Joma 39a יומא

Přijde-li [zákazník] odměřit naftu, řekne mu: Odměř si sám. Přijde-li odměřit balzám, řekne mu: Počkej na mě, ať měřím s tebou, abychom se navoněli já i ty.

Ve škole rabiho Jišmaela se učilo: Přestoupení otupuje srdce člověka, neboť je řečeno: „a nebudete se jimi poskvrňovat, abyste se jimi nestali poskvrněnými“ (Lv 11,43) – nečti „poskvrněnými“ [venitmetem], nýbrž „otupělými“ [venitamtem].

Mudrci učili: „nebudete se jimi poskvrňovat, abyste se jimi nestali poskvrněnými“ – když člověk poskvrní sám sebe trochu, poskvrní ho hodně; [když se poskvrní] dole, poskvrní ho shůry; [když se poskvrní] na tomto světě, poskvrní ho pro budoucí svět.

Mudrci učili: „posvěťte se a buďte svatí“ (Lv 11,44) – když člověk posvětí sám sebe trochu, posvětí ho hodně; [když se posvětí] dole, posvětí ho shůry; [když se posvětí] na tomto světě, posvětí ho pro budoucí svět.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Řekl jim správce“.

MIŠNA: Zamíchal v urně a vytáhl dva losy; na jednom bylo napsáno „pro Jméno“ a na druhém bylo napsáno „pro Azazela“. Zástupce [byl] po jeho pravici a předák otcovského domu po jeho levici. Vyšel-li [los] pro Jméno v jeho pravici, zástupce mu říká: Můj pane, veleknězi, zvedni svou pravici. A vyšel-li [los] pro Jméno v jeho levici, předák otcovského domu mu říká: Můj pane, veleknězi, zvedni svou levici.

Položil je na oba kozly a řekl: „Hospodinu oběť za hřích.“ Rabi Jišmael říká: Nemusel říkat „oběť za hřích“, nýbrž [jen] „Hospodinu“. A oni po něm odpovídají: Požehnáno budiž jméno slávy Jeho království navždy a navěky.

GEMARA: Proč musí míchat v urně? Aby [los] nevybíral úmyslně a nebral ho.

Řekl Rava: Urna byla dřevěná, byla všední a pojala jen dvě ruce.

Namítl Ravina: Je pochopitelné, že pojala jen dvě ruce – aby nevybíral úmyslně a nebral. Ale [proč] všední? Ať je posvěcená! Pokud tak, byla by to dřevěná služební nádoba, a dřevěné služební nádoby neděláme. Ať ji tedy udělají ze stříbra, ať ji udělají ze zlata! Tóra šetří majetek Izraele.

Naše mišna není podle tohoto tanny, neboť se učí: Rabi Jehuda říká jménem rabiho Eliezera: Zástupce a velekněz vkládají ruce do urny. Vyjde-li [los pro Jméno] v pravici velekněze, zástupce mu říká: Můj pane, veleknězi, zvedni svou pravici. A vyjde-li v pravici zástupce, předák otcovského domu říká veleknězi: Promluv své slovo.

Ať mu to řekne zástupce! Protože [los] nevyšel v jeho ruce, je sklíčený.

V čem se liší? Jeden soudí, že pravice zástupce je lepší než levice velekněze, a druhý soudí, že jsou si rovny.

A kdo je ten tanna, který se přou s rabim Jehudou? Je to rabi Chanina, zástupce kohanim, neboť se učí: Rabi Chanina, zástupce kohanim, říká: Proč je zástupce po jeho pravici? Aby v případě, že velekněze postihne nezpůsobilost, vstoupil zástupce a sloužil místo něj.

Mudrci učili: Po čtyřicet let, kdy sloužil Šimon Spravedlivý, vycházel los [pro Jméno] v pravici; od té doby vycházel někdy v pravici a někdy v levici. A pruh šarlatové vlny zbělal; od té doby někdy zbělal a někdy nezbělal. A západní lampa hořela; od té doby někdy hořela a někdy zhasla.

A oheň hranice sílil, a kohanim nemuseli na hranici přinášet dřevo kromě dvou polen, aby splnili přikázání o dřevu; od té doby někdy sílil a někdy nesílil, a kohanim nepřestávali přinášet dřevo na hranici po celý den.

A požehnání bylo vloženo do omeru, do dvou chlebů a do předkladných chlebů: každý kohen, na nějž připadl [kousek] velikosti olivy, někdo ho jedl a nasytil se a někdo ho jedl a ještě nechal. Od té doby bylo do omeru, do dvou chlebů a do předkladných chlebů vloženo prokletí, a na každého kohena připadal [kousek] velikosti fazole. Skromní stahovali ruce a žrouti brali a jedli. A stalo se, že jeden vzal svůj díl i díl svého druha, a nazývali ho Ben