Joma 52a יומא

vejít přímo. A rabi Josi ti řekne: Izrael je milovaný, neboť Písmo nevyžaduje, aby měl prostředníka.

A rabi Jehuda – ať vejde mezi svícnem a zdí! [Nevejde, protože by] mu zčernaly šaty.

Rabi Natan řekl: O lokti trakkin mudrci nerozhodli, zda je jako vnitřek, nebo jako vnějšek.

Ravina to napadl: Jaký je důvod? Pokud řekneš, že proto, že je psáno: „A dům, který král Šlomo vystavěl Hospodinu – šedesát loket jeho délka, dvacet jeho šířka a třicet loket jeho výška“ (1Kr 6,2), a je psáno: „A čtyřicet loket byl dům, to jest chrám, vpředu“ (1Kr 6,17), a je psáno: „A před svatyní nejsvětější dvacet loket délky, dvacet loket šířky a dvacet loket jeho výška“ (1Kr 6,20) – a nevíme, zda loket trakkin patří k těm dvaceti, nebo k těm čtyřiceti.

Ale možná nepatří ani k dvaceti, ani ke čtyřiceti; [Písmo] počítá vnitřní prostor a zdi nepočítá. Věz, že všude, kde počítá zdi, počítá i jej.

Neboť jsme se [v Mišně] učili: Chrámová budova byla sto na sto, o výšce sto. Zeď předsíně pět [loket] a předsíň jedenáct; zeď chrámu šest a jeho délka čtyřicet loket; a loket trakkin; a dvacet loket Svatyně svatých; zeď chrámu šest, komůrka šest a zeď komůrky pět.

Spíše [jde o] jeho svatost – zda je jako vnitřek, nebo jako vnějšek.

A to je to, co řekl rabi Jochanan: Josef z Hucal se tázal: „A svatyni nejsvětější uvnitř domu, vevnitř, připravil, aby tam dal Hospodinovu schránu smlouvy“ (1Kr 6,19). Bylo jim sporné: jak to verš říká?

„A svatyni nejsvětější uvnitř domu, vevnitř, připravil, aby tam dal“; nebo snad takto říká: „A svatyni nejsvětější uvnitř domu, vevnitř“ [a odděleně: „připravil, aby tam dal“]?

A copak je mu to nejasné? Vždyť se učí v baraitě: Isi ben Jehuda říká: Pět veršů v Tóře nemá rozhodnutí [ke kterému slovu se váže výraz]: