jako [býk], který nabral býka, osla a velblouda, a stal se varovaným [mu’ad] pro všechny. Řekl Rav Papa: Kdyby Rav Huna slyšel to, co bylo učeno: Kdo je nesvéprávný? Ten, kdo ničí vše, co se mu dá – byl by změnil názor.
כמי שנגח שור חמור וגמל ונעשה מועד לכל אמר רב פפא אי שמיע ליה לרב הונא הא דתניא אי זהו שוטה זה המאבד כל מה שנותנים לו הוה הדר ביה
Vznesli před nimi otázku: Kdyby byl [Rav Huna] změnil názor, změnil by jej [jen] ohledně toho, kdo trhá svůj oděv, protože se to podobá tomuto [ničení věcí], nebo snad by jej změnil u všech? Zůstává to nerozhodnuto [tejku].
איבעיא להו כי הוה הדר ביה ממקרע כסותו הוא דהוה הדר ביה דדמיא להא או דלמא מכולהו הוה הדר תיקו:
„A [osoba] neurčitého pohlaví a androgyn atd.“ Naši rabíni učili: „Muž [zachar]“ – vyjímá to ženy. „Tvůj muž [zecharcha]“ – vyjímá to [osobu] neurčitého pohlaví a androgyna. „Každý tvůj muž“ (Ex 23,17) – zahrnuje to nezletilé.
וטומטום ואנדרוגינוס כו': תנו רבנן זכור להוציא את הנשים זכורך להוציא טומטום ואנדרוגינוס כל זכורך לרבות את הקטנים
Mistr řekl: „Muž“ – vyjímá to ženy. Proč k tomu potřebuji verš? Vždyť je to přikázání činu podmíněné časem, a od všech přikázání činu podmíněných časem jsou ženy osvobozeny.
אמר מר זכור להוציא את הנשים הא למה לי קרא מכדי מצות עשה שהזמן גרמא הוא וכל מצות עשה שהזמן גרמא נשים פטורות
Bylo to potřebné. Napadlo by mě říci: odvoďme [obdobou slov] „zjevení se“ – „zjevení se“ ze shromáždění [hakhel]: jako tam jsou ženy povinny, tak i zde jsou ženy povinny. [Proto] nás to učí [opak].
אצטריך סלקא דעתך אמינא נילף ראייה ראייה מהקהל מה להלן נשים חייבות אף כאן נשים חייבות קמ"ל
Mistr řekl: „Tvůj muž“ – vyjímá to [osobu] neurčitého pohlaví a androgyna. Androgyn – dobře, to bylo potřebné: napadlo by mě říci, že protože má mužskou stránku, má být povinen. [Proto] nás to učí, že je to tvor svého druhu.
אמר מר זכורך להוציא טומטום ואנדרוגינוס בשלמא אנדרוגינוס אצטריך סלקא דעתך אמינא הואיל ואית ליה צד זכרות ליחייב קמ"ל דבריה בפני עצמו הוא
Ale [osoba] neurčitého pohlaví je [pouhá] pochybnost – je zapotřebí verše, aby vyloučil pochybnost? Řekl Abaje: [Jde o případ], kdy jeho varlata jsou venku.
אלא טומטום ספיקא הוא מי אצטריך קרא למעוטי ספיקא אמר אביי כשביציו מבחוץ
Mistr řekl: „Každý tvůj muž“ – zahrnuje to nezletilé. Ale což jsme se neučili: „Kromě hluchoněmého, nesvéprávného a nezletilého“? Řekl Abaje: To není obtížné: zde [jde] o nezletilého, který dosáhl věku výchovy [k přikázáním], zde o nezletilého, který nedosáhl věku výchovy. – Nezletilý, který dosáhl věku výchovy, [je povinen jen] podle rabínů! – Ano, tak tomu skutečně je, a verš je jen pouhou oporou.
אמר מר כל זכורך לרבות את הקטנים והתנן חוץ מחרש שוטה וקטן אמר אביי לא קשיא כאן בקטן שהגיע לחינוך כאן בקטן שלא הגיע לחינוך קטן שהגיע לחינוך דרבנן היא אין ה"נ וקרא אסמכתא בעלמא
Ale k čemu tedy verš přichází? K tomu, co [učí] Jiní, neboť jsme se učili: Jiní říkají: Kdo sbírá [psí výkaly], kdo taví měď a koželuh jsou osvobozeni od zjevení se, protože je řečeno: „Každý tvůj muž“ (Ex 23,17) – ten, kdo může vystoupit se všemi tvými muži; vyjímají se tito, kteří nejsou vhodní k tomu, aby vystoupili se všemi tvými muži.
ואלא קרא למאי אתא לכדאחרים (דתנן) אחרים אומרים המקמץ והמצרף נחשת והבורסי פטורין מן הראייה משום שנאמר (שמות כג, יז) כל זכורך מי שיכול לעלות עם כל זכורך יצאו אלו שאינן ראויין לעלות עם כל זכורך:
„Ženy a otroci, kteří nejsou propuštěni atd.“ Ženy – dobře, jak jsme řekli. Ale otroci – odkud to víme? Řekl Rav Huna: Verš říká: „Před tváří Pána, Hospodina“ (Ex 23,17) – ten, kdo nemá jiného pána než jediného; vyjímá se ten, kdo má jiného pána.
נשים ועבדים שאינן משוחררים וכו': בשלמא נשים כדאמרן אלא עבדים מנלן אמר רב הונא אמר קרא (שמות כג, יז) אל פני האדון ה' מי שאין לו אלא אדון אחד יצא זה שיש לו אדון אחר
Proč k tomu potřebuji verš? Vždyť každým přikázáním, kterým je povinna žena, je povinen i otrok, a každým přikázáním, kterým žena povinna není, není povinen ani otrok, neboť se to odvozuje [obdobou slov] „jí“ – „jí“ od ženy.
הא למה לי קרא מכדי כל מצוה שהאשה חייבת בה עבד חייב בה כל מצוה שאין האשה חייבת בה אין העבד חייב בה דגמר לה לה מאשה
Řekl Ravina: [Verš] je potřebný jen pro toho, kdo je napůl otrok a napůl svobodný. To je i přesné [čtení mišny], neboť učí: „Ženy a otroci, kteří nejsou propuštěni.“ Co znamená „kteří nejsou propuštěni“? Řekneš-li, že vůbec nejsou propuštěni, měl by učit prostě „otroci“. Nýbrž [to znamená] ti, kdo nejsou propuštěni úplně. A kdo jsou to? Ten, kdo je napůl otrok a napůl svobodný. Vyvoď z toho [že je to tak].
אמר רבינא לא נצרכה אלא למי שחציו עבד וחציו בן חורין דיקא נמי דקתני נשים ועבדים שאינן משוחררין מאי שאינן משוחררין אילימא שאינן משוחררין כלל ליתני עבדים סתמא אלא לאו שאינן משוחררין לגמרי ומאי נינהו מי שחציו עבד וחציו בן חורין ש"מ:
„A chromý, slepý, nemocný a stařec.“ Naši rabíni učili: „Nohy“ (Ex 23,14) – vyjímá to ty, kdo mají dřevěné protézy. Jiný výklad: „Nohy“ – vyjímá to chromého, nemocného, slepého, starce a toho, kdo nemůže vystoupit po svých nohou. „A toho, kdo nemůže vystoupit po svých nohou“ – co to zahrnuje? Řekl Rava: Zahrnuje to
והחיגר והסומא וחולה והזקן: תנו רבנן (שמות כג, יד) רגלים פרט לבעלי קבין דבר אחר רגלים פרט לחיגר ולחולה ולסומא ולזקן ולשאינו יכול לעלות ברגליו ושאינו יכול לעלות ברגליו לאתויי מאי אמר רבא לאתויי
Originál: Chagigah 4a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.