Rava řekl: U toho, kdo se činí krutým ke svým dětem a ke své domácnosti jako havran. Jako Rav Ada bar Matana, když odcházel do školy: Jeho žena mu řekla: Co mám dělat s tvými dětmi? Řekl jí: Copak už došly byliny v bažině?
רבא אמר במי שמשים עצמו אכזרי על בניו ועל בני ביתו כעורב כי הא דרב אדא בר מתנא הוה קאזיל לבי רב אמרה ליה דביתהו ינוקי דידך מאי אעביד להו אמר לה מי שלימו קורמי באגמא
„A odplácí těm, kdo ho nenávidí, do tváře, aby je zahubil“ (Dt 7,10) – rabi Jehošua ben Levi řekl: Kdyby verš nebyl napsán, nebylo by možné to vyslovit: jakoby jako člověk, který nese břemeno na tváři a snaží se je ze sebe shodit.
(דברים ז, י) ומשלם לשונאיו אל פניו להאבידו א"ר יהושע בן לוי אילמלא מקרא כתוב אי אפשר לאומרו כביכול כאדם שנושא משוי על פניו ומבקש להשליכו ממנו
A to je, co řekl rabi Jehošua ben Levi: Co je psáno: „které ti dnes přikazuji činit“ (Dt 7,11)? Dnes je činit, a ne zítra je činit; dnes je činit, [a] zítra přijmout jejich odměnu.
והיינו דא"ר יהושע בן לוי מאי דכתיב (דברים ז, יא) אשר אנכי מצוך היום לעשותם היום לעשותם ולא למחר לעשותם היום לעשותם למחר לקבל שכרם
Pojď a slyš: Jak blízko smějí být? Na hlavu a větší část krávy. A jak daleko? I [na plochu] kóru, i dvou kórů. Rabi Jehuda říká: [Plocha] dvou sea je dovolena, víc než [plocha] dvou sea je zakázána.
ת"ש כמה הן מקורבין כדי ראשה ורובה של פרה וכמה הן מרוחקין אפי' כור אפי' כוריים ר' יהודה אומר בית סאתים מותר יתר מבית סאתים אסור
Tedy z toho, že rabi Šimon ben Elazar mluví o cisterně bez sloupků, vyplývá, že rabi Jehuda mluví o cisterně se sloupky? Ale tak tomu není – rabi Jehuda mluví o cisterně bez sloupků.
הא מדקאמר ר"ש בן אלעזר בור ולא פסין מכלל דרבי יהודה בור ופסין קאמר ולא היא ר' יהודה בור בלא פסין קאמר
Rabi Šimon ben Elazar stanovil pravidlo: Každý otevřený prostor, jehož užívání slouží obydlí, jako [dobytčí] ohrada, ovčín, zadní dvůr a dvůr – i [o ploše] pěti kórů a deseti kórů je dovolen.
כלל אמר רבי שמעון בן אלעזר כל אויר שתשמישו לדירה כגון דיר וסהר מוקצה וחצר אפילו בית חמשת כורים ובית עשרת כורים מותר
A každé obydlí, jehož užívání slouží otevřenému prostoru, jako strážní stanice na polích – [plocha] dvou sea je dovolena, víc než [plocha] dvou sea je zakázána.
וכל דירה שתשמישה לאויר כגון בורגנין שבשדות בית סאתים מותר יתר מבית סאתים אסור:
Zde – a on se tím řídí? Vždyť Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Jeruzalém – kdyby se jeho brány na noc nezavíraly, byl by za něj vinen [kdo by v něm přenášel], jako za veřejné prostranství!
כאן וסבירא ליה והאמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן ירושלים אילמלא דלתותיה ננעלות בלילה חייבין עליה משום רשות הרבים
Neboť se učí: Víc než to řekl rabi Jehuda: Kdo měl dva domy na obou stranách veřejného prostranství, udělá si boční kůl odtud a boční kůl odtamtud, nebo trám odtud a trám odtamtud, a nosí a podává uprostřed. Řekli mu: Takto se veřejné prostranství eruvem nespojuje.
דתניא יתר על כן א"ר יהודה מי שהיו לו שני בתים משני צידי רשות הרבים עושה לו לחי מכאן ולחי מכאן או קורה מכאן וקורה מכאן ונושא ונותן באמצע אמרו לו אין מערבין רשות הרבים בכך
א"ר יצחק בר יוסף א"ר יוחנן ארץ ישראל אין חייבין עליה משום רה"ר יתיב רב דימי וקאמר ליה להא שמעתא א"ל אביי לרב דימי מ"ט
Originál: Eruvin 22a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.