Proto Písmo praví: „Neboť jako oběť za hřích, tak oběť za provinění“ (Lv 14,13): jako oběť za hřích vyžaduje podání krve a tukových částí na oltáři, tak i oběť za provinění vyžaduje podání krve a tukových částí na oltáři.
תלמוד לומר (ויקרא יד, יג) כי כחטאת האשם הוא מה חטאת טעונה מתן דמים ואימורים לגבי מזבח אף אשם טעון מתן דמים ואימורים לגבי מזבח
A kdyby ji Písmo nevrátilo [do pravidla], řekl bych: v čem byla vyčleněna, v tom byla vyčleněna, a v čem nebyla vyčleněna, v tom nebyla vyčleněna. I zde bych řekl: manželka bratra, která byla dovolena, je dovolena; ostatní zakázané příbuzné ne.
ואי לא אהדריה קרא ה"א למאי דנפק נפק ולמאי דלא נפק לא נפק ה"נ ה"א אשת אח דאישתרא אישתראי שאר עריות לא
Nýbrž myslel bych, že se to odvodí analogií [ma mecinu] z manželky bratra: jako manželka bratra vstupuje do levirátního sňatku, tak ať i sestra manželky vstoupí do levirátního sňatku.
אלא סד"א תיתי במה מצינו מאשת אח מה אשת אח מייבמה אף אחות אשה תתייבם
A odkud víme, že říkáme: „Protože bylo dovoleno, bylo dovoleno [i ostatní]“? Neboť se učí [v baraitě]: Malomocný, jehož osmý den připadl na předvečer Pesachu a toho dne měl výron semene a ponořil se – řekli mudrci: Ačkoli jiný, kdo se ponořil a čeká na západ slunce [tevul jom], nevstupuje, tento vstupuje.
ומנא תימרא דאמרינן הואיל ואישתרי אישתרי דתניא מצורע שחל שמיני שלו בערב הפסח וראה קרי בו ביום וטבל אמרו חכמים אע"פ שאין טבול יום אחר נכנס זה נכנס
Je lépe, ať přijde přikázání, za [jehož zanedbání] je trest vyobcování, a odsune přikázání, za něž není trest vyobcování. A řekl rabi Jochanan: Podle Tóry v tom není ani přikázání [ale jen nařízení mudrců],
מוטב שיבא עשה שיש בו כרת וידחה עשה שאין בו כרת ואמר ר' יוחנן דבר תורה אפי' עשה לית ביה
neboť je řečeno: „A Jóšafat se postavil ve shromáždění Judy… před nové nádvoří“ (2Pa 20,5). Co je „nové nádvoří“? Řekl (rabi Jochanan): Že o něm zavedli nové věci a řekli: Kdo se ponořil a čeká na západ slunce, nevstoupí do levitského tábora.
שנאמר (דברי הימים ב כ, ה) ויעמוד יהושפט בקהל יהודה לפני החצר החדשה מאי חצר החדשה אמר (ר' יוחנן) שחדשו בה דברים ואמרו טבול יום לא יכנס למחנה לויה
A řekl Ula: Jaký je důvod? Protože mu bylo dovoleno [vstoupit] kvůli jeho malomocenství, bylo mu dovoleno i kvůli jeho výronu. – Je to snad srovnatelné? Podle Uly
ואמר עולא מה טעם הואיל והותר לצרעתו הותר לקרויו מי דמי לדעולא
Originál: Yevamot 7b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.