Rabi Meir říká: Každý, kdo mohl zřídit eruv atd. To jsme se přece již jednou učili: Při pochybnosti rabi Meir a rabi Jehuda říkají, že je [případem] oslaře a velbloudáře!
ר"מ אומר כל שיכול לערב כו': הא תנינא חדא זימנא ספק ר"מ ורבי יהודה אומרים הרי זה חמר גמל
Rav Šešet řekl: Neříkej, že podle rabiho Meira je [případem] oslaře a velbloudáře [jen] ten, kdo pochybně zřídil či nezřídil eruv, ale ten, kdo jistě nezřídil eruv, není [případem] oslaře a velbloudáře.
אמר רב ששת לא תימא טעמא דר"מ ספק עירב ספק לא עירב הוא דהוי חמר גמל אבל ודאי לא עירב לא הוי חמר גמל
GEMARA:Rabi Chanina řekl: [Je-li] jeho jedna noha uvnitř hranice a jeho jedna noha mimo hranici, nesmí vejít, jak je psáno: „Zdržíš-li kvůli Šabatu svou nohu“ (Iz 58,13) – psáno je „svou nohu“ [v jednotném čísle].
גמ׳ א"ר חנינא רגלו אחת בתוך התחום ורגלו אחת חוץ לתחום לא יכנס דכתיב (ישעיהו נח, יג) אם תשיב משבת רגלך רגלך כתיב
Vždyť se učí v baraitě: [Je-li] jeho jedna noha uvnitř hranice a jeho jedna noha mimo hranici, smí vejít! Čí je to? Je to [názor] Acherim, neboť se učí v baraitě: Acherim říkají: [Posuzuje se podle] místa, k němuž je [člověk] většinou [těla] přikloněn.
והתניא רגלו אחת בתוך התחום ורגלו אחת חוץ לתחום יכנס הא מני אחרים היא דתניא אחרים אומרים למקום שרובו הוא נזקר
Někteří říkají: Rabi Chanina řekl: [Je-li] jeho jedna noha uvnitř hranice a jeho jedna noha mimo hranici, smí vejít, jak je psáno: „Zdržíš-li kvůli Šabatu svou nohu“ – čteme „své nohy“.
איכא דאמרי אמר ר' חנינא רגלו אחת בתוך התחום ורגלו אחת חוץ לתחום יכנס דכתיב אם תשיב משבת רגלך רגליך קרינן
Rabi Eliezer říká: [O] dva [lokte] smí vejít; [o] tři nesmí vejít. Vždyť se učí v baraitě: Rabi Eliezer říká: [O] jeden smí vejít, [o] dva nesmí vejít! Není tu rozpor: tato [mluví o tom], kdo vykročil jeden [loket] a stojí na druhém; tato [o tom], kdo vykročil dva a stojí na třetím.
ר"א אומר שתים יכנס שלש לא יכנס: והתניא ר"א אומר אחת יכנס שתים לא יכנס לא קשיא הא דעקר חדא וקם אתרתי הא דעקר תרתי וקם אתלת
Ale vždyť se učí v baraitě: Rabi Eliezer říká: Ani [o] jeden loket nesmí vejít! Ta se učí o tom, kdo měří [hranici], neboť se učí v Mišně: A tomu, kdo měří, o němž řekli, že se mu dávají dva tisíce loket – [platí to,] i když konec jeho míry končí v jeskyni.
והתניא ר"א אומר אפילו אמה אחת לא יכנס כי תניא ההיא למודד דתנן ולמודד שאמרו נותנין לו אלפים אמה אפילו סוף מדתו כלה במערה:
MIŠNA: Komu se setmělo mimo hranici, byť jen jeden loket, nesmí vejít. Rabi Šimon říká: I [o] patnáct loket smí vejít, protože zeměměřiči nevyměřují míry úplně, kvůli těm, kdo se mýlí.
מתני׳ מי שהחשיך חוץ לתחום אפילו אמה אחת לא יכנס ר"ש אומר אפילו חמש עשרה אמות יכנס שאין המשוחות ממצין את המדות מפני הטועין:
MIŠNA: Jak se města „zvětšují“ [k vyměření hranice]? Vystupuje-li dům, vystupuje-li dům [z linie], vystupuje-li zlom, vystupuje-li zlom; jsou-li tam rozvaliny zdí vysoké deset dlaní,
מתני׳ כיצד מעברין את הערים בית נכנס בית יוצא פגום נכנס פגום יוצא היו שם גדודיות גבוהות עשרה טפחים
Originál: Eruvin 52b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.