Jevamot 71a יבמות

[Z něj, tj. z pesachu, nesmí jíst] – odpadnutí od víry diskvalifikuje [k pesachu], ale odpadnutí od víry nediskvalifikuje k desátku.

„Žádný neobřezaný z něj nesmí jíst“ (Ex 12,48) – k čemu mi „z něj“? Z něj nesmí jíst, ale smí jíst macesy a hořké byliny.

A bylo třeba napsat „neobřezaný“ a bylo třeba napsat „žádný cizinec“. Neboť kdyby Milosrdný napsal [jen] „neobřezaný“, [řekl bych, že je to] proto, že je odporný, ale cizinec, který odporný není, bych řekl, že ne. A kdyby Milosrdný napsal [jen] „žádný cizinec“, [řekl bych, že je to] proto, že jeho srdce nesměřuje k Nebesům, ale neobřezaný, jehož srdce k Nebesům směřuje, bych řekl, že ne. Je tedy třeba [obojího].

„Z něj“ [nejezte syrové] (Ex 12,9) – k čemu mi „z něj“? K tomu, co řekl Raba, [že] řekl rabi Jicchak.

Mistr řekl: Rabi Akiva říká: Není to třeba; hle, říká se „muž, muž“ (Lv 22,4) – aby se zahrnul neobřezaný. Ale řekni: aby se zahrnul truchlící! Rabi Josi bar rabi Chanina řekl: Písmo říká „žádný cizí“ (Lv 22,10) – cizost jsem ti [zakázal], a ne truchlení.

Řekni: a ne neobřízku! Vždyť je psáno „muž, muž“.

A proč volíš [takto]? Je logické, že měl zahrnout neobřízku, neboť [mnemotechnicky: „činy, vyťatí, v řeči, otrok“]: chybí mu čin, ten čin se týká jeho těla, je trestán vytětím [karet], [neobřízka] existovala už před vyřčením [Tóry] a obřízka jeho mužských potomků a otroků [mu pesach] znemožňuje.

Naopak, měl zahrnout truchlení, neboť nastává kdykoli, platí u mužů i u žen a není v jeho moci napravit se!

Tamtěch [důvodů] je víc. Rava řekl: I bez toho, že tamtěch je víc, nemůžeš [to] říci; Písmo říká „muž, muž“ – co je to, co se vyskytuje u muže a ne u ženy? Musíš říci, že to je neobřízka.

A rabi Akiva – co dělá s tím „usedlíkem a nádeníkem“? Rav Šemaja řekl: Aby se zahrnul obřezaný Arab a obřezaný Gibeóňan.

A jsou snad tito obřezaní? Vždyť jsme se učili: [Kdo řekne:] „Konam [= zasvěceno] je mi, abych měl prospěch z neobřezaných“ – smí [mít prospěch] z neobřezaných Izraelitů a nesmí z obřezaných pohanů; „Konam je mi, abych měl prospěch z obřezaných“ – smí z obřezaných pohanů a nesmí z neobřezaných Izraelitů!

Nýbrž aby se zahrnul proselyta, který se obřezal, ale neponořil, a nemluvně, které se narodilo obřezané; a [rabi Akiva] zastává názor, že je třeba z něj vycedit krev smlouvy.

A rabi Eliezer [je zde] v souladu se svým názorem, neboť říká: Proselyta, který se obřezal, ale neponořil, je řádný proselyta; a zastává názor, že z nemluvněte, které se narodilo obřezané, není třeba cedit krev smlouvy.

A rabi Eliezer – co dělá s tím „muž, muž“? Tóra mluvila jazykem lidí.

Rav Chama bar Ukva se ptal: Neobřezané nemluvně – smí se pomazat olejem z terumy? Brání neobřízka, [jejíž odstranění] ještě nenastalo v čase [obřízky], nebo nebrání?

Rabi Zera řekl: Pojď a slyš: Mám jen obřízku jeho mužských potomků v době přípravy [obětování pesachu] a jeho otroků v době jedení; odkud [víme], že se to, co je řečeno o jednom, má vztáhnout na druhé, a co je řečeno o druhém, na první? Písmo učí: „tehdy“, „tehdy“ (Ex 12,44.48) – k analogii [gezera šava].

Otroky lze pochopit, že jsou [u něj] v době jedení a nejsou v době přípravy, například když je mezitím koupil.

Ale mužští potomci, kteří jsou [u něj] v době jedení a nejsou v době přípravy – jak lze takový případ najít? Což ne tak, že se narodil mezi přípravou a jedením? Z toho plyne, že neobřízka, [jejíž odstranění] ještě nenastalo v čase, je neobřízkou!

Rava řekl: A myslíš si to? Milosrdný řekl: „Ať mu je obřezán každý muž, a pak se přiblíží, aby ho připravil“ (Ex 12,48) – a tento není způsobilý k obřízce! Nýbrž o čem zde jednáme? Například když ho postihla horečka.

Ale ať mu dají [lhůtu] celých sedm [dnů], (neboť Šmuel řekl: Postihla-li ho horečka, dávají mu celých sedm [dnů na zotavení]); [jde o případ], kdy mu dali celých sedm [dnů] a měli by ho obřezat ráno [osmého dne, v předvečer pesachu]. [Ale] potřebujeme