Joma 32b יומא

Ve škole rabiho Jišmaela se učilo: [Plyne to] z úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže zlatá roucha, v nichž kohen nevstupuje dovnitř [do Svatyně svatých], vyžadují ponoření, bílá roucha, v nichž dovnitř vstupuje, není snad logické, že vyžadují ponoření? Lze to vyvrátit: zlatá roucha jsou zvláštní tím, že jejich smíření je větší. Nýbrž [rabi Jehuda] to vyvozuje z [výkladu] Rabiho.

Řekl Rabi: Odkud [víme] o pěti ponořeních a deseti posvěceních, jež velekněz v ten den vykonává? Verš říká: „Svatou lněnou suknici obleče“ (Lv 16,4). Tak ses naučil, že každý, kdo přechází od služby ke službě, potřebuje ponoření. Našli jsme [to pro přechod] od zlatých rouch k bílým; od bílých rouch ke zlatým – odkud?

Ve škole rabiho Jišmaela se učilo: [Plyne to] z úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže bílá roucha, jejichž smíření není velké, vyžadují ponoření, zlatá roucha, jejichž smíření je velké, není snad logické, že vyžadují ponoření?

Lze to vyvrátit: bílá roucha jsou zvláštní tím, že se v nich vstupuje dovnitř. To je to, co [baraita] učí: „A [verš] říká: ‚to jsou svatá roucha, omyje své tělo vodou a obleče je‘.“

A je pět služeb: ranní stálá oběť ve zlatých rouchách; služba dne v bílých rouchách; jeho beran a beran lidu ve zlatých rouchách; [vynesení] lžíce a pánve v bílých rouchách; odpolední stálá oběť ve zlatých rouchách.

A odkud [víme], že každé jednotlivé ponoření vyžaduje dvě posvěcení? Verš říká: „a svlékne a omyje“, „a omyje a obleče“. Vždyť je to napsáno o ponoření! Není-li to potřeba pro ponoření, které [Rabi] vyvozuje z „to jsou svatá roucha“, vztáhni to na posvěcení.

Ať to tedy Milosrdný [v Tóře] napíše výrazem posvěcení! To nás učí, že ponoření je jako posvěcení: jako posvěcení [se koná] na svatém místě, tak i ponoření na svatém místě.

A rabi Jehuda – odkud má posvěcení? Vyvozuje to z [výroku] rabiho Elazara, syna rabiho Šimona.

Řekl Rav Chisda: Tento [výrok] Rabiho se odchyluje od [názoru] rabiho Meira i od [názoru] mudrců. Odchyluje se od mudrců, neboť mudrci říkají, že posvěcuje, když je oblečen, a on říká, že posvěcuje, když svléká. A odchyluje se od rabiho Meira, neboť rabi Meir říká, že toto poslední posvěcení koná oblečen, a on říká, že posvěcuje, když svléká.

Řekl Rav Acha bar Jaakov: Všichni souhlasí, že při druhém posvěcení nejprve obleče a potom posvěcuje. Jaký je důvod? Neboť verš říká: „nebo když přistupují k oltáři“ (Ex 30,20) – [posvěcuje] ten, komu chybí jen přistoupení; vylučuje se ten, komu chybí obléknutí i přistoupení.

Řekl Rav Acha, syn Ravy, Rav Ašimu: Rav Chisda nezastává [názor] Rava Achy a Rav Acha nezastává [názor] Rava Chisdy, neboť kdyby tomu tak bylo, podle Rabiho by bylo patnáct posvěcení.

„Přinesli mu stálou oběť, on ji karac atd.“ Co znamená karac? Řekl Ula: Je to výraz pro zabíjení. Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Jaký verš [to dokládá]? „Egypt je překrásná jalovice, karac přichází od severu, přichází“ (Jr 46,20). Jak z toho plyne [tento význam]? Jak to překládá Rav Josef [do aramejštiny]: „Krásným královstvím byl Egypt, vražedné národy ze severu na něj přijdou.“ Jak velkou část přeřízne? Řekl Ula: Větší část obou [orgánů, průdušnice i jícnu].

A tak řekl i rabi Jochanan: větší část obou. A i Reš Lakiš soudí: větší část obou; neboť řekl Reš Lakiš: Proč, když jsme se učili, že větší část jednoho [orgánu] je jako celý, jsme se učili: větší část jednoho u ptáka a větší část dvou u dobytka? Protože jsme se učili: „Přinesli mu stálou oběť, on ji karac a jiný za něj dokončil porážku, a [velekněz] přijal krev a pokropil ji.“ Mohl bys myslet, že když nedokončil, je to neplatné –

Mohl bys myslet, že když nedokončil, je to neplatné? Pokud tak, byla by to služba [vykonaná] jiným, a učili jsme se: Všechny služby Dne smíření jsou platné jen jím [veleknězem]! Takto to myslí: Mohl bys myslet, že je to neplatné podle nařízení mudrců –