Talmud česky

Eruvin 65a עירובין

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 65a · 21 segmentů

Struktura debaty:Otázka 2Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Mohu zprostit celý svět soudu ode dne, kdy byl zničen Chrám, až dodnes, jak se praví: „Proto slyš toto, ubohá a opilá, ne však vínem“ (Iz 51,21).
יכול אני לפטור את כל העולם כולו מן הדין מיום שחרב בית המקדש ועד עכשיו שנאמר (ישעיהו נא, כא) לכן שמעי נא זאת ענייה ושכורת ולא מיין
2
Namítli: Opilý – jeho koupě je koupí a jeho prodej je prodejem; spáchal-li přestupek, za nějž [hrozí] smrt, popraví se; [za nějž hrozí] bičování, zbičuje se. Celkově vzato je jako střízlivý ve všech svých věcech, jen je zproštěn modlitby.
מיתיבי שיכור מקחו מקח וממכרו ממכר עבר עבירה שיש בה מיתה ממיתין אותו מלקות מלקין אותו כללו של דבר הרי הוא כפיקח לכל דבריו אלא שפטור מן התפלה
3
Co [znamená] „mohu zprostit“, které říká? Také [jen] od soudu za modlitbu.
מאי יכולני לפטור דקאמר נמי מדין תפלה
4
Rabi Chanina řekl: To se učilo jen tehdy, když nedosáhl Lotova opilství; ale dosáhl-li Lotova opilství, je zproštěn všeho.
אמר רבי חנינא ל"ש אלא שלא הגיע לשכרותו של לוט אבל הגיע לשכרותו של לוט פטור מכולם:
5
Rabi Chanina řekl: Každý, kdo dá průchod [modlitbě] v čase pýchy [tj. v opilosti], tomu se zavírají a zapečeťují soužení, jak se praví: „Pýcha – pevné štíty, zavřeny pečetí těsnou“ (Jb 41,7).
א"ר חנינא כל המפיק מגן בשעת גאוה סוגרין וחותמין צרות בעדו שנאמר (איוב מא, ז) גאוה אפיקי מגנים סגור חותם צר
6
Odkud plyne, že toto afik je výraz pro procházení? Je psáno: „Moji bratři zradili jako potok, jako koryta potoků pomíjejí“ (Jb 6,15).
מאי משמע דהאי אפיק לישנא דעבורי הוא דכתיב (איוב ו, טו) אחי בגדו כמו נחל כאפיק נחלים יעבורו
7
Rabi Jochanan řekl: Bylo řečeno „každý, kdo nedává průchod [tj. nevyjadřuje se]“.
ר' יוחנן אמר כל שאינו מפיק אתמר
8
Odkud plyne, že toto mafik je výraz pro odhalení? Je psáno: „Ukázala se koryta vod a odhalily se základy světa“ (Ž 18,16).
מאי משמע דהאי מפיק לישנא דגלויי הוא דכתיב (תהלים יח, טז) ויראו אפיקי מים ויגלו מוסדות תבל
9
Vždyť verše vyhovují jak tomu mistrovi, tak onomu mistrovi! Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je v [případě] Rava Šešeta: Rav Šešet svěřoval svůj spánek svému sluhovi [tj. modlil se, i když byl ospalý]. Jeden mistr přijímá [postup] Rava Šešeta a druhý mistr nepřijímá [postup] Rava Šešeta.
מכדי קראי משמע בין למר ובין למר מאי בינייהו איכא בינייהו דרב ששת: דרב ששת מסר שינתיה לשמעיה מר אית ליה דרב ששת ומר לית ליה דרב ששת
10
Rav Chija bar Aši řekl, že Rav řekl: Každý, kdo nemá klidnou mysl, ať se nemodlí, protože se praví: „Kdo je v tísni, ať nerozhoduje.“ Rabi Chanina se v den, kdy byl rozhněván, nemodlil; řekl: Je psáno „kdo je v tísni, ať nerozhoduje“. Mar Ukva v den, kdy vál jižní vítr, nechodil k soudu.
אמר רב חייא בר אשי אמר רב כל שאין דעתו מיושבת עליו אל יתפלל משום שנא' בצר אל יורה רבי חנינא ביומא דרתח לא מצלי אמר בצר אל יורה כתיב מר עוקבא ביומא דשותא לא הוה נפיק לבי דינא
11
Rav Nachman bar Jicchak řekl: Halacha vyžaduje jasnost [mysli] jako den severního větru. Abaje řekl: Kdyby mi [chůva] řekla „přines kutach“, nemohl bych studovat.
אמר רב נחמן בר יצחק הלכתא בעיא צילותא כיומא דאסתנא אמר אביי אי אמרה לי אם קריב כותחא לא תנאי
12
Rava řekl: Kdyby mě kousla veš, nemohl bych studovat. Mar, syn Raviny – jeho matka mu udělala sedm oděvů na sedm dní.
אמר רבא אי קרצתן כינה לא תנאי מר בריה דרבינא עבדה ליה אמיה ז' מני לז' יומי
13
Rav Jehuda řekl: Noc byla stvořena jen ke spánku. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Měsíc byl stvořen jen k opakování učení. Řekli rabimu Zejrovi: Tvá učení jsou bystrá. Řekl jim: Jsou [získaná] za dne.
אמר רב יהודה לא איברי ליליא אלא לשינתא א"ר שמעון בן לקיש לא איברי סיהרא אלא לגירסא אמרי ליה לר' זירא מחדדן שמעתך אמר להו דיממי נינהו
14
Dcera Rava Chisdy řekla Ravu Chisdovi: Nechce si mistr trochu zdřímnout? Řekl jí: Teď přijdou dny, které jsou dlouhé i krátké [v hrobě], a [tehdy] se vyspíme dost.
אמרה ליה ברתיה דרב חסדא לרב חסדא לא בעי מר מינם פורתא אמר לה השתא אתו יומי דאריכי וקטיני ונינום טובא
15
Rav Nachman bar Jicchak řekl: My jsme denní dělníci. Rav Acha bar Jaakov si půjčoval a splácel [tj. spal ve dne a studoval v noci].
אמר רב נחמן בר יצחק אנן פועלי דיממי אנן רב אחא בר יעקב יזיף ופרע
16
Rabi Eliezer řekl: Kdo přichází z cesty, ať se tři dny nemodlí, jak se praví: „Shromáždil jsem je u řeky tekoucí k Ahavě a tábořili jsme tam tři dny; a prohlédl jsem lid…“ (Ezd 8,15).
אמר ר"א הבא מן הדרך אל יתפלל שלשה ימים שנאמר (עזרא ח, טו) ואקבצם אל הנהר הבא אל אחוא ונחנה שם ימים שלשה ואבינה בעם וגו'
17
Otec Šmuela, když přišel z cesty, se tři dny nemodlil. Šmuel se nemodlil v domě, v němž byl opojný nápoj. Rav Papa se nemodlil v domě, v němž byla rybí omáčka.
אבוה דשמואל כי אתי באורחא לא מצלי תלתא יומי שמואל לא מצלי בביתא דאית ביה שיכרא רב פפא לא מצלי בביתא דאית ביה הרסנא
18
Rabi Chanina řekl: Každý, kdo se dá vínem uchlácholit, má v sobě něco z mysli svého Stvořitele, jak se praví: „A Hospodin ucítil libou vůni…“ (Gn 8,21).
א"ר חנינא כל המתפתה ביינו יש בו מדעת קונו שנאמר (בראשית ח, כא) וירח ה' את ריח הניחוח וגו'
19
Rabi Chija řekl: Každý, kdo zůstává při víně rozvážný, má v sobě rozum sedmdesáti starších: víno (jajin) je dáno v sedmdesáti [podle číselné hodnoty písmen] a tajemství (sod) je dáno v sedmdesáti; vstoupí víno, vyjde tajemství.
אמר ר' חייא כל המתיישב ביינו יש בו דעת ע' זקנים יין ניתן בע' אותיות וסוד ניתן בע' אותיות נכנס יין יצא סוד
20
Rabi Chanin řekl: Víno bylo stvořeno jen k potěšení truchlících a k odplatě svévolníkům, jak se praví: „Dejte opojný nápoj tomu, kdo hyne…“ (Př 31,6).
א"ר חנין לא נברא יין אלא לנחם אבלים ולשלם שכר לרשעים שנא' (משלי לא, ו) תנו שכר לאובד וגו'
21
Rabi Chanin bar Papa řekl: Každý, v jehož domě se víno nerozlévá jako voda, nepatří k požehnaným, jak se praví: „A požehná tvůj chléb i tvou vodu“ (Ex 23,25): jako chléb, který lze koupit za peníze druhého desátku, tak i voda, kterou lze koupit za peníze druhého desátku. A co to je? Víno – a nazývá je vodou.
א"ר חנין בר פפא כל שאין יין נשפך בתוך ביתו כמים אינו בכלל ברכה שנא' (שמות כג, כה) וברך את לחמך ואת מימיך מה לחם שניקח בכסף מעשר אף מים שניקח בכסף מעשר ומאי ניהו יין וקא קרי ליה מים

Originál: Eruvin 65a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu