Gitin 21b גיטין

tu nelze uříznout; ale kravský roh – ať jej uřízne a dá jí jej!

Verš praví: „a napíše… a dá jí“ (Dt 24,1) – tomu, co postrádá jen napsání a předání; vyjímá se toto, co postrádá napsání, uříznutí a předání.

„Rabi Josi Galilejský říká atd.“ – Jaký je důvod rabiho Josiho Galilejského? Neboť baraita učí: „List“ – mám jen list; odkud [víme], že se zahrnuje cokoli? Verš praví: „a napíše jí“ – v každém případě. Je-li tomu tak, proč verš praví „list“? Co je list? Věc, v níž není dech života a není to potravina; tak i cokoli, v čem není dech života a není to potravina.

A mudrci? Kdyby bylo psáno „do listu“, bylo by tomu, jak říkáš; nyní, když je psáno „list“, přichází [slovo] ke vyčíslení věcí.

A mudrci – co dělají s tím „a napíše“? Potřebují ho [k učení], že se rozvádí psaním a nerozvádí se penězi. Napadlo by mě říci: Odchod se srovnává se vstupem [do manželství]; jako se vstup děje penězi, tak i odchod penězi. Proto nás to učí.

A druhý [tanaita]? Vyvozuje to z „list rozluky“ (Dt 24,1): list ji odlučuje, a nic jiného ji neodlučuje.

A druhý? Potřebuje to [k učení o] věci, která odlučuje mezi ním a jí, jak učí baraita: [Řekl-li:] „Toto je tvůj rozvodový list pod podmínkou, že nikdy nebudeš pít víno, pod podmínkou, že nikdy nepůjdeš do domu svého otce,“ není to rozluka. „…po třicet dní“ – je to rozluka.

A druhý? [Vyvozuje to] z [rozdílu mezi tvary] „karet“ a „kerituta“.

A druhý? Z „karet“ a „kerituta“ nevykládá.

MIŠNA: Nepíše se na to, co je spojeno se zemí. Napsal-li jej na spojené [se zemí], utrhl jej, podepsal a dal jí jej, je platný. Rabi Jehuda jej prohlašuje za neplatný, dokud jeho napsání i podpis nejsou na utrženém.

Rabi Jehuda ben Betejra říká: Nepíše se na vymazaný papír ani na nevydělanou kůži, protože lze padělat. Mudrci však [takový list] uznávají za platný.

GEMARA: „Napsal-li jej na spojené [se zemí]“ – vždyť jsi v první části řekl, že se nepíše! Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: [Platí to,] když ponechal [volné] místo pro podstatnou část [toref, tj. jména a datum].

A tak řekl rabi Elazar jménem rabiho Hošaji: Když ponechal místo pro podstatnou část. A tak řekl Raba bar bar Chana jménem rabiho Jochanana: Když ponechal místo pro podstatnou část. A je to [názor] rabiho Elazara, jenž říká: Svědkové předání [list] činí účinným.

A takto [Mišna] říká: Nepíše se [na spojené se zemí] obecná část [tofes], aby snad nenapsal [i] podstatnou část [toref]. Napsal-li ji pro obecnou část a utrhl [to], [pak] napsal podstatnou část a dal jí jej, je platný.

A Reš Lakiš řekl: Učili jsme se „podepsal“; a je to [názor] rabiho Meira, jenž říká: Svědkové podpisu [list] činí účinným.

A takto [Mišna] říká: Nepíše se [na spojené se zemí] podstatná část – je to preventivní zákaz, aby snad [tam] nepodepsal. Napsal-li ji pro podstatnou část, utrhl [to], podepsal a dal jí jej, je platný.

Napsal-li jej na střep z proděravělého květináče, je platný, neboť jej zvedne a dá jí jej. Na list [rostliny] v proděravělém květináči – Abaje řekl: Je platný; a Rava řekl: Je neplatný. Abaje řekl „je platný“,