Eruvin 27b עירובין

Bylo to potřeba [říci] jen pro případ, kdy do nich přidal olej.

Abaje mu řekl: Ať to [povolení] vyplyne už kvůli oleji! – Není to potřeba [říci kvůli tomu], nýbrž pro případ, kdy dal [peníze] za vodu a sůl zahrnuté [v ceně oleje].

A je zahrnutí [v ceně] snad dovoleno? – Ano. Vždyť se učí v baraitě: Ben Bag Bag říká: „za dobytek“ (Dt 14,26) – učí, že se kupuje dobytek i s jeho kůží; „a za ovce“ – učí, že se kupuje ovce i s její vlnou; „a za víno“ – učí, že se kupuje víno i s jeho džbánem; „a za opojný nápoj“ – učí, že se kupuje [vinný] patok, jakmile zkysl.

Rabi Jochanan řekl: Kdo mi vyloží „za dobytek“ podle Ben Bag Baga, tomu ponesu jeho šaty za ním do lázně.

Proč? Všechny [ty výrazy] jsou potřebné kromě „za dobytek“, který potřebný není. Proč jsou potřebné? Kdyby Milosrdný napsal [jen] „za dobytek“, řekl bych: dobytek se prodává i s kůží, protože ta je součástí jeho těla; ale ovce s vlnou, která součástí jejího těla není, [tu] bych řekl, že ne.

A kdyby Milosrdný napsal „za ovce“ [i s vlnou], řekl bych: to proto, že je s ní spojena; ale víno i se džbánem, [tu] bych řekl, že ne.

A kdyby Milosrdný napsal „za víno“, řekl bych: to proto, že [džbán] je jeho ochranou; ale patok, jakmile zkysl, což je jen pouhá kyselina, [tu] bych řekl, že ne. [Proto] Milosrdný napsal „opojný nápoj“.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] „za opojný nápoj“, řekl bych: co je opojný nápoj? [Nápoj] z fíkového koláče z Keily, který je plodem; ale víno i se džbánem, [tu] bych řekl, že ne.

A kdyby Milosrdný napsal víno i se džbánem, které je jeho ochranou, ale ovci i s vlnou, [tu] bych řekl, že ne; [proto] Milosrdný napsal „ovce“, [aby se učilo], že dokonce i s vlnou.

K čemu je mi [potom] „za dobytek“? A kdybys řekl: kdyby Milosrdný nenapsal „za dobytek“, řekl bych: ovce s kůží ano, s vlnou ne; [a proto] Milosrdný napsal „za dobytek“, aby zahrnul kůži, a „ovce“ mu zbývá, aby zahrnula vlnu –

[pak odpovídám]: i kdyby Milosrdný nenapsal „dobytek“, neřekl bych: ovce s kůží ano, s vlnou ne; neboť v takovém případě by Milosrdný napsal „dobytek“, a „ovce“ by mu tak samo sebou zbyla [na vlnu].

A když už Milosrdný napsal „ovce“, [aby se učilo], že dokonce i s vlnou, k čemu je mi „za dobytek“? Jestliže se ovce prodává i s vlnou, je třeba vůbec říkat, [že] dobytek i s kůží? To je to, co řekl rabi Jochanan: Kdo mi vyloží „za dobytek“ podle Ben Bag Baga, tomu ponesu jeho šaty do lázně.

V čem se liší rabi Jehuda ben Gadiš a rabi Eliezer a tito tanaité uvedení níže? Rabi Jehuda ben Gadiš a rabi Eliezer vykládají [podle pravidla] rozšíření a zúžení, a tito tanaité vykládají [podle pravidla] obecného a zvláštního.

Rabi Jehuda ben Gadiš a rabi Eliezer vykládají [podle] rozšíření a zúžení: „A dáš peníze za cokoli, po čem tvá duše touží“ (Dt 14,26) – rozšířil; „za dobytek, za ovce, za víno a za opojný nápoj“ – zúžil; „a za cokoli, co od tebe tvá duše žádá“ – znovu rozšířil. Rozšířil, zúžil a rozšířil – rozšířil všechno. Co rozšířil? Rozšířil všechny věci. A co zúžil? Podle rabiho Eliezera zúžil rybí lák; podle rabiho Jehudy ben Gadiše zúžil vodu a sůl.

A tito tanaité vykládají [podle] obecného a zvláštního, neboť se učí v baraitě: „A dáš peníze za cokoli, po čem tvá duše touží“ – obecné; „za dobytek, za ovce, za víno a za opojný nápoj“ – zvláštní; „a za cokoli, co od tebe tvá duše žádá“ – znovu obecné. Obecné, zvláštní a obecné – můžeš soudit jen podle podobnosti se zvláštním: jako je zvláštní výslovně plodem z plodu a tím, co roste ze země, tak i všechno, co je plodem z plodu a roste ze země.

A v jiné baraitě se učí: jako je zvláštní výslovně potomstvem potomstva země, tak i všechno, co je potomstvem potomstva země.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Abaje řekl: Rozdíl je mezi nimi v rybách. Podle toho, kdo říká „plod z plodu a co roste ze země“, ryby jsou tím, co roste ze země; podle toho, kdo říká „potomstvo potomstva země“, ryby byly stvořeny z vody.

A řekl snad Abaje, že ryby jsou tím, co roste ze země? Vždyť Abaje řekl: