Talmud česky

Eruvin 65b עירובין

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 65b · 21 segmentů

Struktura debaty:Otázka 5 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Rozlévá-li se v jeho domě jako voda, je [tam] požehnání; a ne-li, ne.
אי נשפך בביתו כמים איכא ברכה ואי לא לא
2
Rabi Ilaj řekl: Podle tří věcí se člověk pozná: podle svého poháru (koso), podle svého měšce (kiso) a podle svého hněvu (ka'aso). A někteří říkají: i podle svého smíchu.
א"ר אילעאי בשלשה דברים אדם ניכר בכוסו ובכיסו ובכעסו ואמרי ליה אף בשחקו:
3
Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Izraelita a cizinec ve vnitřním [dvoře] a Izraelita ve vnějším – ten případ přišel před Rabiho a zakázal [to], a před rabiho Chiju a zakázal [to].
אמר רב יהודה אמר רב ישראל ונכרי בפנימית וישראל בחיצונה בא מעשה לפני רבי ואסר ולפני ר' חייא ואסר
4
Seděli Raba a Rav Josef na konci přednášky Rava Šešeta a Rav Šešet seděl a řekl: Podle koho Rav řekl své učení? Podle rabiho Meira. Raba přikývl hlavou.
יתוב רבה ורב יוסף בשילהי פירקיה דרב ששת ויתיב רב ששת וקאמר כמאן אמרה רב לשמעתיה כר' מאיר כרכיש רבה רישיה
5
Rav Josef řekl: Dva velcí muži jako vy se mýlí v této věci? Kdyby [to bylo] podle rabiho Meira, k čemu potřebuji Izraelitu ve vnějším?
אמר רב יוסף תרי גברי רברבי כרבנן ליטעו בהאי מילתא אי כרבי מאיר למה לי ישראל בחיצונה
6
A řekneš-li, že případ, který se stal, se stal takto – vždyť Rav byl dotázán: [Izraelita] ve vnitřním na svém místě [samotný s cizincem], jak to je? A řekl jim: Je to dovoleno.
וכי תימא מעשה שהיה כך היה והא בעו מיניה מרב פנימי במקומו מהו ואמר להן מותר
7
Ale podle koho tedy? Podle rabiho Eliezera ben Jaakova? Ten přece řekl: Dokud tam nejsou dva Izraelité, kteří si navzájem zakazují!
ואלא מאי כר"א בן יעקב האמר עד שיהו שני ישראלים אוסרין זה על זה
8
Nýbrž podle rabiho Akivy, který řekl: Noha, která je dovolena na svém místě, zakazuje mimo své místo?
אלא כר"ע דאמר רגל המותרת במקומה אוסרת שלא במקומה
9
K čemu potřebuji cizince? I [dva] Izraelité [by si zakazovali]!
למה לי נכרי אפילו ישראל נמי
10
Rav Huna, syn Rava Jehošuy, řekl: Ve skutečnosti podle rabiho Eliezera ben Jaakova a podle rabiho Akivy. A čím se tu zabýváme? Například když zřídili eruv; a důvodem je, že je tam cizinec, který zakazuje; ale kdyby tam cizinec nebyl, nezakazoval by.
אמר רב הונא בריה דרב יהושע לעולם כר' אליעזר בן יעקב וכרבי עקיבא והכא במאי עסקינן כגון שעירבו וטעמא דאיכא נכרי דאסיר אבל ליכא נכרי לא אסיר
11
Rabi Eliezer se zeptal Rav: Izraelita a cizinec ve vnějším [dvoře] a Izraelita ve vnitřním – jak to je? [Říká se:] Tam je důvodem to, že je běžné, že [Izraelita] bydlí [s cizincem], protože cizinec se bojí a myslí si: Teď přijde Izraelita a řekne mi: Kde je ten Izraelita, který byl u tebe?
בעא מיניה רבי אליעזר מרב ישראל ונכרי בחיצונה וישראל בפנימית מהו התם טעמא משום דשכיח דדייר דמירתת נכרי וסבר השתא אתי ישראל ואמר לי ישראל דהוה גבך היכא
12
Ale zde [si myslí]: Řeknu mu, že vyšel a odešel.
אבל הכא אמינא ליה נפק אזל ליה
13
Nebo snad i zde se bojí, protože si myslí: Teď přijde Izraelita a uvidí mě?
או דילמא ה"נ מירתת דסבר השתא אתי ישראל וחזי לי
14
Řekl mu: „Dej moudrému a bude ještě moudřejší“ (Př 9,9).
א"ל (משלי ט, ט) תן לחכם ויחכם עוד
15
Reš Lakiš a žáci rabiho Chaniny zavítali do jednoho hostince, a nebyl tam [cizinec, majitel], který by pronajal, ale byl tam [jeho nájemce], který by pronajmout mohl.
ר"ל ותלמידי דרבי חנינא איקלעו לההוא פונדק ולא הוה שוכר והוה משכיר
16
Řekli: Smíme si od něho pronajmout? Kdykoli [majitel] nemůže [nájemce] vypovědět, nemusíš se ptát, že od něho pronajímáme. Ptát se musíš tam, kde ho vypovědět může.
אמרו מהו למיגר מיניה כל היכא דלא מצי מסליק ליה לא תיבעי לך דלא אגרינא כי תיבעי היכא דמצי מסליק ליה
17
Jak to je? Protože ho může vypovědět, pronajímáme [od něho]? Nebo snad, každopádně ho zatím nevypověděl?
מאי כיון דמצי מסליק אגרינא או דילמא השתא מיהא הא לא סלקיה
18
Reš Lakiš jim řekl: Pronajměme si, a až přijdeme k našim mistrům na jihu, zeptáme se jich. Přišli a zeptali se rabiho Afese. Řekl jim: Udělali jste dobře, že jste si pronajali.
אמר להן ריש לקיש נשכור ולכשנגיע אצל רבותינו שבדרום נשאל להן אתו שיילו לר' אפס אמר להן יפה עשיתם ששכרתם
19
Rabi Chanina bar Josef, rabi Chija bar Aba a rabi Asi zavítali do jednoho hostince; cizinec, majitel hostince, přišel o Šabatu. Řekli: Smíme si od něho pronajmout? Je ten, kdo pronajímá, jako ten, kdo zřizuje eruv – jako zřizuje eruv dokud je ještě den, tak i pronajímá, dokud je ještě den?
רבי חנינא בר יוסף ור' חייא בר אבא ור' אסי איקלעו לההוא פונדק דאתא נכרי מרי דפונדק בשבתא אמרו מהו למיגר מיניה שוכר כמערב דמי מה מערב מבעוד יום אף שוכר מבעוד יום
20
Nebo snad je ten, kdo pronajímá, jako ten, kdo se vzdává domény – jako se vzdává domény i o Šabatu, tak i pronajímá i o Šabatu?
או דילמא שוכר כמבטל רשות דמי מה מבטל רשות ואפילו בשבת אף שוכר ואפילו בשבת
21
Rabi Chanina bar Josef řekl: Pronajměme si. A rabi Asi řekl: Nepronajímejme. Rabi Chija bar Aba jim řekl: Spolehněme se na slova staršího a pronajměme si. Přišli a zeptali se rabiho Jochanana. Řekl jim:
רבי חנינא בר יוסף אמר נשכור ור' אסי אמר לא נשכור אמר להו ר' חייא בר אבא נסמוך על דברי זקן ונשכור אתו שיילו ליה לרבי יוחנן אמר להן

Originál: Eruvin 65b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu