A řekni: Jestliže [verš] není potřebný pro obal zdechliny, vztáhni jej na obal obecně – obal k přivedení [nečistoty] a obal ke spojení [do míry], ale držadlo k přivedení [nečistoty] ne.
ואימא אם אינו ענין לשומר דנבלה תנהו ענין לשומר דעלמא שומר להכניס ושומר לצרף אבל יד להכניס לא
A k čemu? Jestliže ke spojení – řekl jsi, že se nespojuje; jestliže k přivedení a vyvedení [nečistoty] – to plyne úsudkem a fortiori z držadla. [Odpověď:] Věc, která plyne z úsudku a fortiori, se verš přesto namáhal napsat.
ולמאי אי לאצטרופי אמרת לא מצטרף אי להכניס ולהוציא ק"ו מיד אתיא מילתא דאתיא בקל וחומר טרח וכתב לה קרא
Nýbrž jsou napsány tři [výrazy] verše: „na jakékoli semeno setby, které se zasévá“ (Lv 11,37) – jeden pro obal semen, jeden pro obal [plodů] stromů a ten další pro obal masa, vajec a ryb.
אלא תלתא קראי כתיבי (ויקרא יא, לז) על כל זרע זרוע אשר יזרע חד לשומר דזרעים וחד לשומר דאילנות אידך לשומר בשר וביצים ודגים
Chceš-li, řekni: ve verši. Jeden mistr soudí, že se verš vykládá ve vztahu k tomu, co je bezprostředně před ním, ale ne k tomu, co předchází tomu předchozímu;
איבעית אימא קרא מר סבר מקרא נדרש לפניו ולא לפני פניו
Učí se v baraitě v souladu s rabi Jochananem: Tak jako držadlo platí pro nečistotu, tak platí i pro uzpůsobení; a tak jako [plody] nepřijímají nečistotu, dokud nejsou utrženy, tak nepřijímají ani uzpůsobení, dokud nejsou utrženy.
תניא כוותיה דרבי יוחנן כשם שיש יד לטומאה כך יש יד להכשר וכשם שאין מקבלין טומאה אלא לכשיתלשו כך אין מקבלין הכשר אלא עד שיתלשו
Jehuda ben Nekosa praví jménem rabi Jaakova: Jak by se dvě kosti mohly spojit do velikosti olivy?
יהודה בן נקוסא אומר משום רבי יעקב היאך שני עצמות מצטרפין לכזית
Originál: Chullin 118b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.