Jevamot 47a יבמות

Mám jen [případ] v zemi [Izraele]; odkud [víme o] zahraničí? Proto se praví „s tebou“ – na každém místě, kde je s tebou. Proč se tedy praví „v zemi“? V zemi musí přinést důkaz, v zahraničí nemusí přinést důkaz – to jsou slova rabiho Jehudy. A mudrci říkají: Ať v zemi, ať v zahraničí musí přinést důkaz.

„Přišel a jeho svědci s ním“ – k čemu potřebuji verš? Rav Šešet řekl: [Jde o případ,] kdy říkají: Slyšeli jsme, že konvertoval u soudu toho a toho. Mohl bych se domnívat, že jim nemáme věřit; učí nás [to verš].

„V zemi“ – mám jen [případ] v zemi; odkud [víme o] zahraničí? Proto se praví „s tebou“ – na každém místě, kde je s tebou. Ale vždyť jsi to už použil! – Jedno z „s tebou“ a jedno z „s vámi“.

„A mudrci říkají: Ať v zemi, ať v zahraničí musí přinést důkaz.“ Ale vždyť je psáno „v zemi“!

To potřebují k tomu, že i v zemi [Izraele] se přijímají proselyté. Mohl bys totiž předpokládat, že konvertují kvůli blahobytu země Izraele; a nyní, kdy tu není blahobyt, jsou tu [přesto] paběrky, zapomenuté snopy, okraj pole a desátek pro chudé; učí nás [verš, že je přijímáme].

Rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: Halacha zní, že ať v zemi, ať v zahraničí musí přinést důkaz. To je samozřejmé – [spor] jednotlivce a většiny, a halacha je podle většiny! Mohl bys říci, že důvod rabiho Jehudy je přesvědčivý, protože ho podporují verše; učí nás [to].

Naši učitelé učili: „A suďte spravedlivě mezi mužem a jeho bratrem i jeho proselytou“ (Dt 1,16). Odtud řekl rabi Jehuda: Proselyta, který konvertoval u soudu, je proselytou; [kdo konvertoval] sám pro sebe, není proselytou.

Stalo se s jedním, který přišel před rabiho Jehudu a řekl mu: Konvertoval jsem sám pro sebe. Rabi Jehuda mu řekl: Máš svědky? Řekl mu: Ne. Máš syny? Řekl mu: Ano. Řekl mu: Jsi věrohodný, abys učinil nezpůsobilým sebe, ale nejsi věrohodný, abys učinil nezpůsobilými své syny.

A řekl snad rabi Jehuda, že o synech není věrohodný? Vždyť se učí: „Uzná [prvorozeného]“ (Dt 21,17) – uzná ho před jinými. Odtud řekl rabi Jehuda: Člověk je věrohodný, když říká: Toto je můj prvorozený syn. A jako je věrohodný, když říká: Toto je můj prvorozený syn, tak je věrohodný, když říká: Tento můj syn je syn rozvedené nebo syn chalucy. A mudrci říkají: Není věrohodný.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Takto mu řekl: Podle tvých slov jsi pohan, a pohan nemá [způsobilost k] svědectví. Ravina řekl: Takto mu řekl: Máš syny? – Ano. Máš vnuky? – Ano. Řekl mu: Jsi věrohodný, abys učinil nezpůsobilými své syny, ale nejsi věrohodný, abys učinil nezpůsobilými své vnuky.

Tak se také učí: Rabi Jehuda říká: Člověk je věrohodný ohledně svého malého syna, a není věrohodný ohledně svého velkého syna. A rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: Ani malý není skutečně malý, ani velký není skutečně velký; nýbrž malý, který má syny, ten je velký; velký, který nemá syny, ten je malý.

A halacha je podle Rava Nachmana bar Jicchaka. Ale vždyť se učí [baraita] podle Raviny! – To bylo řečeno ohledně [verše] „uzná“.

Naši učitelé učili: Proselytovi, který přichází konvertovat v této době, řeknou: Co jsi viděl, že přicházíš konvertovat? Nevíš, že Izrael je v této době soužený, postrkovaný, zdeptaný a zmítaný a přicházejí na něj utrpení? Říká-li: Vím to a nejsem toho hoden, přijmou ho ihned.

A seznámí ho s některými lehkými přikázáními a s některými těžkými přikázáními; a seznámí ho s proviněním [ohledně] paběrků, zapomenutých snopů, okraje pole a desátku pro chudé; a seznámí ho s tresty za přikázání. Řeknou mu: Věz, že dokud jsi nepřišel do tohoto stavu, když jsi jedl lůj, nebyl jsi trestán vytětím; když jsi znesvětil Šabat, nebyl jsi trestán ukamenováním. A nyní, budeš-li jíst lůj, budeš trestán vytětím; znesvětíš-li Šabat, budeš trestán ukamenováním.

A jako ho seznámí s tresty za přikázání, tak ho seznámí s odměnou za ně. Řeknou mu: Věz, že budoucí svět je připraven jen pro spravedlivé, a Izrael v této době nemůže přijmout