On se domníval: Protože závěr je podle rabiho Meira, je i začátek podle rabiho Meira. Ale tak tomu není: závěr je podle rabiho Meira a začátek podle mudrců.
הוא סבר מדסיפא ר"מ רישא נמי ר"מ ולא היא סיפא ר"מ ורישא רבנן:
Jen ať ji nevynese ven. Vynesl-li však, je povinen [přinést] oběť za hřích. Máme říci, že to podporuje Ravu? Neboť Rava řekl: Kdo přenáší předmět od začátku čtyř [am] na konec čtyř a přenesl ho skrze [prostor] nad sebou, je vinen.
ובלבד שלא יוציא חוץ: הא הוציא חייב חטאת לימא מסייע ליה לרבא דאמר רבא המעביר חפץ מתחילת ארבע לסוף ארבע והעבירו דרך עליו חייב
Někteří říkají: Vynesl-li však, je osvobozen, ale je to zakázáno. Máme říci, že to vyvrací Ravu? Neboť Rava řekl: Kdo přenáší od začátku čtyř [am] na konec čtyř a přenesl to skrze [prostor] nad sebou, je vinen. Učí se snad: Vynesl-li, je osvobozen, ale je to zakázáno? Možná: vynesl-li, je povinen [přinést] oběť za hřích.
איכא דאמרי הא הוציא פטור אבל אסור לימא תיהוי תיובתיה דרבא דאמר רבא המעביר מתחילת ד' לסוף ד' והעבירו דרך עליו חייב מי קתני הוציא פטור אבל אסור דילמא אם הוציא חייב חטאת:
Jeho úmysl to činí místem; neboť neřekneš-li tak – co řekl Rava: Hodil-li [věc] a ta spočinula v tlamě psa nebo v ústí pece, je povinen [přinést] oběť za hřích – vždyť požadujeme položení na místo [o rozměru] čtyř, a to tu není!
מחשבתו משויא ליה מקום דאי לא תימא הכי הא דאמר רבא זרק ונח בפי הכלב או בפי הכבשן חייב חטאת והא בעינן הנחה ע"ג מקום ד' וליכא
Rava se tázal: Je-li on v soukromém prostoru a ústí údu na veřejném prostranství, jak je to? Řídíme se vyzdvižením, nebo se řídíme výstupem? Zůstává to nerozhodnuto.
בעי רבא הוא ברה"י ופי אמה ברה"ר מהו בתר עקירה אזלינן או בתר יציאה אזלינן תיקו:
Ale vždyť jsme se učili: Jedl-li sušené fíky nečistýma rukama a vložil ruku do úst, aby vytáhl kamínek – rabi Meir ho prohlašuje za nečistý a rabi Josi za čistý.
והתנן היה אוכל דבילה בידים מסואבות והכניס ידו לתוך פיו ליטול צרור רבי מאיר מטמא ורבי יוסי מטהר
Ale vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Jeho hlen, který se uvolnil. Neznamená to snad sliny, které se uvolnily? Ne, hlen, který se uvolnil. Ale vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Jeho hlen, který se uvolnil, a stejně jeho sliny, které se uvolnily – nemá ujít čtyři amy, dokud neplivne! Nýbrž je jasné, jak jsme vysvětlili zpočátku.
והתניא רבי יהודה אומר כיחו ונתלש מאי לאו רוק ונתלש לא כיחו ונתלש והא תניא ר' יהודה אומר כיחו שנתלש וכן רוקו שנתלש לא יהלך ד' אמות עד שירוק אלא מחוורתא כדשנינן מעיקרא:
Reš Lakiš řekl: Kdo si odplivne hlen před svým učitelem, zaslouží si smrt, neboť je řečeno: „Všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt“ (Př 8,36) – nečti ‚kdo mě nenávidí‘ [mesan’aj], nýbrž ‚kdo mě činí nenáviděnou‘ [masni’aj].
אמר ר"ל כיח בפני רבו חייב מיתה שנאמר (משלי ח, לו) כל משנאי אהבו מות אל תקרי למשנאי אלא למשניאי
MIŠNA: Člověk nemá stát v soukromém prostoru a pít na veřejném prostranství, [stát] na veřejném prostranství a pít v soukromém prostoru, ledaže by vstrčil hlavu a většinu [těla] do místa, kde pije. A stejně v lisu.
מתני׳ לא יעמוד אדם ברה"י וישתה ברה"ר ברה"ר וישתה ברה"י אלא אם כן הכניס ראשו ורובו למקום שהוא שותה וכן בגת:
Originál: Eruvin 99a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.