Chagiga 7b חגיגה

Řekl mu Abaje: To je samozřejmé! Které z nich bys učinil liknavými a které z nich horlivými?

Ale k čemu tedy verš přichází? K tomu, co [učí] Jiní, neboť bylo učeno: Jiní říkají: Kdo sbírá [psí výkaly], kdo taví měď a koželuh jsou osvobozeni od zjevení se, neboť je řečeno: „Každý tvůj muž“ (Dt 16,16) – ten, kdo může vystoupit se všemi tvými muži; vyjímají se tito, kteří nemohou vystoupit se všemi tvými muži.

MIŠNA: Zápalné oběti v polosvátečních dnech se přinášejí z nesvěcených [prostředků] a pokojné oběti z [druhého] desátku. [O oběti] prvního svátečního dne Pesachu Bejt Šamaj říkají: Z nesvěcených. A Bejt Hilel říkají: Z desátku.

Izraelité si plní svou povinnost [radování se] obětmi ze slibů a dobrovolnými obětmi a desátkem dobytka; a kohanim obětmi za hřích a za vinu, prvorozeným [zvířetem] a hrudí a kýtou; nikoli však ptáky ani moučnými obětmi.

GEMARA: Jen zápalné oběti v polosvátečních dnech se přinášejí z nesvěcených [prostředků], ale ve sváteční den z desátku? Proč? Je to věc povinná, a každá povinná věc se přináší jen z nesvěcených [prostředků]!

A řekneš-li, že nás to učí, že zápalné oběti se v polosvátečních dnech přinášejí, ale ve sváteční den se nepřinášejí – podle koho [by to bylo]? Podle Bejt Šamaj!

Neboť jsme se učili: Bejt Šamaj říkají: [Ve sváteční den] se přinášejí pokojné oběti, ale nevkládají se na ně ruce; nikoli však zápalné. A Bejt Hilel říkají: Přinášejí se pokojné i zápalné oběti a vkládají se na ně ruce.

[V mišně] něco chybí a učí se takto: Zápalné oběti ze slibů a dobrovolné se přinášejí v polosvátečních dnech, ve sváteční den se nepřinášejí; zápalná oběť zjevení se se přináší i ve sváteční den, a když se přináší, přináší se jen z nesvěcených [prostředků]; pokojné oběti radování se se přinášejí i z desátku. A [o] sváteční oběti prvního svátečního dne Pesachu Bejt Šamaj říkají: Z nesvěcených. A Bejt Hilel říkají: Z desátku.

Tak bylo také učeno: Zápalné oběti ze slibů a dobrovolné se přinášejí v polosvátečních dnech, ve sváteční den se nepřinášejí; zápalná oběť zjevení se se přináší i ve sváteční den, a když se přináší, přináší se jen z nesvěcených [prostředků]; pokojné oběti radování se se přinášejí i z desátku. A [o] sváteční oběti prvního svátečního dne Pesachu Bejt Šamaj říkají: Z nesvěcených. A Bejt Hilel říkají: Z desátku.

Čím se liší sváteční oběť prvního svátečního dne Pesachu? Řekl Rav Aši: To nás učí: sváteční oběť patnáctého [nisanu] ano, sváteční oběť čtrnáctého ne.