Joma 69a יומא

Ale závěrečnou část potřeboval [učit]: Svlékají je, skládají a kladou pod své hlavy.

Svlékají je, skládají a kladou pod své hlavy – plyne z toho, že kněžské oděvy byly dány, aby se z nich mělo užitku? Rav Papa řekl: Neříkej ‚pod své hlavy‘, ale řekni ‚vedle svých hlav‘. Rav Mešaršeja řekl: Plyne z toho, že [položit] tefilin vedle [hlavy] je v pořádku.

Tak je to i rozumné, že vedle svých hlav; neboť kdyby tě napadlo, že pod své hlavy, mělo by to být zakázáno kvůli smíšenině [vlny a lnu], neboť je tam pás; a i když byly dány, aby se z nich mělo užitku, vždyť má užitek ze smíšeniny!

To se hodí podle toho, kdo řekl, že pás velekněze (v ostatních dnech roku) je [stejný jako] pás obyčejného kohena; ale podle toho, kdo řekl, že pás velekněze není [stejný jako] pás obyčejného kohena, co lze říci?

A kdybys řekl, že smíšenina je zakázána [jen] při oblékání a přikrývání, ale k podestlání je dovolena – vždyť bylo učeno: „nebude na tebe vloženo“ (Lv 19,19) – na tebe ne, ale smíš si to podestlat pod sebe; avšak mudrci řekli, že je zakázáno tak činit, aby se snad jediné vlákno neovinulo kolem jeho těla.

A kdybys řekl, že mezi nimi něco odděluje – vždyť rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho, který řekl jménem Rabiho, jménem svaté obce v Jeruzalémě: I kdyby bylo deset podložek jedna na druhé a smíšenina pod nimi, je zakázáno na nich spát. Což z toho tedy neplyne, že vedle svých hlav? Plyne z toho.

Rav Aši řekl: Vskutku pod své hlavy. A vždyť má užitek ze smíšeniny? Kněžské oděvy jsou tvrdé, jak řekl Rav Huna, syn rabiho Jehošuy: Tato tuhá plsť z Nareše je dovolena.

Pojď a slyš: Vyjít v kněžských oděvech do města je zakázáno; ve Svatyni, ať v době služby, nebo mimo dobu služby, je to dovoleno, protože kněžské oděvy byly dány, aby se z nich mělo užitku. Plyne z toho.

A ve městě ne? Vždyť bylo učeno: Dvacátého pátého [tevetu] je den hory Garizim, kdy se nemá konat smuteční řeč.

[To je] den, kdy Kutejci žádali od Alexandra Makedonského náš Boží dům, aby ho zničili, a on jim ho dal. Přišli a oznámili to Šimonovi Spravedlivému. Co udělal? Oblékl kněžské oděvy a zahalil se do kněžských oděvů, a s ním [někteří] z vážených mužů Izraele s ohnivými pochodněmi v rukou, a celou noc šli tito z jedné strany a tamti z druhé strany, až vzešla jitřenka.

Když vzešla jitřenka, řekl jim [Alexandr]: Kdo jsou tito? Řekli mu: Židé, kteří se proti tobě vzbouřili. Když došel do Antipatridy, vyšlo slunce a setkali se. Když uviděl Šimona Spravedlivého, sestoupil ze svého vozu a poklonil se před ním. Řekli mu: Takový velký král jako ty se klaní tomuto Židovi? Řekl jim: Podoba jeho tváře mi vítězí v mých bitvách.

Řekl jim: Proč jste přišli? Řekli: Je možné, aby tě modloslužebníci svedli ke zničení domu, v němž se modlí za tebe a za tvé království, aby nebylo zničeno? Řekl jim: Kdo jsou ti? Řekli mu: Tito Kutejci, kteří stojí před tebou. Řekl jim: Hle, jsou vydáni do vašich rukou.

Ihned jim propíchli paty, přivázali je k ohonům svých koní a vláčeli je po trní a bodláčí, až došli k hoře Garizim. Když došli k hoře Garizim, zorali ji a oseli vikví, tak jak zamýšleli učinit s naším Božím domem. A ten den učinili svátkem.

Chceš-li, řekni: [byly to oděvy] vhodné za kněžské oděvy. A chceš-li, řekni: „Je čas jednat pro Hospodina, porušili tvůj zákon“ (Ž 119,126).

Správce synagogy vezme svitek Tóry. Plyne z toho, že se vzdává úcta žákovi v přítomnosti učitele? Abaje řekl: Celé je to kvůli úctě k veleknězi.

A velekněz stojí – z toho vyplývá, že [předtím] sedí. Ale vždyť jsme učili: