[o tom] je přece psáno: „k uchování pro očistnou vodu“ (Nu 19,9)! Nýbrž k vyloučení vhození cedrového dřeva, yzopu a šarlatu, které nejsou [součástí] samotné jalovice.
(במדבר יט, ט) למשמרת למי נדה כתיב אלא למעוטי השלכת עץ ארז ואזוב ושני תולעת דלאו גופה דפרה נינהו
Bylo řečeno: Porážka jalovice laikem – rabi Ami řekl: je platná; a rabi Jicchak Nafcha řekl: je neplatná. Ula řekl: je platná, a někteří říkají: je neplatná.
איתמר שחיטת פרה בזר ר' אמי אמר כשרה ור' יצחק נפחא אמר פסולה עולא אמר כשרה ואמרי לה פסולה
Odkud [víme], že se zahrnuje její porážka, přijetí její krve, kropení její krví, její spálení a vhození cedrového dřeva, yzopu a šarlatu? Verš říká „zákon“ (Nu 19,2). Mohl bys myslet, že zahrnuji i sbírání jejího popela, nabírání vody a posvěcení? Verš říká „toto“.
מניין לרבות שחיטתה וקבלת דמה והזאת דמה ושריפתה והשלכת עץ ארז ואזוב ושני תולעת ת"ל תורה יכול שאני מרבה אף אסיפת אפרה ומילוי מים וקידוש ת"ל זאת
A proč jsi uznal za vhodné zahrnout tyto a vyloučit tyto? Poté, co Písmo zahrnulo i vyloučilo, řekl jsem: Hle, učíme se všechny od kropení její vodou: jako kropení její vodou není platné [provedené] ženou jako mužem a je platné jen ve dne, tak i já zahrnu její porážku, přijetí její krve, kropení její krví, její spálení a vhození cedrového dřeva, yzopu a šarlatu,
ומה ראית לרבות את אלו ולהוציא את אלו אחר שריבה הכתוב ומיעט אמרת הרי אנו למדין כולן מהזאת מימיה מה הזאת מימיה אינן כשרין באשה כבאיש ואין כשרין אלא ביום אף אני אביא שחיטתה וקבלת דמה והזאת דמה ושריפתה והשלכת עץ ארז ואזוב ושני תולעת
protože nejsou platné [provedené] ženou jako mužem a jsou platné jen ve dne. A vylučuji sbírání jejího popela, nabírání vody a posvěcení, protože jsou platné [provedené] ženou jako mužem a jsou platné ve dne i v noci.
הואיל ואין כשרין באשה כבאיש אין כשרין אלא ביום ומוציא אני אסיפת אפרה ומילוי מים וקידוש הואיל וכשרין באשה כבאיש כשרין נמי ביום ובלילה
A jaké je to vyvrácení? Řekneš-li, že protože jsou neplatné [provedené] ženou, jsou neplatné i laikem – kropení její vodou dokazuje [opak]: je neplatné ženou, a platné laikem!
„A dáte ji Elazarovi, knězi“ (Nu 19,3) – ji [dáte] Elazarovi, ale v budoucích pokoleních ne Elazarovi. Někteří říkají: v budoucích pokoleních veleknězi; a někteří říkají: v budoucích pokoleních prostému knězi.
(במדבר יט, ג) ונתתם אותה אל אלעזר הכהן אותה לאלעזר ולא לדורות לאלעזר איכא דאמרי לדורות בכהן גדול ואיכא דאמרי לדורות בכהן הדיוט
Je to pochopitelné podle toho, kdo říká: v budoucích pokoleních prostému knězi. Ale podle toho, kdo říká: v budoucích pokoleních veleknězi – odkud to má? Vyvozuje to [ze shodného výrazu] „ustanovení“ – „ustanovení“ od Dne smíření.
בשלמא למ"ד לדורות בכהן הדיוט שפיר אלא למאן דאמר לדורות בכהן גדול מנא ליה גמר חוקה חוקה מיום הכפורים
„a vyvede ji“ – aby s ní nevyváděl jinou; jak jsme se učili: Nechtěla-li jalovice vyjít, nevyvádějí s ní černou, aby se neříkalo: Porazili černou; ani nevyvádějí s ní [jinou] rudou, aby se neříkalo: Porazili dvě. Rabi říká: Není to z tohoto důvodu, nýbrž protože je řečeno: „ji“ (Nu 19,3) – ji samotnou.
והוציא אותה שלא יוציא אחרת עמה כדתנן לא היתה פרה רוצה לצאת אין מוציאין עמה שחורה שלא יאמרו שחורה שחטו ואין מוציאין עמה אדומה שלא יאמרו שתים שחטו ר' אומר לא מן השם הוא זה אלא משום שנאמר (במדבר יט, ג) אותה לבדה
A první tanna – vždyť je psáno „ji“! Kdo je první tanna? Rabi Šimon, který vykládá důvody veršů. Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je,
ות"ק הא כתיב אותה מאן ת"ק ר"ש היא דדריש טעמיה דקרא מאי בינייהו איכא בינייהו
Originál: Yoma 42b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.