Eruvin 21b עירובין

raného ovoce, a druhý koš velmi špatných fíků, které se pro špatnost nedají jíst“ (Jr 24,1–2)?

Dobré fíky – to jsou dokonale spravedliví; špatné fíky – to jsou dokonalí svévolníci. A abys snad neřekl, že je ztracena jejich naděje a zmařena jejich vyhlídka, praví verš: „Mandragory (dudaim) vydaly vůni“ (Pís 7,14) – ti i oni v budoucnu vydají vůni.

Rava vykládal: Co je psáno: „Mandragory vydaly vůni“? To jsou mladíci Izraele, kteří neokusili chuť hříchu.

„A u našich dveří je všechno vybrané ovoce“ (Pís 7,14) – to jsou dcery Izraele, které oznamují (magidot) své manžely o svých dveřích [tj. o své čistotě]. Jiný výklad: které vážou (ogdot) své dveře [pouze] pro své manžely.

„Nové i staré, můj milý, jsem pro tebe uschovala“ (Pís 7,14) – shromáždění Izraele řeklo před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, uložila jsem si mnoho nařízení navíc oproti tomu, co jsi uložil ty mně, a dodržela jsem je.

Rav Chisda řekl jednomu z učenců, který před ním přednášel agadu: Slyšel jsi, co [znamená] „nové i staré“? Řekl mu: Toto jsou lehká přikázání a tamto těžká přikázání.

Řekl mu: Copak byla Tóra dána vícekrát? Nýbrž: tato jsou ze slov Tóry a tamta ze slov znalců Písma (soferim).

Rava vykládal: Co je psáno: „A nadto, můj synu, dej si pozor: Psaní mnoha knih [nemá konce]…“ (Kaz 12,12)? Můj synu, dej si pozor na slova znalců Písma víc než na slova Tóry; neboť ve slovech Tóry jsou příkazy a zákazy, ale slova znalců Písma – každý, kdo překročí slova znalců Písma, propadá smrti.

Abys snad neřekl: Mají-li podstatu, proč nebyla zapsána? Praví verš: „Psaní mnoha knih nemá konce.“

„A mnohé studium (lahag) unavuje tělo“ (Kaz 12,12) – Rav Papa, syn Rava Achy bar Ady, řekl jménem Rava Achy bar Uly: Učí, že každý, kdo se posmívá slovům mudrců, je odsouzen [k trestu] ve vroucích výkalech.

Rava to napadl: Copak je psáno „laag“ (posměch)? Je psáno „lahag“. Nýbrž: každý, kdo o nich přemýšlí, okusí chuť masa.

Rabíni učili: Stalo se s rabim Akivou, že byl uvězněn v žaláři a rabi Jehošua z Grisu mu posluhoval. Den co den mu přinášeli vodu na míru. Jednoho dne ho potkal strážce žaláře [a] řekl mu: Dnes máš vody mnoho; potřebuješ snad podkopat žalář? Vylil polovinu a dal mu polovinu.

Když přišel k rabimu Akivovi, řekl mu: Jehošuo, nevíš, že jsem starý a můj život závisí na tvém?

Vyprávěl mu celou tu událost. Řekl mu: Dej mi vodu, abych si umyl ruce. Řekl mu: Na pití nestačí, a na umytí rukou stačí? Řekl mu: Co mám dělat, když se za ně [tj. za neumytí] propadá smrti? Raději zemřu vlastní smrtí, než abych překročil názor svých druhů.

Říkali, že neokusil ničeho, dokud mu nepřinesl vodu a neumyl si ruce. Když o tom uslyšeli mudrci, řekli: Jestliže ve svém stáří [jedná] takto, tím spíše ve svém mládí; a jestliže v žaláři takto, tím spíše mimo žalář.

Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: V hodině, kdy Šalomoun zavedl eruvy a umývání rukou, vyšel nebeský hlas a řekl: „Můj synu, je-li tvé srdce moudré, bude se radovat i mé srdce“ (Př 23,15). A praví: „Buď moudrý, můj synu, a potěš mé srdce, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí“ (Př 27,11).

Rava vykládal: Co je psáno: „Pojď, můj milý, vyjděme do pole, přenocujme ve vesnicích, za časného rána vyjděme do vinic, podíváme se, zda vinná réva vyrazila, zda se otevřely květy, zda rozkvetla granátová jablka; tam ti dám svou lásku“ (Pís 7,12–13)?

„Pojď, můj milý, vyjděme do pole“ – shromáždění Izraele řeklo před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, nesuď mě jako obyvatele měst, v nichž je loupež, smilstvo, marná přísaha a lživá přísaha. „Vyjděme do pole“ – pojď, ukážu ti učence, kteří se zabývají Tórou v nouzi.

„Přenocujme ve vesnicích (bakfarim)“ – nečti bakfarim, ale bakofrim (mezi popírači): pojď, ukážu ti ty, jimž jsi prokázal hojnost dobra, a oni tě zapřeli.

„Za časného rána vyjděme do vinic“ – to jsou synagogy a domy studia. „Podíváme se, zda vinná réva vyrazila“ – to jsou znalci Písma. „Zda se otevřely květy“ – to jsou znalci Mišny. „Zda rozkvetla granátová jablka“ – to jsou znalci Gemary. „Tam ti dám svou lásku“ – ukážu ti svou slávu a svou velikost, chválu svých synů a svých dcer.

Rav Hamnuna řekl: Co je psáno: „Pronesl tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc pět“ (1Kr 5,12)? Učí, že Šalomoun pronesl ke každému slovu Tóry tři tisíce přísloví [a] ke každému slovu znalců Písma tisíc pět důvodů.

Rava vykládal: Co je psáno: „A navíc, protože byl Kazatel moudrý, dále učil lid poznání, vážil, zkoumal a sestavil mnoho přísloví“ (Kaz 12,9)? „Učil lid poznání“ – učil jej pomocí znamének přízvuků a vysvětloval to pomocí toho, co je tomu podobné.

„A vážil (izen), zkoumal a sestavil mnoho přísloví“ – Ula řekl, že rabi Eliezer řekl: Zpočátku se Tóra podobala koši, který nemá ucha (oznajim), dokud nepřišel Šalomoun a neudělal jí ucha.

„Jeho kadeře jsou zvlněné (taltalim)“ (Pís 5,11) – Rav Chisda řekl, že Mar Ukva řekl: Učí, že ke každému háčku [písmene] je třeba vykládat hromady hromad (tilej tilim) halach.

„Černé jako havran“ (Pís 5,11) – u koho je nalezneš? U toho,