Talmud česky

Joma 38b יומא

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 38b · 16 segmentů

Struktura debaty:Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
a z tvého ti budou dávat. Nikdo se nedotkne toho, co je připraveno pro druhého, a žádné království se nedotkne druhého ani o vlas.
ומשלך יתנו לך אין אדם נוגע במוכן לחבירו ואין מלכות נוגעת בחברתה אפי' כמלא נימא
2
„Hugras ben Levi atd.“ Učí se: Když pozvedal hlas v melodii, vkládal si palec do úst a kladl prst mezi struny [hlasu], až se jeho bratři kohanim náhle zakláněli dozadu.
הוגרס בן לוי וכו' תניא כשהוא נותן קולו בנעימה מכניס גודלו לתוך פיו ומניח אצבעו בין הנימין עד שהיו אחיו הכהנים נזקרים בבת ראש לאחוריהם
3
Mudrci učili: Ben Kamcar nechtěl učit o umění psaní. Říkali o něm, že bral čtyři pera mezi prsty, a bylo-li slovo o čtyřech písmenech, napsal je naráz. Řekli mu: Proč jsi nechtěl učit? Všichni [ostatní] našli odpověď na svá slova, Ben Kamcar nenašel odpověď na svá slova. O prvních je řečeno: „Památka spravedlivého je k požehnání“ (Př 10,7), a o Ben Kamcarovi a jeho druzích je řečeno: „ale jméno svévolníků shnije“ (Př 10,7).
ת"ר בן קמצר לא רצה ללמד על מעשה הכתב אמרו עליו שהיה נוטל ד' קולמוסין בין אצבעותיו ואם היתה תיבה של ד' אותיות היה כותבה בבת אחת אמרו לו מה ראית שלא ללמד כולן מצאו תשובה לדבריהם בן קמצר לא מצא תשובה לדבריו על הראשונים נאמר (משלי י, ז) זכר צדיק לברכה ועל בן קמצר וחביריו נאמר (משלי י, ז) ושם רשעים ירקב
4
Co znamená „jméno svévolníků shnije“? Řekl rabi Elazar: Jejich jména pokryje hniloba, takže [děti] jejich jmény nenazýváme. Namítl Ravina: Stalo se s Doegem ben Josefem, kterého [jeho otec] zanechal jeho matce jako malého syna. Každý den ho jeho matka měřila na dlaně a dávala Chrámu jeho váhu ve zlatě. A když zvítězil nepřítel, zabila ho a snědla ho.
מאי ושם רשעים ירקב אמר ר' אלעזר רקביבות תעלה בשמותן דלא מסקינן בשמייהו מתיב רבינא מעשה בדואג בן יוסף שהניחו [אביו] בן קטן לאמו בכל יום היתה אמו מודדתו בטפחים ונותנת משקלו של זהב לבית המקדש וכשגבר אויב טבחתו ואכלתו
5
A nad ní naříkal Jeremjáš: „Což mají ženy jíst svůj plod, nemluvňata, jež hýčkaly?“ (Pl 2,20). Duch svatosti odpovídá a říká: „Což má být zabit ve svatyni Hospodinově kněz a prorok?“ (Pl 2,20). Pohleď, co ho potkalo!
ועליה קונן ירמיה (איכה ב, כ) אם תאכלנה נשים פרים עוללי טפוחים משיבה רוח הקדש ואומרת אם יהרג במקדש ה' כהן ונביא חזי מאי סליק ביה
6
Řekl rabi Elazar: Spravedlivý – sám od sebe, a svévolník – od svého druha. Spravedlivý sám od sebe, neboť je psáno: „Památka spravedlivého je k požehnání“; a svévolník od svého druha, neboť je psáno: „ale jméno svévolníků shnije“.
אמר ר' אלעזר צדיק מעצמו ורשע מחבירו צדיק מעצמו דכתיב זכר צדיק לברכה ורשע מחבירו דכתיב ושם רשעים ירקב
7
Řekl Ravina jednomu z učenců, který před ním přednášel agadu: Odkud je ta věc, kterou řekli mudrci: „Památka spravedlivého je k požehnání“? Řekl mu: Vždyť je psáno: „Památka spravedlivého je k požehnání“ (Př 10,7). [Řekl mu:] Odkud to máme z Tóry? Neboť je psáno: „A Hospodin řekl: Mám zatajit před Abrahamem, co činím?“ (Gn 18,17), a je psáno: „vždyť Abraham se jistě stane velkým a mocným národem“ (Gn 18,18).
אמר ליה רבינא לההוא מרבנן דהוה מסדר אגדתא קמיה מנא הא מילתא דאמור רבנן זכר צדיק לברכה א"ל דהא כתיב זכר צדיק לברכה מדאורייתא מנא לן דכתיב (בראשית יח, יז) וה' אמר המכסה אני מאברהם אשר אני עושה וכתיב (בראשית יח, יח) ואברהם היו יהיה לגוי גדול ועצום
8
Odkud je ta věc, kterou řekli mudrci: „jméno svévolníků shnije“? Řekl mu: Vždyť je psáno: „ale jméno svévolníků shnije“. [Řekl mu:] Odkud to máme z Tóry? Neboť je psáno: „a stanoval až u Sodomy“ (Gn 13,12), a je psáno: „a muži Sodomy byli zlí a velmi hříšní proti Hospodinu“ (Gn 13,13).
מנא הא מילתא דאמור רבנן שם רשעים ירקב א"ל דהא כתיב ושם רשעים ירקב מדאורייתא מנא לן דכתיב (בראשית יג, יב) ויאהל עד סדום וכתיב ואנשי סדום רעים וחטאים לה' מאד
9
Řekl rabi Elazar: [Je] spravedlivý, který bydlel mezi dvěma svévolníky a nenaučil se z jejich skutků, a svévolník, který bydlel mezi dvěma spravedlivými a nenaučil se z jejich skutků. Spravedlivý, který bydlel mezi dvěma svévolníky a nenaučil se z jejich skutků – to je Obadjáš; svévolník, který bydlel mezi dvěma spravedlivými a nenaučil se z jejich skutků – to je Esav.
אמר ר' אלעזר צדיק דר בין שני רשעים ולא למד ממעשיהם רשע דר בין שני צדיקים ולא למד ממעשיהם צדיק דר בין שני רשעים ולא למד ממעשיהם עובדיה רשע דר בין שני צדיקים ולא למד ממעשיהם זה עשו
10
Řekl rabi Elazar: Z požehnání spravedlivých se učíš kletbu pro svévolníky, a z kletby svévolníků se učíš požehnání pro spravedlivé. Z požehnání spravedlivých se učíš kletbu pro svévolníky, neboť je psáno: „Neboť jsem ho poznal, aby přikázal atd.“ (Gn 18,19), a hned za tím je psáno: „A Hospodin řekl: Křik Sodomy a Gomory, že je veliký“ (Gn 18,20).
(אמר) ר' אלעזר מברכתן של צדיקים אתה למד קללה לרשעים ומקללתן של רשעים אתה למד ברכה לצדיקים מברכתן של צדיקים אתה למד קללה לרשעים דכתיב (בראשית יח, יט) כי ידעתיו למען אשר יצוה וגו' וכתיב בתריה (בראשית יח, כ) ויאמר ה' זעקת סדום ועמורה כי רבה
11
A z kletby svévolníků se učíš požehnání pro spravedlivé, neboť je psáno: „a muži Sodomy byli zlí a hříšní proti Hospodinu“ (Gn 13,13), [a za tím:] „A Hospodin řekl Abramovi, když se od něho oddělil Lot“ (Gn 13,14). Řekl rabi Elazar: I kvůli jedinému spravedlivému byl svět stvořen, neboť je řečeno: „A Bůh viděl světlo, že je dobré“ (Gn 1,4), a „dobrý“ není nic jiného než spravedlivý, neboť je řečeno: „Řekněte spravedlivému, že je dobrý“ (Iz 3,10).
ומקללתן של רשעים אתה למד ברכה לצדיקים דכתיב ואנשי סדום רעים וחטאים לה' וה' אמר אל אברם אחרי הפרד לוט מעמו (אמר) ר' אלעזר אפי' בשביל צדיק אחד עולם נברא שנאמר (בראשית א, ד) וירא אלהים את האור כי טוב ואין טוב אלא צדיק שנאמר (ישעיהו ג, י) אמרו צדיק כי טוב
12
Řekl rabi Elazar: Každý, kdo zapomene něco ze svého studia, způsobuje vyhnanství svým synům, neboť je řečeno: „zapomněl jsi na Tóru svého Boha, i já zapomenu na tvé syny“ (Oz 4,6). Rabi Abahu řekl: Svrhnou ho z jeho velikosti, neboť je řečeno: „protože jsi zavrhl poznání, i já tě zavrhnu, abys mi nebyl knězem“ (Oz 4,6).
(אמר) ר' אלעזר כל המשכח דבר מתלמודו גורם גלות לבניו שנאמר ותשכח תורת אלהיך אשכח בניך גם אני ר' אבהו אמר מורידין אותו מגדולתו שנאמר כי אתה הדעת מאסת ואמאסך מכהן לי
13
Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Spravedlivý neodchází ze světa, dokud není stvořen spravedlivý jako on, neboť je řečeno: „A slunce vychází a slunce zapadá“ (Kaz 1,5) – dříve než zhaslo slunce Eliho, vzešlo slunce Šmuela z Ramy. Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Svatý, budiž požehnán, viděl, že spravedlivých je málo; vstal a zasadil je v každém pokolení, neboť je řečeno: „neboť Hospodinovy jsou pilíře země a postavil na nich svět“ (1S 2,8).
אמר ר' חייא בר אבא אמר ר' יוחנן אין צדיק נפטר מן העולם עד שנברא צדיק כמותו שנאמר (קהלת א, ה) וזרח השמש ובא השמש עד שלא כבתה שמשו של עלי זרחה שמשו של שמואל הרמתי (אמר) ר' חייא בר אבא א"ר יוחנן ראה הקדוש ברוך הוא שצדיקים מועטין עמד ושתלן בכל דור ודור שנא' (שמואל א ב, ח) כי לה' מצוקי ארץ וישת עליהם תבל
14
Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: I kvůli jedinému spravedlivému svět trvá, neboť je řečeno: „ale spravedlivý je základem světa“ (Př 10,25). Rabi Chija sám řekl: Odtud: „Nohy svých zbožných střeží“ (1S 2,9). „Svých zbožných“ znamená mnoho! Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Psáno je „svého zbožného“.
(אמר) ר' חייא בר אבא א"ר יוחנן אפי' בשביל צדיק אחד העולם מתקיים שנאמר (משלי י, כה) וצדיק יסוד עולם ר' חייא דידיה אמר מהכא (שמואל א ב, ט) רגלי חסידיו ישמור חסידיו טובא משמע אמר רב נחמן בר יצחק חסידו כתיב
15
Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Jakmile uplynula většina let člověka a nezhřešil, už nezhřeší, neboť je řečeno: „Nohy svých zbožných střeží“. Ve škole rabiho Šily říkali: Jakmile se mu naskytne příležitost k přestoupení poprvé a podruhé a nezhřeší, už nezhřeší, neboť je řečeno: „Nohy svých zbožných střeží“.
(אמר) ר' חייא בר אבא אמר ר' יוחנן כיון שיצאו רוב שנותיו של אדם ולא חטא שוב אינו חוטא שנאמר רגלי חסידיו ישמור דבי ר' שילא אמרי כיון שבאה לידו דבר עבירה פעם ראשונה ושניה ואינו חוטא שוב אינו חוטא שנאמר רגלי חסידיו ישמור
16
Řekl Reš Lakiš: Co znamená, co je psáno: „Posměvačům se On posmívá, ale pokorným dává milost“ (Př 3,34)? Kdo se přichází poskvrnit, tomu otevírají; kdo se přichází očistit, tomu pomáhají. Ve škole rabiho Jišmaela se učilo: Podobá se to člověku, který prodával naftu a balzám:
אמר ריש לקיש מאי דכתיב (משלי ג, לד) אם ללצים הוא יליץ ולענוים יתן חן בא לטמא פותחין לו בא לטהר מסייעין אותו תנא דבי רבי ישמעאל משל לאדם שהיה מוכר נפט ואפרסמון

Originál: Yoma 38b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu