtyři hodiny.
רבי יהודה בן בבא העיד חמשה דברים שממאנין את הקטנה ושמשיאין את האשה על פי עד אחד ועל תרנגול שנסקל בירושלים על שהרג את הנפש ועל יין בן ארבעים יום שנתנסך על גבי המזבח ועל תמיד של שחר שקרב בארבע שעות
„A o ranní denní oběti, která byla přinesena ve čtyři hodiny.“ Kdo je ten tanaita, od něhož je to, co jsme se učili: „Když slunce začalo hřát, [mana] se rozpustila“ (Ex 16,21) – to je ve čtyři hodiny.
ועל תמיד של שחר שקרב בארבע שעות: מאן תנא להא דתנן (שמות טז, כא) וחם השמש ונמס בארבע שעות
Říkáš ve čtyři hodiny, nebo snad v šest hodin? Když se praví „v denním horku“ (Gn 18,1), je tím řečeno šest hodin. Jak tedy naplním „když slunce začalo hřát, rozpustila se“? Ve čtyři hodiny. – Čí je to [názor]? Ani rabiho Jehudy, ani rabínů. Je-li to rabi Jehuda – i do čtyř hodin je ještě ráno; jsou-li to rabíni – i do poledne je ještě ráno.
אתה אומר בארבע שעות או אינו אלא בשש שעות כשהוא אומר (בראשית יח, א) כחום היום הרי שש שעות אמור הא מה אני מקיים וחם השמש ונמס בארבע שעות מני לא רבי יהודה ולא רבנן אי רבי יהודה עד ארבע שעות נמי צפרא הוא אי רבנן עד חצות נמי צפרא הוא
Chceš-li, řekni rabi Jehuda; chceš-li, řekni rabíni. Chceš-li, řekni rabíni: verš říká „ráno co ráno“ – rozděl to na dvě rána. A chceš-li, řekni rabi Jehuda: to nadbytečné „ráno“ slouží k tomu, aby [konec] posunul o hodinu dříve. Každopádně podle všech „když slunce začalo hřát, rozpustila se“ znamená čtyři hodiny.
אי בעית אימא רבי יהודה אי בעית אימא רבנן אי בעית אימא רבנן אמר קרא בבקר בבקר חלקהו לשני בקרים ואי בעית אימא רבי יהודה האי בקר יתירא להקדים לו שעה אחת דכולא עלמא מיהא וחם השמש ונמס בארבע שעות
Z čeho to plyne? Řekl rabi Acha bar Jaakov: Verš říká „když slunce začalo hřát, rozpustila se“ – která hodina je ta, kdy slunce hřeje a stín je chladný? Řekni: čtyři hodiny.
מאי משמע אמר רבי אחא בר יעקב אמר קרא וחם השמש ונמס איזו היא שעה שהשמש חם והצל צונן הוי אומר בארבע שעות:
„Odpolední modlitba [smí být] do večera atd.“ Řekl Rav ChisdaRavu Jicchakovi: Tam řekl Rav Kahana: Halacha je podle rabiho Jehudy, protože jsme se v Bechirtě učili v souladu s ním. Jak je tomu zde? Mlčel a neřekl mu vůbec nic. Řekl Rav Chisda: Podívejme se sami: z toho, že Rav se modlil sobotní [modlitbu] v pátek ještě za dne, plyne, že halacha je podle rabiho Jehudy.
תפלת המנחה עד הערב וכו': אמר ליה רב חסדא לרב יצחק התם אמר רב כהנא הלכה כרבי יהודה הואיל ותנן בבחירתא כוותיה הכא מאי אישתיק ולא אמר ליה ולא מידי אמר רב חסדא נחזי אנן מדרב מצלי של שבת בערב שבת מבעוד יום ש"מ הלכה כרבי יהודה
Naopak, z toho, že Rav Huna a rabíni se nemodlili až do večera, plyne, že halacha není podle rabiho Jehudy. Nyní, když nebyla vyslovena halacha ani podle jednoho, ani podle druhého, kdo jedná podle jednoho, jedná [správně], a kdo jedná podle druhého, jedná [správně].
אדרבה מדרב הונא ורבנן לא הוו מצלו עד אורתא שמע מינה אין הלכה כרבי יהודה השתא דלא אתמר הלכתא לא כמר ולא כמר דעבד כמר עבד ודעבד כמר עבד
Rav zavítal do domu Genivova a pomodlil se sobotní [modlitbu] v pátek. Rabi Jirmeja bar Aba se modlil za Ravem; Rav skončil a nepřerušil modlitbu rabiho Jirmeji. Plynou z toho tři věci: plyne z toho, že člověk se smí modlit sobotní [modlitbu] v pátek; plyne z toho, že žák se smí modlit za svým učitelem; a plyne z toho, že je zakázáno přecházet před modlícími se.
רב איקלע לבי גניבא וצלי של שבת בערב שבת והוה מצלי רבי ירמיה בר אבא לאחוריה דרב וסיים רב ולא פסקיה לצלותיה דרבי ירמיה שמע מינה תלת שמע מינה מתפלל אדם של שבת בערב שבת ושמע מינה מתפלל תלמיד אחורי רבו ושמע מינה אסור לעבור כנגד המתפללין
ורבי ירמיה היכי עביד הכי והא אמר רב יהודה אמר רב לעולם אל יתפלל אדם
Originál: Berakhot 27a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.