Talmud česky

Eruvin 99a עירובין

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 99a · 22 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 1Otázka 3Námitka 4 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
On se domníval: Protože závěr je podle rabiho Meira, je i začátek podle rabiho Meira. Ale tak tomu není: závěr je podle rabiho Meira a začátek podle mudrců.
הוא סבר מדסיפא ר"מ רישא נמי ר"מ ולא היא סיפא ר"מ ורישא רבנן:
2
Jen ať ji nevynese ven. Vynesl-li však, je povinen [přinést] oběť za hřích. Máme říci, že to podporuje Ravu? Neboť Rava řekl: Kdo přenáší předmět od začátku čtyř [am] na konec čtyř a přenesl ho skrze [prostor] nad sebou, je vinen.
ובלבד שלא יוציא חוץ: הא הוציא חייב חטאת לימא מסייע ליה לרבא דאמר רבא המעביר חפץ מתחילת ארבע לסוף ארבע והעבירו דרך עליו חייב
3
Učí se snad: Vynesl-li, je povinen [přinést] oběť za hřích? Možná: vynesl-li, je osvobozen, ale je to zakázáno.
מי קתני אם הוציא חייב חטאת דילמא אם הוציא פטור אבל אסור
4
Někteří říkají: Vynesl-li však, je osvobozen, ale je to zakázáno. Máme říci, že to vyvrací Ravu? Neboť Rava řekl: Kdo přenáší od začátku čtyř [am] na konec čtyř a přenesl to skrze [prostor] nad sebou, je vinen. Učí se snad: Vynesl-li, je osvobozen, ale je to zakázáno? Možná: vynesl-li, je povinen [přinést] oběť za hřích.
איכא דאמרי הא הוציא פטור אבל אסור לימא תיהוי תיובתיה דרבא דאמר רבא המעביר מתחילת ד' לסוף ד' והעבירו דרך עליו חייב מי קתני הוציא פטור אבל אסור דילמא אם הוציא חייב חטאת:
5
Člověk nemá stát v soukromém prostoru atd. Rav Josef řekl: Močil-li nebo plivl, je povinen [přinést] oběť za hřích.
לא יעמוד אדם ברה"י וכו': אמר רב יוסף השתין ורק חייב חטאת
6
Ale vždyť požadujeme vyzdvižení a položení z místa [o rozměru] čtyř [tefachů], a to tu není!
והא בעינן עקירה והנחה מעל גבי מקום ד' וליכא
7
Jeho úmysl to činí místem; neboť neřekneš-li tak – co řekl Rava: Hodil-li [věc] a ta spočinula v tlamě psa nebo v ústí pece, je povinen [přinést] oběť za hřích – vždyť požadujeme položení na místo [o rozměru] čtyř, a to tu není!
מחשבתו משויא ליה מקום דאי לא תימא הכי הא דאמר רבא זרק ונח בפי הכלב או בפי הכבשן חייב חטאת והא בעינן הנחה ע"ג מקום ד' וליכא
8
Nýbrž jeho úmysl to činí místem; tak i zde úmysl to činí místem.
אלא מחשבתו משויא ליה מקום ה"נ מחשבה משויא לה מקום
9
Rava se tázal: Je-li on v soukromém prostoru a ústí údu na veřejném prostranství, jak je to? Řídíme se vyzdvižením, nebo se řídíme výstupem? Zůstává to nerozhodnuto.
בעי רבא הוא ברה"י ופי אמה ברה"ר מהו בתר עקירה אזלינן או בתר יציאה אזלינן תיקו:
10
A stejně ať neplive. Rabi Jehuda říká atd. I když je v ústech nepřevaloval?
וכן לא ירוק רבי יהודה אומר וכו': אף על גב דלא הפיך בה
11
Ale vždyť jsme se učili: Jedl-li sušené fíky nečistýma rukama a vložil ruku do úst, aby vytáhl kamínek – rabi Meir ho prohlašuje za nečistý a rabi Josi za čistý.
והתנן היה אוכל דבילה בידים מסואבות והכניס ידו לתוך פיו ליטול צרור רבי מאיר מטמא ורבי יוסי מטהר
12
Rabi Jehuda říká: Převaloval-li jej [v ústech], je nečistý; nepřevaloval-li jej, je čistý.
רבי יהודה אומר היפך בה טמא לא היפך בה טהור
13
Rabi Jochanan řekl: Názory jsou zaměněny.
אמר רבי יוחנן מוחלפת השיטה
14
Reš Lakiš řekl: Vskutku je nezaměňuj; a o čem zde mluvíme? O jeho hlenu.
ריש לקיש אמר לעולם לא תחליף והכא במאי עסקינן בכיחו
15
Ale vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Jeho hlen, který se uvolnil. Neznamená to snad sliny, které se uvolnily? Ne, hlen, který se uvolnil. Ale vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Jeho hlen, který se uvolnil, a stejně jeho sliny, které se uvolnily – nemá ujít čtyři amy, dokud neplivne! Nýbrž je jasné, jak jsme vysvětlili zpočátku.
והתניא רבי יהודה אומר כיחו ונתלש מאי לאו רוק ונתלש לא כיחו ונתלש והא תניא ר' יהודה אומר כיחו שנתלש וכן רוקו שנתלש לא יהלך ד' אמות עד שירוק אלא מחוורתא כדשנינן מעיקרא:
16
Reš Lakiš řekl: Kdo si odplivne hlen před svým učitelem, zaslouží si smrt, neboť je řečeno: „Všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt“ (Př 8,36) – nečti ‚kdo mě nenávidí‘ [mesan’aj], nýbrž ‚kdo mě činí nenáviděnou‘ [masni’aj].
אמר ר"ל כיח בפני רבו חייב מיתה שנאמר (משלי ח, לו) כל משנאי אהבו מות אל תקרי למשנאי אלא למשניאי
17
Ale vždyť je k tomu nucen! Mluvíme o tom, kdo si odplivne hlen a plivne [před ním].
והא מינס אניס כיח ורק קאמרינן:
18
MIŠNA: Člověk nemá stát v soukromém prostoru a pít na veřejném prostranství, [stát] na veřejném prostranství a pít v soukromém prostoru, ledaže by vstrčil hlavu a většinu [těla] do místa, kde pije. A stejně v lisu.
מתני׳ לא יעמוד אדם ברה"י וישתה ברה"ר ברה"ר וישתה ברה"י אלא אם כן הכניס ראשו ורובו למקום שהוא שותה וכן בגת:
19
GEMARA: Začátek podle mudrců a závěr podle rabiho Meira?
גמ׳ רישא רבנן וסיפא רבי מאיר
20
Rav Josef řekl: [Jde] o předměty, které potřebuje, a je to podle všech.
אמר רב יוסף בחפיצין שצריכין לו ודברי הכל
21
Ptali se: Jak je to s karmelitem? Abaje řekl: Je to totéž. Rava řekl: Ono samo je nařízením, a my máme vstát a nařídit nařízení k nařízení?
איבעיא להו כרמלית מאי אמר אביי היא היא אמר רבא היא גופא גזירה ואנן ניקום ונגזור גזירה לגזירה
22
Abaje řekl: Odkud to říkám? Z toho, že se učí:
אמר אביי מנא אמינא לה מדקתני

Originál: Eruvin 99a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu