Chagiga 7a חגיגה

kout pole [pea], prvotiny, zjevení se [v Chrámu], prokazování milosrdenství a studium Tóry.

Řekl rabi Jochanan: Domnívali jsme se, že zjevení se nemá míru směrem nahoru, ale má míru směrem dolů, dokud nepřišel rabi Ošaja Velký a neučil: Zjevení se nemá míru ani nahoru, ani dolů. Mudrci však říkají: [Oběť] zjevení se [nejméně] jedné stříbrné mea a sváteční oběť dvou stříbrných.

Co je „zjevení se“ [bez stanovené míry]? Rabi Jochanan říká: Zjevení se tváří na nádvoří [Chrámu]. A Reš Lakiš říká: Zjevení se tváří s obětí.

Ohledně hlavního [dne] svátku se všichni shodují, že [jde o] zjevení se tváří s obětí. Přou se o ostatní dny svátku. Kdykoli přijde a přinese [oběť], všichni se shodují, že ji od něj přijímáme. Přou se, když přijde a nepřinese.

Neboť rabi Jochanan se domnívá: zjevení se tváří na nádvoří – kdykoli přijde, nemusí [oběť] přinést. Reš Lakiš říká: zjevení se tváří s obětí – kdykoli přijde, musí [oběť] přinést.

Reš Lakiš namítl rabimu Jochananovi: „A nikdo se neukáže před mou tváří s prázdnou“ (Ex 23,15). Řekl mu: [To platí] v hlavní [den] svátku.

Namítl mu: „A nikdo se neukáže před mou tváří s prázdnou“ – s obětmi [zvířat]. Ty říkáš „s obětmi zvířat“; nebo snad i s ptáky a moučnými obětmi? Je to logický závěr: Sváteční oběť byla řečena pro prostého člověka a zjevení se bylo řečeno pro Výšiny; jako sváteční oběť řečená pro prostého člověka [se přináší z] obětních zvířat, tak i [oběť] zjevení se řečená pro Výšiny [se přináší z] obětních zvířat.

A jaké jsou to oběti? Zápalné. Ty říkáš „zápalné“; nebo snad pokojné? Je to logický závěr: Sváteční oběť byla řečena pro prostého člověka a zjevení se bylo řečeno pro Výšiny; jako sváteční oběť řečená pro prostého člověka [je z toho], co je vhodné pro něj, tak i [oběť] zjevení se řečená pro Výšiny [je z toho], co je vhodné pro Něj.

A tak je i správné, aby tvůj stůl nebyl plný a stůl tvého Pána prázdný. Řekl mu: [To platí] v hlavní [den] svátku.

Namítl mu: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Třikrát do roka byl Izrael zavázán putovat na svátek: o svátku nekvašených chlebů, o svátku týdnů a o svátku stánků. A nezjevují se po polovinách, neboť je řečeno: „Každý tvůj muž“; a nezjevují se s prázdnou, neboť je řečeno: „A nikdo se neukáže před mou tváří s prázdnou.“ Řekl mu: [To platí] v hlavní [den] svátku.

Rabi Jochanan namítl Reš Lakišovi: „Ukáže se / uvidí [jera’e / jire]“ – jako já [jsem vám dán k vidění] zdarma, tak i vy [máte přicházet] zdarma.

Nýbrž: kdykoli přijde a nepřinese, všichni se shodují, že vstoupí, ukáže se a vyjde. Přou se, když přijde a přinese.

Rabi Jochanan, který říká „zjevení se tváří na nádvoří“: [jen] zjevení se tváří nemá míru, ale oběť míru má. A Reš Lakiš říká „zjevení se tváří s obětí“: že ani oběť nemá míru.

Namítl mu: „Zřídka vkročuj svou nohou do domu svého bližního“ (Př 25,17)! – Tam [jde] o oběti za hřích a za vinu.

Jako [učil] rabi Levi, neboť rabi Levi poukázal na rozpor: Je psáno: „Zřídka vkročuj svou nohou do domu svého bližního“, a je psáno: „Vejdu do tvého domu se zápalnými obětmi“ (Ž 66,13). To není obtížné: zde [jde] o oběti za hřích a za vinu, zde o zápalné a pokojné oběti.

Tak bylo také učeno: „Zřídka vkročuj svou nohou do domu svého bližního“ – Písmo mluví o obětech za hřích a za vinu. Ty říkáš „o obětech za hřích a za vinu“; nebo snad o zápalných a pokojných? Když říká: „Vejdu do tvého domu se zápalnými obětmi, splním ti své sliby“ (Ž 66,13), hle, zápalné a pokojné jsou [tam] zmíněny. Jak tedy vyložím: „Zřídka vkročuj svou nohou do domu svého bližního“? Písmo mluví o obětech za hřích a za vinu.

„A nezjevují se po polovinách atd.“ Rav Josef se domníval, že [to znamená]: ten, kdo má deset synů, ať nevystoupí dnes pět a zítra pět.