Jevamot 104b יבמות

Řekl mu rabi Elazar: „Tak se učiní“ (Dt 25,9) – každá věc, která je činem, je nezbytná. Řekl mu rabi Akiva: Odtud důkaz? „Tak se učiní muži“ – [jen] každá věc, která je činem na muži.

Hluchoněmý, kterému byla vykonána chalica, hluchoněmá, která vykonala chalicu, a ta, která vykonala chalicu nezletilému – její chalica je neplatná. Nezletilá, která vykonala chalicu, ať vykoná chalicu [znovu], až dospěje; a jestliže [znovu] nevykonala chalicu, její chalica je neplatná. Vykonala-li chalicu před dvěma nebo třemi a ukázalo se, že jeden z nich je příbuzný nebo nezpůsobilý, její chalica je neplatná; rabi Šimon a rabi Jochanan Sandálník ji prohlašují za platnou. A stalo se, že jeden [podstoupil] chalicu mezi sebou a jí ve vězení, a případ přišel před rabiho Akivu a ten ji uznal za platnou.

GEMARA: Řekl Rava: Nyní, když jsi řekl, že přednes není nezbytný, platí, že němý a němá, kteří vykonali chalicu – jejich chalica je platná.

Učili jsme se: Hluchoněmý, kterému byla vykonána chalica, hluchoněmá, která vykonala chalicu, a ta, která vykonala chalicu nezletilému – její chalica je neplatná. Jaký je důvod? Není-liž to proto, že nejsou schopni přednesu? – Ne, protože nejsou svéprávní.

Je-li tomu tak, pak i němý a němá! Řekl Rava: Němý a němá jsou svéprávní, jen je bolí ústa.

Vždyť v domě rabiho Janaje říkali: Protože [hluchoněmý] není [zahrnut] v ‚a řekne‘ a ‚a řekla‘! Nýbrž když byl výrok Ravy řečen, byl řečen k závěru [mišny]: Hluchoněmý, kterému byla vykonána chalica, hluchoněmá, která vykonala chalicu, a ta, která vykonala chalicu nezletilému – její chalica je neplatná.

Řekl Rava: Nyní, když jsi řekl, že přednes je nezbytný, platí, že němý a němá, kteří vykonali chalicu – jejich chalica je neplatná. A mišna je podle rabiho Zeiry.

Neboť rabi Zeira řekl: U všeho, co je způsobilé k smísení, smísení není nezbytné; a u čeho, co není způsobilé k smísení, je smísení nezbytné.

Poslali otci Šmuela: Švagrová, která plivla, ať vykoná chalicu. Z toho plyne, že se stala nezpůsobilou pro bratry.

Podle koho? Chceš-li říci: rabi Akiva – nyní, jestliže tam, kde jde o [samo] přikázání, kde by se dalo říci, že je to stejné jako u tukových dílů [obětí], které, když tu nejsou, nejsou nezbytné,

a když tu jsou, jsou nezbytné,

[ani tam] rabi Akiva neřekl, že [plivnutí] je nezbytné – [jak by se jím] stala nezpůsobilou pro bratry?

Ale tedy podle rabiho Elazara?

Vždyť jsou to dvě věci, které [společně] dovolují, a z dvou věcí, které dovolují, nepůsobí jedna bez druhé!

Nýbrž podle Rabiho, neboť bylo učeno: Jehňata [obětovaná] o Šavuot posvěcují chleby pouze porážkou.

Jak to? Porazil-li je pro jejich účel a pokropil-li jejich krví pro jejich účel – chléb je posvěcen. Porazil-li je ne pro jejich účel a pokropil-li pro jejich účel – chléb posvěcen není. Porazil-li je pro jejich účel a pokropil-li jejich krví ne pro jejich účel – je posvěcen, a [zároveň] není posvěcen – slova Rabiho.

Rabi Elazar, syn rabiho Šimona, říká: Nikdy není posvěcen, dokud je neporazí pro jejich účel a nepokropí jejich krví pro jejich účel.

A řekl snad rabi Akiva, že plivnutí nečiní nezpůsobilou? Vždyť bylo učeno: Zula, ale ne-