Řekl rabi Jochanan: Domnívali jsme se, že zjevení se nemá míru směrem nahoru, ale má míru směrem dolů, dokud nepřišel rabi Ošaja Velký a neučil: Zjevení se nemá míru ani nahoru, ani dolů. Mudrci však říkají: [Oběť] zjevení se [nejméně] jedné stříbrné mea a sváteční oběť dvou stříbrných.
א"ר יוחנן כסבורין אנו לומר הראיון אין לו שיעור למעלה אבל יש לו שיעור למטה עד שבא ר' אושעיא ברבי ולימד הראיון אין לו שיעור לא למעלה ולא למטה אבל חכמים אומרים הראייה מעה כסף והחגיגה שתי כסף
Ohledně hlavního [dne] svátku se všichni shodují, že [jde o] zjevení se tváří s obětí. Přou se o ostatní dny svátku. Kdykoli přijde a přinese [oběť], všichni se shodují, že ji od něj přijímáme. Přou se, když přijde a nepřinese.
בעיקר הרגל כולי עלמא לא פליגי דראיית פנים בקרבן כי פליגי בשאר ימות הרגל כל היכא דאתא ואייתי כולי עלמא לא פליגי דמקבלינן מיניה כי פליגי דאתא ולא אייתי
Neboť rabi Jochanan se domnívá: zjevení se tváří na nádvoří – kdykoli přijde, nemusí [oběť] přinést. Reš Lakiš říká: zjevení se tváří s obětí – kdykoli přijde, musí [oběť] přinést.
דר' יוחנן סבר ראיית פנים בעזרה דכל אימת דאתי לא צריך לאתויי ריש לקיש אמר ראיית פנים בקרבן דכל אימת דאתי צריך לאתויי
Namítl mu: „A nikdo se neukáže před mou tváří s prázdnou“ – s obětmi [zvířat]. Ty říkáš „s obětmi zvířat“; nebo snad i s ptáky a moučnými obětmi? Je to logický závěr: Sváteční oběť byla řečena pro prostého člověka a zjevení se bylo řečeno pro Výšiny; jako sváteční oběť řečená pro prostého člověka [se přináší z] obětních zvířat, tak i [oběť] zjevení se řečená pro Výšiny [se přináší z] obětních zvířat.
איתיביה ולא יראו פני ריקם בזבחים אתה אומר בזבחים או אינו אלא בעופות ומנחות ודין הוא נאמרה חגיגה להדיוט ונאמרה ראייה לגבוה מה חגיגה האמורה להדיוט זבחים אף ראייה האמורה לגבוה זבחים
A jaké jsou to oběti? Zápalné. Ty říkáš „zápalné“; nebo snad pokojné? Je to logický závěr: Sváteční oběť byla řečena pro prostého člověka a zjevení se bylo řečeno pro Výšiny; jako sváteční oběť řečená pro prostého člověka [je z toho], co je vhodné pro něj, tak i [oběť] zjevení se řečená pro Výšiny [je z toho], co je vhodné pro Něj.
ומה הן זבחים עולות אתה אומר עולות או אינו אלא שלמים ודין הוא נאמרה חגיגה להדיוט ונאמרה ראייה לגבוה מה חגיגה האמורה להדיוט בראוי לו אף ראייה האמורה לגבוה בראוי לו
Namítl mu: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Třikrát do roka byl Izrael zavázán putovat na svátek: o svátku nekvašených chlebů, o svátku týdnů a o svátku stánků. A nezjevují se po polovinách, neboť je řečeno: „Každý tvůj muž“; a nezjevují se s prázdnou, neboť je řečeno: „A nikdo se neukáže před mou tváří s prázdnou.“ Řekl mu: [To platí] v hlavní [den] svátku.
איתיביה ר' יוסי בר' יהודה אומר שלש רגלים בשנה נצטוו ישראל לעלות ברגל בחג המצות ובחג השבועות ובחג הסוכות ואין נראין חצאין משום שנאמר כל זכורך ואין נראין ריקנים משום שנאמר ולא יראו פני ריקם א"ל בעיקר הרגל
Rabi Jochanan, který říká „zjevení se tváří na nádvoří“: [jen] zjevení se tváří nemá míru, ale oběť míru má. A Reš Lakiš říká „zjevení se tváří s obětí“: že ani oběť nemá míru.
רבי יוחנן דאמר ראיית פנים בעזרה ראיית פנים הוא דאין לה שיעור הא לקרבן יש לה שיעור וריש לקיש אמר ראיית פנים בקרבן דאפילו קרבן נמי אין לו שיעור
Jako [učil]rabi Levi, neboť rabi Levi poukázal na rozpor: Je psáno: „Zřídka vkročuj svou nohou do domu svého bližního“, a je psáno: „Vejdu do tvého domu se zápalnými obětmi“ (Ž 66,13). To není obtížné: zde [jde] o oběti za hřích a za vinu, zde o zápalné a pokojné oběti.
כדרבי לוי דרבי לוי רמי כתיב הוקר רגלך מבית רעך וכתיב (תהלים סו, יג) אבא ביתך בעולות לא קשיא כאן בחטאות ואשמות כאן בעולות ושלמים
Tak bylo také učeno: „Zřídka vkročuj svou nohou do domu svého bližního“ – Písmo mluví o obětech za hřích a za vinu. Ty říkáš „o obětech za hřích a za vinu“; nebo snad o zápalných a pokojných? Když říká: „Vejdu do tvého domu se zápalnými obětmi, splním ti své sliby“ (Ž 66,13), hle, zápalné a pokojné jsou [tam] zmíněny. Jak tedy vyložím: „Zřídka vkročuj svou nohou do domu svého bližního“? Písmo mluví o obětech za hřích a za vinu.
תניא נמי הכי הוקר רגלך מבית רעך בחטאות ואשמות הכתוב מדבר אתה אומר בחטאות ואשמות או אינו אלא בעולות ושלמים כשהוא אומר אבוא ביתך בעולות אשלם לך נדרי הרי עולות ושלמים אמור הא מה אני מקיים הוקר רגלך מבית רעך בחטאות ואשמות הכתוב מדבר:
„A nezjevují se po polovinách atd.“ Rav Josef se domníval, že [to znamená]: ten, kdo má deset synů, ať nevystoupí dnes pět a zítra pět.
ואין נראין חצאין כו': סבר רב יוסף למימר מאן דאית ליה עשרה בנים לא ליסקו האידנא חמשה ולמחר חמשה
Originál: Chagigah 7a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.