…deset posvěcení [rukou a nohou]. Ale podle mudrců by jich bylo jen devět? Mudrci ti odpovědí: Poslední posvěcení, když svléká svatá roucha a obléká všední šaty, vykonává tam [a tak jich je deset].
עשרה קידושין אלא לרבנן תשעה הוו אמרי לך רבנן קידושא בתרא כי פשיט בגדי קדש ולביש בגדי חול עביד ליה התם
Mudrci učili: „A Áron přijde ke stanu setkávání“ (Lv 16,23). Proč přichází? Přichází jen proto, aby vynesl lžíci a pánev [na uhlíky], neboť celý oddíl je řečen v pořadí, kromě tohoto verše. Jaký je důvod?
ת"ר (ויקרא טז, כג) ובא אהרן אל אהל מועד למה הוא בא אינו בא אלא להוציא את הכף ואת המחתה (שכל) הפרשה כולה נאמרה על הסדר חוץ מפסוק זה מאי טעמא
Řekl Rav Chisda: Máme tradici o pěti ponořeních a deseti posvěceních, jež velekněz v ten den vykonává; a kdyby [verše šly] v pořadí, našel bys jen tři ponoření a šest posvěcení.
אמר רב חסדא גמירי חמש טבילות ועשרה קידושין טובל כהן גדול ומקדש בו ביום ואי כסדרן לא משכחת להו אלא שלש טבילות וששה קידושין
Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Jehuda: Odkud [víme] o pěti ponořeních a deseti posvěceních, jež velekněz v ten den vykonává? Verš říká: „A Áron přijde ke stanu setkávání a svlékne lněná roucha… a omyje své tělo vodou na svatém místě a oblékne svá roucha a vyjde a vykoná…“ (Lv 16,23–24). Tak ses naučil, že každý, kdo přechází od služby ke službě, potřebuje ponoření.
תניא אמר ר' יהודה מנין לחמש טבילות ועשרה קידושין שטובל כהן גדול ומקדש בו ביום ת"ל ובא אהרן אל אהל מועד ופשט את בגדי הבד ורחץ בשרו במים במקום קדוש ולבש את בגדיו ויצא ועשה הא למדת שכל המשנה מעבודה לעבודה טעון טבילה
Řekl Rabi: Odkud [víme] o pěti ponořeních a deseti posvěceních, jež velekněz v ten den vykonává? Neboť je řečeno: „Svatou lněnou suknici obleče, lněné spodky budou na jeho těle, lněným pásem se opáše a lněnou čapku si oviní; to jsou svatá roucha, omyje své tělo vodou a obleče je“ (Lv 16,4). Tak ses naučil, že každý, kdo přechází od služby ke službě, potřebuje ponoření. A [verš] říká: „to jsou svatá roucha“ – všechna roucha jsou přirovnána jedno k druhému.
אמר רבי מנין לחמש טבילות ועשרה קידושין שטובל כהן גדול ומקדש בו ביום שנאמר (ויקרא טז, ד) כתונת בד קודש ילבש ומכנסי בד יהיו על בשרו ובאבנט בד יחגור ובמצנפת בד יצנוף בגדי קדש הם ורחץ במים את בשרו ולבשם הא למדת שכל המשנה מעבודה לעבודה טעון טבילה ואומר בגדי קדש הם הוקשו כל הבגדים כולן זה לזה
A je pět služeb: ranní stálá oběť ve zlatých rouchách; služba dne v bílých rouchách; jeho beran a beran lidu ve zlatých rouchách; [vynesení] lžíce a pánve v bílých rouchách; odpolední stálá oběť ve zlatých rouchách.
וחמש עבודות הן תמיד של שחר בבגדי זהב עבודת היום בבגדי לבן אילו ואיל העם בבגדי זהב כף ומחתה בבגדי לבן תמיד של בין הערבים בבגדי זהב
Rabi Elazar, syn rabiho Šimona, říká: [Plyne to] z úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže tam, kde není nutné ponoření, je nutné posvěcení, tam, kde je nutné ponoření, není snad logické, že je nutné posvěcení?
ר"א ברבי שמעון אומר ק"ו ומה במקום שאין טעון טבילה טעון קידוש מקום שטעון טבילה אינו דין שטעון קידוש
Mohl bys říci: Jako tam jedno posvěcení, tak i zde jedno posvěcení. Verš říká: „A Áron přijde ke stanu setkávání a svlékne lněná roucha, která oblékl“ (Lv 16,23). Proč verš říká „která oblékl“? Svléká snad člověk něco jiného než to, co oblékl? Nýbrž aby přirovnal svlékání k oblékání: jako oblékání vyžaduje posvěcení, tak i svlékání vyžaduje posvěcení.
אי מה להלן קידוש אחד אף כאן קידוש אחד ת"ל (ויקרא טז, כג) ובא אהרן אל אהל מועד ופשט את בגדי הבד אשר לבש מה ת"ל אשר לבש כלום אדם פושט אלא מה שלבש אלא להקיש פשיטה ללבישה מה לבישה טעון קידוש אף פשיטה טעון קידוש
Řekl rabi Jehuda: Odkud [víme] o pěti ponořeních a deseti posvěceních, jež velekněz v ten den vykonává? Verš říká: „A Áron přijde ke stanu setkávání… a omyje své tělo vodou na svatém místě“ (Lv 16,23–24). Tak ses naučil, že každý, kdo přechází od služby ke službě, potřebuje ponoření. Našli jsme [to pro přechod] od bílých rouch ke zlatým; od zlatých rouch k bílým – odkud?
א"ר יהודה מנין לחמש טבילות ועשרה קידושין שטובל כהן גדול ומקדש בו ביום תלמוד לומר ובא אהרן אל אהל מועד ורחץ את בשרו במים במקום קדוש הא למדת שכל המשנה מעבודה לעבודה טעון טבילה אשכחן מבגדי לבן לבגדי זהב מבגדי זהב לבגדי לבן מנין
Originál: Yoma 32a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.