Svlékají je, skládají a kladou pod své hlavy – plyne z toho, že kněžské oděvy byly dány, aby se z nich mělo užitku? Rav Papa řekl: Neříkej ‚pod své hlavy‘, ale řekni ‚vedle svých hlav‘. Rav Mešaršeja řekl: Plyne z toho, že [položit] tefilin vedle [hlavy] je v pořádku.
פושטין ומקפלין ומניחין אותן תחת ראשיהן שמעת מינה בגדי כהונה ניתנו ליהנות בהן אמר רב פפא לא תימא תחת ראשיהן אלא אימא כנגד ראשיהן אמר רב משרשיא שמעת מינה תפילין מן הצד שפיר דמי
Tak je to i rozumné, že vedle svých hlav; neboť kdyby tě napadlo, že pod své hlavy, mělo by to být zakázáno kvůli smíšenině [vlny a lnu], neboť je tam pás; a i když byly dány, aby se z nich mělo užitku, vždyť má užitek ze smíšeniny!
הכי נמי מסתברא דכנגד ראשיהן דאי סלקא דעתך תחת ראשיהן ותיפוק לי משום כלאים דהא איכא אבנט ונהי נמי דניתנו ליהנות בהן הא מתהני מכלאים
To se hodí podle toho, kdo řekl, že pás velekněze (v ostatních dnech roku) je [stejný jako] pás obyčejného kohena; ale podle toho, kdo řekl, že pás velekněze není [stejný jako] pás obyčejného kohena, co lze říci?
הניחא למ"ד אבנטו של כהן גדול (בשאר ימות השנה) זה הוא אבנטו של כהן הדיוט אלא למאן דאמר אבנטו של כ"ג לא זה הוא אבנטו של כהן הדיוט מאי איכא למימר
A kdybys řekl, že smíšenina je zakázána [jen] při oblékání a přikrývání, ale k podestlání je dovolena – vždyť bylo učeno: „nebude na tebe vloženo“ (Lv 19,19) – na tebe ne, ale smíš si to podestlat pod sebe; avšak mudrci řekli, že je zakázáno tak činit, aby se snad jediné vlákno neovinulo kolem jeho těla.
וכי תימא כלאים בלבישה והעלאה הוא דאסור בהצעה שרי והתניא (ויקרא יט, יט) לא יעלה עליך אבל אתה מותר להציעו תחתיך אבל אמרו חכמים אסור לעשות כן שמא תיכרך נימא אחת על בשרו
A kdybys řekl, že mezi nimi něco odděluje – vždyť rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho, který řekl jménem Rabiho, jménem svaté obce v Jeruzalémě: I kdyby bylo deset podložek jedna na druhé a smíšenina pod nimi, je zakázáno na nich spát. Což z toho tedy neplyne, že vedle svých hlav? Plyne z toho.
וכ"ת דמפסיק ליה מידי ביני ביני והאמר ר"ש בן פזי אמר ר' יהושע בן לוי אמר רבי משום קהלא קדישא שבירושלים אפי' עשר מצעות זו על גב זו וכלאים תחתיהן אסור לישן עליהן אלא לאו שמע מינה כנגד ראשיהן שמע מינה
Rav Aši řekl: Vskutku pod své hlavy. A vždyť má užitek ze smíšeniny? Kněžské oděvy jsou tvrdé, jak řekl Rav Huna, syn rabiho Jehošuy: Tato tuhá plsť z Nareše je dovolena.
רב אשי אמר לעולם תחת ראשיהן והא קא מתהני מכלאים בגדי כהונה קשין הן כי הא דאמר רב הונא בריה דר' יהושע האי נמטא גמדא דנרש שריא
Pojď a slyš: Vyjít v kněžských oděvech do města je zakázáno; ve Svatyni, ať v době služby, nebo mimo dobu služby, je to dovoleno, protože kněžské oděvy byly dány, aby se z nich mělo užitku. Plyne z toho.
ת"ש בגדי כהונה היוצא בהן למדינה אסור ובמקדש בין בשעת עבודה בין שלא בשעת עבודה מותר מפני שבגדי כהונה ניתנו ליהנות בהן ש"מ
[To je] den, kdy Kutejci žádali od Alexandra Makedonského náš Boží dům, aby ho zničili, a on jim ho dal. Přišli a oznámili to Šimonovi Spravedlivému. Co udělal? Oblékl kněžské oděvy a zahalil se do kněžských oděvů, a s ním [někteří] z vážených mužů Izraele s ohnivými pochodněmi v rukou, a celou noc šli tito z jedné strany a tamti z druhé strany, až vzešla jitřenka.
יום שבקשו כותיים את בית אלהינו מאלכסנדרוס מוקדון להחריבו ונתנו להם באו והודיעו את שמעון הצדיק מה עשה לבש בגדי כהונה ונתעטף בבגדי כהונה ומיקירי ישראל עמו ואבוקות של אור בידיהן וכל הלילה הללו הולכים מצד זה והללו הולכים מצד זה עד שעלה עמוד השחר
Když vzešla jitřenka, řekl jim [Alexandr]: Kdo jsou tito? Řekli mu: Židé, kteří se proti tobě vzbouřili. Když došel do Antipatridy, vyšlo slunce a setkali se. Když uviděl Šimona Spravedlivého, sestoupil ze svého vozu a poklonil se před ním. Řekli mu: Takový velký král jako ty se klaní tomuto Židovi? Řekl jim: Podoba jeho tváře mi vítězí v mých bitvách.
כיון שעלה עמוד השחר אמר להם מי הללו אמרו לו יהודים שמרדו בך כיון שהגיע לאנטיפטרס זרחה חמה ופגעו זה בזה כיון שראה לשמעון הצדיק ירד ממרכבתו והשתחוה לפניו אמרו לו מלך גדול כמותך ישתחוה ליהודי זה אמר להם דמות דיוקנו של זה מנצחת לפני בבית מלחמתי
Řekl jim: Proč jste přišli? Řekli: Je možné, aby tě modloslužebníci svedli ke zničení domu, v němž se modlí za tebe a za tvé království, aby nebylo zničeno? Řekl jim: Kdo jsou ti? Řekli mu: Tito Kutejci, kteří stojí před tebou. Řekl jim: Hle, jsou vydáni do vašich rukou.
אמר להם למה באתם אמרו אפשר בית שמתפללים בו עליך ועל מלכותך שלא תחרב יתעוך עובדי כוכבים להחריבו אמר להם מי הללו אמרו לו כותיים הללו שעומדים לפניך אמר להם הרי הם מסורין בידיכם
Ihned jim propíchli paty, přivázali je k ohonům svých koní a vláčeli je po trní a bodláčí, až došli k hoře Garizim. Když došli k hoře Garizim, zorali ji a oseli vikví, tak jak zamýšleli učinit s naším Božím domem. A ten den učinili svátkem.
מיד נקבום בעקביהם ותלאום בזנבי סוסיהם והיו מגררין אותן על הקוצים ועל הברקנים עד שהגיעו להר גרזים כיון שהגיעו להר גריזים חרשוהו וזרעוהו כרשינין כדרך שבקשו לעשות לבית אלהינו ואותו היום עשאוהו יו"ט
A velekněz stojí – z toho vyplývá, že [předtím] sedí. Ale vždyť jsme učili:
וכהן גדול עומד מכלל שהוא יושב והא אנן תנן
Originál: Yoma 69a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.