Joma 64a יומא

Rava řekl: [Jde o případ], kdy měl doma nemocného a porazil jeho matku na Den smíření.

A je něco takového zakázáno? Milosrdný řekl: „Neporazíte“ (Lv 22,28) – a toto přece porážka není! Vždyť na Západě říkají: Jeho svržení ze skály – to je jeho porážka.

Jestliže uhynul ten pro Jméno, tento, na nějž padl [los pro Jméno, nechť obstojí místo něj atd.].

Rav řekl: Druhý z prvního páru ať je obětován, druhý z druhého páru ať se pase. Rabi Jochanan řekl: Druhý z prvního páru ať se pase, druhý z druhého páru ať je obětován.

V čem se liší? Rav je toho názoru, že živá zvířata nejsou odmítnuta; a rabi Jochanan je toho názoru, že živá zvířata odmítnuta jsou.

Jaký je důvod Rava? Že to odvozuje od [zvířete], kterému chybí čas. Což u [zvířete], kterému chybí čas, není tak, že i když nyní není vhodné, když se později stane vhodným, je to v pořádku? I zde tomu není jinak. Je to srovnatelné? Tam nebylo vhodné vůbec, zde bylo vhodné a bylo odmítnuto.

Spíše toto je důvod Rava: že to odvozuje od [zvířete] s přechodnou vadou. Což u [zvířete] s přechodnou vadou není tak, že i když nyní není vhodné, když se později stane vhodným, je to v pořádku? I zde tomu není jinak.

A tam, odkud to máme? Neboť je psáno: „neboť jejich porušení je na nich, vada je na nich“ (Lv 22,25) – [dokud] je na nich vada, nebudou přijaty; ale přešla-li jejich vada, budou přijaty.

A rabi Jochanan? Milosrdný to omezil [slovem] „na nich“: pouze ty, když jejich vada přejde, budou přijaty; ale všechna odmítnutá – jakmile byla odmítnuta, zůstávají odmítnuta.

A Rav? To „na nich“ [učí]: samy o sobě nebudou přijaty, ale prostřednictvím směsi přijaty budou.

Jak jsme učili: Údy bez vady [smíšené] s údy s vadou – rabi Eliezer říká: Byla-li obětována hlava jednoho z nich, ať se obětují všechny hlavy; nohy jednoho z nich, ať se obětují všechny nohy. A mudrci říkají: I kdyby byly obětovány všechny kromě jednoho z nich, [ten] půjde na místo spalování.

A ten druhý [rabi Jochanan] to vyvozuje z [rozdílu mezi tvary] „bam“ a „bahem“. A ten druhý [Rav] rozdíl „bam“ a „bahem“ nevykládá.

A podle Rava – i když živá zvířata nejsou odmítnuta, ať obětuje, chce-li, tento, a chce-li, tamten!

Rava řekl: Rav zastává názor rabiho Josiho, který řekl: Přikázání se týká prvního. Kterého rabiho Josiho? Řekneme-li rabiho Josiho o koších, neboť jsme učili: Tři koše, každý o třech sea, jimiž vybírají [peníze] z komory, a je na nich napsáno alef, bet, gimel; a bylo učeno: Rabi Josi řekl: Proč je na nich napsáno alef, bet, gimel? Aby se vědělo, který z nich byl vybrán jako první, aby se z něj kupovalo nejprve, neboť přikázání se týká prvního.

Možná je tomu tam jinak, protože v době, kdy byl ten první vhodný, ten poslední vhodný ještě nebyl.

Spíše rabiho Josiho o pesachu, (neboť jsme učili): Kdo oddělí svůj pesach a ten se ztratí, a oddělí místo něj jiný, a potom se ten první najde, a hle, oba stojí [připraveny] – kterýkoli z nich chce, ten ať obětuje; to jsou slova mudrců. Rabi Josi říká: Přikázání se týká prvního,